„Míra nezaměstnanosti je neustále extrémně nízká, na úrovni 3,6 procenta. Nůžky mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce se nám dále rozšiřují. Aktuálně je zhruba o sto tisíc volných míst více, než je počet nezaměstnaných,“ komentuje výsledky průzkumu Martin Malo, výkonný ředitel náborářské společnosti Grafton Recruitment, která za průzkumem stojí.
Analýza vychází z dat nástupních mezd a z poptávky firem a kandidátů. Průzkum mapuje pracovní trh v soukromém sektoru ve 13 krajích ČR a zároveň v osmi klíčových segmentech. Víceméně všechny segmenty se potýkají s nedostatkem zaměstnanců, v konkrétních příčinách a dalších aspektech se nicméně situace liší.
Vybíraví ajťáci
Pandemie obor IT a telekomunikace trochu zchladila, avšak teď se začíná opět přehřívat. Chybí hlavně zkušení lidé v oblasti bezpečnosti a Java vývojáři. Zároveň se mění požadavky firem i samotných uchazečů. Společnosti od kandidátů nově chtějí i takzvané měkké dovednosti, které se týkají schopností mezilidské komunikace. Avšak zatímco firmy si příliš vybírat nemohou, protože programátorů je málo, samotní uchazeči využívají prostor pro rozhodování do jakého podniku nastoupit.
Hledáte zaměstnance? Vyberte si ze 120 tisícové databáze uchazečů na portálu jobDNES.cz. |
„Uchazeči jsou celkem vybíraví. Není pro ně důležitá jen výše ohodnocení, ale mají i mnoho dalších motivátorů. Spokojenost v práci pro ně znamená to, že mohou pracovat z home office,“ uvádí příklad Martin Malo. Dalšími důležitými faktory jsou také pověst společnosti, do které nastupují a projekt, na kterém by pracovali. Klíčové jsou pro ně i technologie, které by mohli v rámci práce využívat.
Zmiňovaný Java vývojář má v Praze nástupní hrubou mzdu až 130 tisíc korun. Nejméně dostává ve Zlínském kraji, začíná na 50 až 70 tisících korunách.
Mzdové srovnání pracovních pozic z oblasti IT a telekomunikace v jednotlivých regionech. | foto: Grafton Recruitment
Ve výrobě se čeká na komponenty
Analytici z Grafton Recruitment předpokládají, že oblast inženýrství a výroby čeká výrazný boom. Až totiž na trhu přestanou chybět materiály, nastane hlad po pracovní síle.
„Poptávka po zaměstnancích bude výrazně růst ve chvíli, kdy přestanou chybět komponenty a zdroje. Nacházíme se ve fázi ‚on-hold’, respektive trh je v očekávání toho, co nás v budoucích měsících čeká,“ říká Malo. Až se situace s materiály uklidní, bude růst poptávka například po svářečích, konstruktérech či zámečnících.
Nutno poznamenat, že výrobu kromě chybějících materiálů brzdí už dnes nedostatek zahraničních pracovníků. „Spousta zahraničních kandidátů v minulém roce opustila hranice republiky. Mluví se o tom, že jich bylo až 300 tisíc a vracejí se jen pomalu. Upozorňuji, že před odlivem pracovalo v Česku zhruba 700 tisíc zahraničních zaměstnanců,“ komentuje Malo. Podle něj by měla vláda zjednodušit podmínky příjezdu zahraničních zaměstnanců.
Mistr, tedy člověk zodpovědný za řízení výrobního týmu v konkrétním úseku, dostává v Praze nástupní mzdu až 65 tisíc korun. V Královéhradeckém kraji začínají mistři na zhruba 40 tisících.
Mzdové srovnání pracovních pozic z oblasti inženýrství a výroby v jednotlivých regionech. | foto: Grafton Recruitment
Do skladů přichází vánoční mánie
Po loňském boomu nakupování online přichází do oblasti logistiky mírné ochlazení, avšak sektoru se i nadále daří nadprůměrně. Největší nápor teprve přijde v následujících měsících, až se naplno rozjede vánoční sezona.
