Pandemie koronaviru dosud ovlivnila pracovní podmínky 37 procent zaměstnanců. Díky vládní podpoře nedošlo v první fázi k žádnému plošnému propouštění, o práci přišly tedy jen 4 procenta lidí ve věku 18-65 let. Mnohem častěji musely firmy přistoupit ke snižování mezd a benefitů a omezování pracovní doby. Celkem se tyto změny dotkly 31 procent českých zaměstnanců. Tak zní závěry průzkumu personální agentury Grafton Recruitment.
Nejvíce dopady na své pracovní podmínky pocítili manuálně pracující a zaměstnanci působící v segmentu HoReCa, tedy ti z hotelů, restaurací a dalších gastronomických provozů. Ti se v uplynulých měsících asi nejvíce snažili změnit obor a hledali práci.
Obecně pak podle informací ManpowerGroup nejvíce propouští malé podniky. Velké průmyslové podniky spíše vyčkávají a čerpají státní podporu.
Bude se na podzim znovu propouštět?
Vývoj pracovního trhu pro příští měsíce zatím není zcela jasný. „Očekáváme, že hlavní pohyby na trhu práce začnou na konci léta a nezaměstnanost začne růst rychleji,“ říká Jiří Halbrštát, manažer náboru ManpowerGroup.
Jde ale podle něj pouze o předpoklad, s určitostí to říct nejde. „Zatím totiž není známý další plán vlády na podporu ekonomiky a zaměstnanosti. Zásadně situaci v zaměstnanosti ovlivní i intenzita dalších vln epidemie,“ vysvětluje Halbrštát.
Podobně to vidí i další odborníci z oblasti personalistiky. „Domníváme se, že nárůst nezaměstnanosti se projeví v nejbližších měsících, přičemž míra bude závislá na několika faktorech,“ uvedl Martin Malo, ředitel personální agentury Grafton Recruitment.
Prvním je podle něj to, jak rychle a v jakém rozsahu se povede znovuobnovit výkon byznysu zaměstnavatelů. Druhým faktorem je délka trvání podpory prostřednictvím nejrůznějších vládních programů, jejichž případné prodlužování v čase může růst nezaměstnanosti přibrzdit. Třetím faktorem je vývoj epidemiologické situace nejen u nás, ale i v zemích, do kterých Česká republika exportuje.
Kdo je v ohrožení a kdo může být v klidu
V ohrožení jsou stále zaměstnanci v oblasti HoReCa a cestovního ruchu. Ale také lidé z automobilového průmyslu. „V tom je v zásadě těžké cokoli odhadovat, protože nevíme, jaký bude apetit firem a jednotlivců pořizovat nová vozidla, stejně jako zda vlády v Evropě podpoří produkci a prodeje tzv. šrotovným,“ doplňuje Malo.
Aktuální nabídky práce na portálu jobDNES.cz |
Na koho konkrétně ale „Černý Petr“ v podobě výpovědi padne, není ještě úplně jasné. Pravděpodobně ale zaměstnavatelé budou posuzovat u zaměstnanců především jejich výkonnost, nikoli věk nebo pohlaví. Výkonní zaměstnanci nebudou podle Martina Mala ohrožení, a to bez ohledu na věk.
Příliš zle letos ještě nebude
Celkově však poptávka ze strany firem v současné době stále převyšuje nabídku a personalisté nepředpokládají, že by se do konce roku situace nějak výrazně změnila. I přes dopady pandemie covid-19 totiž v mnoha oborech a profesích zůstává situace, co se týče zaměstnanců, stále napjatá.
Například sektory jako logistika či farmaceutický průmysl očekávají další růst. Zde by se mohli uplatnit kandidáti původně pracující ve službách nebo automobilovém průmyslu, jelikož rekvalifikace by podle Mala neměla být časově náročná. V podnikových službách je poptávka po účetních.
Technici jsou stále nedostatkovým zbožím
Rostou také firmy s dlouhodobými zakázkami z oblasti strojírenství a stavebnictví. Lidé jim ale chybí. V některých segmentech těchto oborů se totiž s odjezdem zahraničních pracovníků prohloubil nedostatek některých odborností.
Stávající situace nahrává také rychlejšímu nástupu Průmyslu 4.0 a firmám, zabývajícím se robotizací a automatizací výrobních procesů.
Prognózy konzultačních firem ukazují, že koronavirová krize způsobí zrychlení digitalizace v mnoha oborech. „To bude znamenat zvýšený zájem o práci IT odborníků a projektových specialistů,“ popisuje Michal Novák z portálu Profesia.cz.
Dodává, že v této oblasti se lze setkat s určitým paradoxem. Úplně snadno ani v tomto oboru neseženou místo specialisté bez praxe. A se stejným problémem se potýkají i ti na opačném konci spektra, tedy odborníci s velkou praxí, kteří si svou práci nechají dobře zaplatit.
Schází i řemeslníci
Kromě středoškolských a vysokoškolských techniků výrazně chybějí také lidé z řemeslných profesí. I když se v posledních letech daří školám na „řemeslo“ zlákat více uchazečů, se stárnutím populace se stále zvětšuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků v mnoha oborech – od instalatérů, přes pokrývače až po nástrojaře. Na vině je zejména více než 15letý útlum učňovského školství, který nastal koncem 90. let minulého století.
Jeden příklad za všechny. Přestože v Česku máme staletou tradici textilní výroby, dlouhodobě chybějí kvalifikované švadleny. Generace zkušených šiček a švadlen vyučená ještě za minulého režimu pomalu odchází do důchodu a nových absolventů je poskrovnu.
„S útlumem automobilové výroby včetně produkce subdodavatelských firem, které například vyrábějí sedačky či čalounění, se situace nyní trochu mění, švadleny budou tak možná o něco dostupnější,“ doufá Adam Rožánek, zástupce značky textilního prádla Styx.
