Podle příznivců návrhu zákona je potřeba změny zřejmá nejen z častých případů takzvané „karoshi“, tedy smrti z přepracování. Snižování počtu obyvatel a stárnutí populace rovněž hraje roli.
Nechcete umřít z přepracování? Najděte si klidnější práci na pracovním portálu jobDNES.cz |
O návrhu Kuniko Inoguschi, členky vládnoucí liberálně demokratické strany, začali japonští poslanci diskutovat ve středu. Změna v zákoně by pracovníkům umožnila zvolit si ve firmách čtyřdenní pracovní týden na místo tradičního pětidenního.
Získaný volný den navíc by podle Inoguschi umožnil lidem trávit více času s dětmi nebo staršími příbuznými. Rozšířil by možnosti vzdělávání, umožnil by lidem zkoumat profesní možnosti a otevírat nové podnikatelské aktivity. V neposlední řadě by podle zákonodárkyně podpořil ekonomiku zvýšenou konzumací.
V současné době má Japonsko 126,5 milionu obyvatel. Předpokládá se, že do konce tohoto století se populace ostrovního státu sníží na 83 milionů obyvatel. |
Členka horní komory japonského parlamentu si od návrhu rovněž slibuje alespoň částečné řešení problému smršťování populace. Zemi vycházejícího slunce totiž obývá nejrychleji stárnoucí národ na světě, až třetině obyvatelstva je více než šedesát let. Za nízkou porodností dílem stojí pocit mladých párů, že by na zakládání rodiny a následnou výchovu ratolestí neměly čas. Předpokládá se, že by kvůli třídenním víkendům mohly změnit názor.
Smrtonosné tempo
Japonci jsou svým pracovním nasazením pověstní. Každý rok umírají stovky z nich na srdeční infarkty, mrtvice a další zdravotní problémy kvůli přepracování. Časté jsou rovněž případy sebevražd motivované neúnosnou pracovní zátěží. Japonská vláda si před pěti lety nechala vypracovat studii, podle které jeden z pěti japonských pracovníků riskuje již zmíněné karoshi.
Rušíme pracovní dobu. Práce odkudkoli znamená vyšší kvalitu, říká šéf Avastu |
Podle jiné studie Japonec ročně vyčerpá jen polovinu ze své řádné placené dovolené. Skoro čtvrtina tamějších společností od zaměstnanců požaduje, aby každý měsíc odsloužily více než 80 hodin přesčasů, často navíc neplacených.
Částečnou změnu na japonský trh práce přinesl zákon z dubna 2019, který omezil přesčasy na sto hodin měsíčně, a který ukládá pokuty společnostem, jež toto pravidlo porušují. Podle kritiků jsou ale v současné legislativě mezery, které by mohlo zalepit právě zkrácení pracovního týdne.
„Tento zákon by umožnil více lidem pracovat méně hodin a být méně ve stresu, což by zase snížilo pravděpodobnost karoshi,“ uvedl Teruo Sakurada, profesor ósacké univerzity Hannah University pro Deutsche Welle. Podle něj by čtyřdenní pracovní týden neměl být možností, ale povinností.
Dovolenou čerpají jen s pocitem viny
Volnějšímu pracovnímu systému totiž zdaleka nebrání jen podniky, zaměstnavatelé či manažeři. Zběsilé tempo pracovního nasazení udává samotná společnost a atmosféra na pracovištích. Problém zkrátka nespočívá v tom, že by zaměstnavatelé svým pracovníkům zakazovali vybírat si řádnou dovolenou nebo je nutili jezdit domů až s posledním nočním vlakem.
Švédsko znervózňuje rostoucí příjmová nerovnost. Daně už není kam zvedat |
Hlavní překážku si japonský zaměstnanec nese sám v sobě v podobě pocitu viny, v němž se odráží tlaky a očekávání ze strany společnosti, píše BBC. Otázkou zůstává, zdali intenzivní pracovní kulturu mohou zvrátit legislativní úpravy.
„Zatímco západní společnosti jsou individualistické a nehierarchické, japonská společnost je kolektivistická a hierarchická,“ vysvětluje Hiroshi Ono, profesor řízení lidských zdrojů na univerzitě Hitotsubashi, který se specializuje na japonskou pracovní kulturu. „Mnoho lidí se vzdá dovolené, protože stejně tak činí jejich šéfové, nebo protože se obávají, že by to narušilo skupinovou pracovní harmonii,“ dodává profesor.
Více času, méně peněz
Faktem je, že některé japonské podniky již možnost čtyřdenního pracovního týdne zavedly, například tamější odnož Microsoftu nebo finanční skupina Mizuho. Jako první v zemi dala možnost zkráceného pracovní týdne maloobchodní společnost Fast Retailing, a to již před šesti lety. Podle tiskové mluvčí firmy se sice systém ukázal jako populární, většina zaměstnanců ale dále preferuje tradiční pracovní režim od pondělí do pátku.
Kámen úrazu rovněž představuje nižší mzda spojená s prací o jeden den v týdnu méně. Návrh Inoguschi však předpokládá, že vláda v raných fázích platnosti zákona rozšíří finanční podporu pro společnosti, které zkrácené pracovní týdny zavedou.