Segment nákupu a logistiky je podle Martina Mala obecně nejvíce zasažený tím, že se pracovníci ze zahraničí nevracejí tak rychle, jak trh vyžaduje. „I přesto růst mezd v logistice nebyl v posledním obdobím nijak výrazný. Co se týče samotných uchazečů, v zásadě jsou to ze sedmdesáti procent cizinci. O tuto práci zkrátka český zaměstnanec nejeví zájem,“ říká.
Zároveň zmiňuje, že v průběhu pandemie směřovalo do logistických skladů hodně zaměstnanců z gastronomie a hotelnictví. V logistice nicméně nezůstávají. Vracejí se tam, odkud přišli, nebo si hledají administrativní práci.
Vedoucí logistiky dostává nejvíce v Praze a v Libereckém kraji. Nástupní mzdy tam dosahují na částku 85 tisíc korun. Nejméně si zástupci této profese vydělají v Moravskoslezském kraji, kde začínají na 50 až 60 tisících.
Mzdové srovnání pracovních pozic z oblasti nákupu a logistiky v jednotlivých regionech. | foto: Grafton Recruitment
Realitní paradox
Stejně jako oblast výroby i segment stavebnictví a realit se potýká s nedostatkem materiálů. Podle Mala je však nutné si uvědomit, že potřeba stavět nijak zabržděná není. „Jsou zvýšené ceny vstupů a zároveň zvýšená očekávání ze strany zaměstnanců. Osobně přeji sektoru stavebnictví hodně štěstí, aby našel nějakou kličku, jak se z paradoxní situace dostat,“ uvádí.
Na trhu chybí kvalifikovaní pracovníci, nejhůře se obsazují pozice jako přípravář, rozpočtář, stavbyvedoucí a projektový manažer. V rámci těchto profesí jsou firmy zvyklé sahat po zaměstnancích do zahraničí, i tady však vyvstává několik překážek, které musí podnik překonat.
„U kvalifikovaných zahraničních zaměstnanců je naprosto standardní relokační balíček. Bavíme se třeba o sto až 120 tisících korunách, které musejí stavební firmy zaplatit, pokud opravdu touží, aby kvalifikovaný zaměstnanec přijel ze zahraničí,“ tvrdí Malo.
Nástupní hrubá mzda stavbyvedoucího činí v Praze až 80 tisíc korun. Naproti tomu v Ústeckém kraji může stavbyvedoucí začínat na částce až o polovinu nižší, tedy na 40 tisících korunách.
Mzdové srovnání pracovních pozic z oblasti stavebnictví a realit v jednotlivých regionech. | foto: Grafton Recruitment
Kolik pozic máš, tolikrát jsi bankéřem
Pracovní trh v oblasti bankovnictví a finančních služeb se analytikům mění pod rukama. Nástupní mzdy manažerů klesly, avšak uchazeči zohledňují i jiné podmínky práce než jen výdělek. Nově je zajímá zejména časová flexibilita a možnost pracovat z domova. Zaměstnavatelé je rovněž mohou lákat na volné dny.
„Banky se dnes předhání v počtu dní, kdy má člověk volno. Dosahuje to třeba čísla 40 dní za rok, což není vůbec málo,“ vysvětluje šéf Graftonu. Dalším trendem je sdružování pracovních pozic, což znamená, že lidé v bankách zastávají více než jednu pozici.
Mzdový účetní začíná v Praze na 38 až 55 tisících. Nejnižší nástupní výdělek ho čeká ve Zlínském kraji, kde se jeho nástupní mzda pohybuje mezi 30 a 40 tisíci.
