Lidé bez práce volí raději brigádu, nově je v kurzu mikrozaměstnávání

Firmy v současné situaci na trhu práce zaměstnávají opravdu každého, kdo o práci stojí. „Ti, kteří mohou a chtějí pracovat, už práci mají,“ je přesvědčena Jitka Hejduková, ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy ČR. Problém, proč se nepotkají lidé bez práce s volnými pozicemi, je podle ní v tom, že lidem chybějí znalosti a dovednosti na určité pozice.

„Nejčastějším důvodem, proč není možné obsadit volná místa zbývajícími lidmi z úřadu práce, je nevyhovující kvalifikace. Na trhu práce například nyní zcela chybějí CNC obráběči, nástrojaři nebo řidiči,“ říká Jitka Hejduková. Ale poptávaní jsou i učitelé mateřských škol, všeobecní lékaři, zedníci, zámečníci, automechanici nebo programátoři.

„Mnozí nezaměstnaní jsou přihlášeni na úřadu práce a současně vykonávají placenou činnost bez standardních smluv a ohlášení úřadům, čímž se dobrovolně zapojují do šedé ekonomiky,“ hledá příčiny ředitel personální agentury Adecco Ondřej Wysoglad. Podle něj je k tomu často vedou závažné osobní důvody. „Bývají zatížení exekucemi, a tak se snaží ochránit mzdu před exekutory,“ dodává.

Zaměstnavatelé se začínají přizpůsobovat

Mnohé nezaměstnané také mohou omezovat zdravotní problémy nebo nejsou ochotní se ve vyšším věku učit novým věcem nebo dojíždět za prací a podobně. „V současné době se výrazně objevuje trend, kdy řada uchazečů, zejména těch, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ztrácí motivaci pracovat právě z těchto všech důvodů. A to výrazným způsobem snižuje jejich šance na získání práce,“ míní generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková, jejíž úřad ovšem zájemcům dokáže zajistit příspěvky na dojíždění, přestěhování za prací nebo rekvalifikační kurz zdarma.

Přesto jistá skupina nezaměstnaných docházet pravidelně do práce nikdy nebude. „Část uchazečů je na úřadech práce evidovaná již několik měsíců, někteří z nich i více než rok. Předpokládáme, že ti už nejsou ochotní zapojit se do pracovního procesu,“ říká Hejduková ze svazu průmyslu. „Preferují pobírání sociálních dávek,“ míní Wysoglad z agentury Adecco.

Přesto se i o tyto „nezaměstnatelné“ lidi letos před Vánocemi firmy perou. Nemají totiž ruce, které by třídily balíky, vydávaly zboží nebo uklízely po hostech. A tak mění pracovní podmínky na míru komukoliv, kdo by chtěl alespoň na pár hodin přiložit ruku k dílu.

Například Alza připravila pro pracanty mobilní aplikaci takzvaného mikrozaměstnávání. „Zájemci v aplikaci naleznou okamžitou možnost brigády a nemusí trávit hodiny posíláním životopisů do různých firem a čekáním na odpověď. Výdělek přitom dostanou ihned po ukončení odpracované směny,“ představuje letošní novinku personální ředitel Marek Premus.

Mnoho lidí se tak „chytí“ alespoň na brigády před Vánocemi, které trvají jen několik týdnů. Jsou poměrně snadné a výdělky zase o něco vyšší než ty loňské. Stačí se poohlédnout po nejbližším skladu, nákupním centru nebo zkusit štěstí na předvánočním jarmarku.

„O předvánoční brigády mají zájem i lidé, kteří často střídají práci, jako třeba pracovníci v gastronomii, kteří se na pár měsíců přesunou za vyššími výdělky a po sezoně se zase vrátí k původní profesi,“ vysvětluje manažer náboru ManpowerGroup Tomáš Řehák.

Problém sehnat brigádníka mají hlavně zaměstnavatelé, kteří nestíhají dohánět konkurenci. „Jsou to ti, kteří nabízejí nižší mzdu, neatraktivní pracovní podmínky a prostředí nebo vyžadují fyzicky namáhavou práci,“ uvádí Alžběta Honsová z personální agentury Randstad.

Největší zájem je podle Honsové o administrativní výpomoc nebo kvalifikovanou brigádu v určitém oboru. „Tam jsou lidé ochotni akceptovat i nižší hodinovou mzdu. Klidně i méně, než se nabízí za práci ve skladu. U manuálních prací rozhoduje mzda a také typ práce,“ dodává.

Čechy jsou štědřejší než Morava

Průměrná hodinová mzda se podle ní pohybuje kolem 130 korun v Praze, v logistických centrech je to od 150 korun. Mimo Prahu jsou výdělky nižší, od sta korun za hodinu. To, že Praha a Čechy celkově jsou k brigádníkům štědřejší, potvrzuje i Jiří Halbrštát: „V Čechách se mzdy pohybují v průměru v rozmezí 120 až 130 korun za hodinu. V Praze a okolí jsme zaznamenali roční růst průměrné mzdy brigádníka ze 130 na 150 korun. Není však výjimkou, že kvalifikovaný zaměstnanec získá mzdu výrazně vyšší než 200 korun za hodinu. Na Moravě si brigádník v průměru vydělá asi 120 korun za hodinu a Slezsko nabízí průměrnou hodinovou mzdu 100 až 110 korun.“

Podle Tomáše Řeháka odměny vzrostly o 15 až 20 procent. „Například za vánoční brigádu ve skladu v Alze dostanete oproti minulému roku místo 160 korun 180, Amazon zvýšil sazbu ze 135 na 150 korun za hodinu a Kaufland zvedl mzdu pro brigádníky o 26 procent,“ dodává.

Volná místa pro brigádníky má například i Česká pošta. „Celkem na předvánoční provoz poptáváme pět tisíc brigádníků, zatím se nám je daří získat, i když na typových pozicích, o které máme zájem, je prakticky nulová nezaměstnanost. V letošním roce nabízíme odměnu až 170 korun za hodinu oproti 145 korunám v roce 2017,“ říká mluvčí České pošty Matyáš Vitík.

Od poloviny listopadu shání brigádníky na předvánoční provoz i Globus. „Krátkodobé posily potřebujeme hlavně v potravinových odděleních. Výhodou je, že kromě nabírání nových lidí máme už i svůj kmenový tým brigádníků, kteří se k nám vracejí, anebo dorůstají noví v podobě dětí našich zaměstnanců,“ popisuje Rita Gabrielová ze společnosti Globus. Na brigádu se hlásí ženy na rodičovské dovolené, důchodci, studenti nebo lidé, kteří mají v jiném zaměstnání celopodnikovou dovolenou a rádi by snadno a rychle vydělali na dárky či zimní dovolenou.

„Někomu jeho stávající zaměstnání dovolí si v prosinci přivydělat jinde a vzhledem k našemu směnnému provozu jsme schopni přizpůsobit pracovní režim potřebám brigádníka,“ dodává Gabrielová. Podle typu práce si lidé průměrně vydělají 100 až 140 korun za hodinu.