Sedmašedesátiletý Prakaš Šarma mluví o diamantech s vášní, která určuje jeho život už pět desetiletí. „Když nehledám diamanty, je mi špatně. Je to jako droga,“ řekl pro BBC. Jako hledač diamantů tráví většinu dne právě v dolech v okrese Panna.
V oblasti se nachází pouze jediný mechanizovaný diamantový důl. Diamantové doly v Panně, kdysi známé svými velkými a vzácnými nálezy, však dnes chátrají. Naleziště se v důsledku nadměrné těžby v průběhu let vyčerpala.
Výrobci investují do zeleného cementu. V cestě k jeho rozšíření stojí cena |
Navzdory tomu pokračují horníci v usilovném hledání. Své nálezy však musí odevzdávat vládnímu úřadu pro diamanty, který kameny vyhodnocuje a prodává v aukcích. Po odečtení poplatků a daní se výtěžek posílá zpět horníkům.
Z generace na generaci
Šarma začal kopat diamanty v roce 1974 poté, co dokončil školu. Šel tak ve stopách svého otce, jehož kdysi v rodné vesnici hledání diamantů proslavilo. Brzy ho čekal velký úspěch, když našel šestikarátový diamant, který měl i před 50 lety obrovskou cenu. To v něm podle jeho slov podnítilo vášeň pro další hledání.
„Chtěl jsem v tom pokračovat, místo abych vzal špatně placenou práci ve státní správě,“ říká. Ind patří mezi tisíce mužů, kteří tráví dny v dolech v naději, že zbohatnou a uniknou ze začarovaného kruhu chudoby.
Horníci začínají kopat v časných ranních hodinách. Poté nakopaný štěrk promývají, suší, prosívají a hledají diamanty až do západu slunce. V práci jim pomáhají jejich rodiny. Je to fyzicky náročná práce, ale pro obyvatele Panny je neodmyslitelnou součástí jejich života a nadějí na lepší budoucnost. Pro mnohé je hledání diamantů rodinnou tradicí předávanou z generace na generaci.
K několika šťastlivcům patří i Rádža Gound. Původním povoláním dělník, který se topil v dluzích, našel v červenci masivní 19,22karátový diamant. Prodal ho ve vládní aukci za přibližně osm milionů rupií (2,2 milionu korun). Právo kopat v dolech si platil více než deset let v naději, že diamant najde.
Oficiálně, anebo ne
Indie vždy hrála klíčovou roli v diamantovém průmyslu. Po více než tři tisíce let byla jediným světovým zdrojem diamantů. To se změnilo v 18. století díky nalezištím v Brazílii a Jižní Africe. Dědictví Panny jako centra diamantů však přetrvalo.
Ruské uhlí do indických elektráren. Moskva hledá po sankcích nová odbytiště |
Ačkoli poplatky za oficiální těžbu v Panně nejsou vysoké, většina hledačů oficiální cesty obchází. Podle místních obyvatel existuje velký trh s nelegálně vytěženými diamanty, přesná čísla o vytěžených objemech však nejsou známa. Prodejem na nelegálním trhu se prodejci vyhnou daním a zajistí si rychlé platby. „Pokud jdou oficiální cestou, dostanou zaplaceno až po prodeji diamantu v aukci, což může někdy trvat i několik let,“ řekl jeden z nelegálních prodejců.
Úředníci připouštějí, že počet diamantů určených pro vládní aukce razantně poklesl. V roce 2016 obdrželi pouze 1 133 diamantů, v roce 2023 se jejich počet smrskl na pouhých 23. Úřady sice přijaly opatření k omezení nelegálního prodeje, je ale obtížné ho sledovat, protože většina vytěžených diamantů je poměrně malá a na trhu se obchodují relativně levně.
Na obzoru je nová ropná velmoc. Namibie vyhlíží masivní těžbu i lepší zítřky |
Anupam Singh, státní hodnotitel diamantů v Panně, se domnívá, že za tímto poklesem stojí omezení těžby. „Úřady vyčlenily rozsáhlé chráněné zóny a tím je učinily pro hledače diamantů nepřístupné,“ řekl BBC.
V rezervaci Panna Tiger žije více než 50 tygrů a vládní snahy o zachování jejich populace představují pro těžaře mnoho překážek. V zalesněných oblastech se už těžit nesmí a za porušení zákazu hrozí přísné tresty. Navzdory těžkostem však tisíce mužů nadále pracují v diamantových dolech a doufají, že se jim podaří zvrátit osud, uzavírá BBC.
Hledáte lepší práci? Navštivte internetový pracovní portál jobDNES.cz |