Mzdové srovnání pracovních pozic z oblasti bankovnictví a finančních služeb v jednotlivých regionech. | foto: Grafton Recruitment
Marketéři chtějí fungovat hybridně
V oblasti obchodu, retailu a marketingu se poptávka po nových zaměstnancích oproti předchozím letům nijak výrazně nezměnila. Nábor je vyšší jen v oblasti e-commerce. „Pandemie ještě více akcelerovala potřebu lidí, kteří rozumí digitálnímu marketingu, je to jedna z pozic, která dnes výrazně chybí,“ píše se v analýze.
Nástupní mzdy v tomto oboru rostly prakticky ve všech regionech, v Praze rostly někdy až o desítky tisíc korun. Uchazeči při hledání práce kromě výdělku zohledňují i možnosti home office. „Takzvaný hybridní model práce byl kdysi považovaný za obrovský benefit, dnes se stává běžnou praxí a v tomto sektoru se projevuje nejvíce. Obchodníci se naučili prodávat přes obrazovku,“ dodává Malo.
Například obchodní referent má za úkol kontrolovat a evidovat nejrůznější dokumenty, například faktury. Za tuto práci pobírá nejvyšší nástupní mzdu v Praze a Středočeském kraji. Jde až o 42 tisíc korun. Naproti tomu v Olomouckém kraji začíná obvykle na 25 až 35 tisících korunách.
Mzdové srovnání pracovních pozic z oblasti obchodu, retailu a marketingu v jednotlivých regionech. | foto: Grafton Recruitment
Personalistům rostly mzdy až o 20 tisíc
Zaměstnanci z oblasti lidských zdrojů, administrativy a práva sklízí plody své pandemické práce. „Byla to právě oddělení lidských zdrojů, která dostala s příchodem pandemie na stůl úplně novou agendu, se kterou se většina z nich nikdy předtím nesetkala. Bylo potřeba dělat velice rychlá a zároveň správná rozhodnutí,“ míní expert.
Proto podle něj dochází ke zvyšování mezd. Konkrétně u HR pracovníků jde mnohdy o 15 až 20 tisíc korun. Stejně jako v bankovnictví, i zde dochází ke slévání pozic. Personalisté rovněž touží po práci z domova a flexibilní pracovní době, zajímají se i o firemní kulturu.
Nástupní hrubá mzda manažera pro odměňování a benefity se výrazně liší v rámci jednotlivých krajů. Například v Praze může takový manažer začínat na 40 tisících, ale i na 85 tisících korunách. Ve Středočeském kraji by mu firma nabídla 35 až 55 tisíc.
Mzdové srovnání pracovních pozic z oblasti lidských zdrojů, administrativy a práva v jednotlivých regionech. | foto: Grafton Recruitment
Kritický nedostatek farmakologů
Soukromý sektor farmacie a zdravotnictví zaznamenává výrazný nárůst poptávky po nových pracovnících. Chybí farmakologové v lékárnách, výzkumníci v laboratořích i pracovníci lékařského e-commerce. Nedostatek těchto odborníků je ale dlouhodobý.
„Není to žádná novinka. Co se týče počtu uchazečů, nemění se nic. Pro samotné zaměstnance vidím světlo na konci tunelu v tom, že covid výrazně napomohl tomu, aby jim byly zvyšovány mzdy a abychom je jako národ vnímali možná trochu jinak, než jak jsme je vnímali doposud,“ dodává Malo.
Grafton rovněž zmiňuje, že mnoho lidí z tohoto oboru odchází za lepšími kariérními příležitostmi do zahraničí. Zaměstnavatelé v tuzemsku je naproti tomu lákají vysokými nástupními bonusy. „Co je velkorysé v oblasti farmacie a zdravotnictví a co se zároveň trochu i dotahuje na sektor IT, jsou nástupní a relokační bonusy,“ upozorňuje.
Soukromý praktický lékař je na tom ve všech krajích víceméně podobně. Jeho nástupní hrubá základní mzda se pohybuje mezi 55 až 100 tisíci.
Mzdové srovnání pracovních pozic z oblasti soukromé farmacie a zdravotnictví v jednotlivých regionech. | foto: Grafton Recruitment
