Populace globálně stárne, počet ekonomicky aktivních obyvatel se snižuje, zatímco poptávka firem po pracovní síle roste. „V Česku zůstává počet zaměstnanců deset let stejný pouze díky pracovní migraci ze zahraničí. Dříve to byla Ukrajina, tento zdroj je ale vlivem války zejména u mužů zastaven,“ uvedl Jiří Halbrštát, manažer pro marketing a nábor společnosti ManpowerGroup.
Platy v roce 2023. Zaměstnancům přidá většina firem, inflaci ale nedoženou |
I přes zpomalení ekonomického růstu, zůstává hlad po talentovaných lidech. To by ruku v ruce se stárnutím obyvatel mělo vést k návratu lidí v důchodovém věku do pracovního procesu.
Vyberte si ze široké nabídky aktuálních pracovních míst od personální společnosti Manpower Group na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz. |
„Zajímavý trend, který vidíme u některých západních společností je návrat lidí v důchodovém věku do práce. Je to trend, který bude určitě sílit. V Česku máme asi 2,4 milionu lidí v důchodu a z nich pracuje 150 tisíc. Domníváme se, že i tady je velký potenciál,“ uvedl Halbrštát s tím, že důchodce může letos motivovat k návratu do práce i všeobecné zdražování.
Další skupinou, na kterou je dle průzkumu třeba se více zaměřit, jsou ženy. Miliony z nich totiž opustily během pandemie zaměstnání a mnohé z nich se do něj dosud nevrátily, protože se jim staré způsoby práce zdají méně slučitelné s novými životními prioritami. Na zaměstnavatelích proto je, aby jim nabídli flexibilitu, rovné odměňování nebo podpořili rekvalifikace.
Konec pětidenního pracovního týdne?
Výzkumy ukazují, že přechod na čtyřdenní pracovní týden může zvýšit produktivitu, snížit režijní náklady, zlepšit pracovní pohodu, přilákat a udržet talenty i podpořit tvorbu pracovních míst. Skoro 40 procent zaměstnanců by bylo ochotných vyměnit pět procent své mzdy za kratší pracovní týden.
„Jestli má covid nějakou pozitivní věc, pak je to přehodnocení našich priorit. Že se možná rozhodneme, že nechceme, aby práce byla středobodem našeho života, a že chceme plánovat a pracovat podle života ne naopak,“ uvedl Adam Grant, profesor z University of Pennsylvania.
Připravte se na zelené pozice
Velké diskuze vyvolává také vstup generace Z, tedy lidí narozených v polovině 90. let a později, na pracovní trh. V roce 2025 bude tato generace tvořit více než čtvrtinu pracovní síly a její nároky na zaměstnavatele i na slaďování osobního a pracovního života jsou hodně jiné než u předchozích generací,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup ČR.
Generace Z podle ManpowerGroup hledá v práci další hodnoty kromě peněz a více než o šplhání po hierarchii ve firmě jim jde o získávání zkušeností.
Pro lidi všech věkových kategorií pak platí, že hledají zaměstnavatele, kteří uznávají a aktivně podporují zdravější rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.
„Nyní je jasné, že společnosti musí nabízet něco víc než peníze. Zejména mladší generace hledá hlubší smysl, angažovanost ve společenských nebo environmentálních otázkách,“ vysvětlil Halbrštát.
S tím podle Halbrštáta souvisí růst takzvaných zelených míst, který má letos zrychlit. Jsou to pozice, které ovlivňují spotřebu surovin, emise skleníkových plynů, minimalizují dopady znečištění, chrání ekosystémy nebo se starají o zodpovědný přístup celé společnosti. „Mladí lidé se na tyto aspekty hodně ptají,“ doplnila Rezlerová.
Smysl zelených pozic potvrzují i investoři. Drtivá většina z nich (75 procent) si totiž myslí, že by společnosti měly řešit otázky ekologické odpovědnosti, i kdyby to mělo snížit jejich zisk.
Zkušenosti nad titul
V minulém roce mělo celosvětově 75 procent společností potíže s nedostatkem talentů. Z toho důvodů stále více zaměstnavatelů snižuje nebo rovnou ruší své požadavky na vysokoškolské vzdělání a kladou větší důraz na pracovní zkušenosti. „Zdá se, že postupně je důležitější než formální vzdělání to, jaké zkušenosti člověk nabral během svého pracovního cyklu,“ doplnil Halbrštát.
Není to ale tak, že by se zaměstnanci nechtěli vzdělávat. Více než polovina (57 procent) zaměstnanců se již vzdělává mimo své zaměstnání, protože firemní školicí programy je neučí relevantním dovednostem, neposouvají jejich kariérní rozvoj nebo jim nepomáhají udržet si konkurenceschopnost na pracovním trhu.
