Důvodů, proč rodiče, v drtivé většině ženy, pečující o malé děti nepracují, i když by si to často přáli, je víc. Prvním je často vzpomínaný nedostatek volných míst v předškolních zařízeních. Dětské skupiny mají místo pro zhruba 23 tisíc dětí starších šesti měsíců. Ve státních mateřských školách je místo pro více než 35 tisíc dětí starších dvou let. Mateřskou ale loni čerpalo téměř 114 tisíc osob. Na rodičovské pak je aktuálně asi 350 tisíc lidí. Čísla tak ukazují výrazný nepoměr v nabídce míst v předškolních zařízeních vůči populaci rodičů malých dětí.
Kromě většího počtu volných míst ve školkách by k většímu zapojení pečujících rodičů do pracovního procesu pomohla vyšší nabídka částečných úvazků ze strany zaměstnavatelů. Nabídka zkrácených úvazků je totiž v Česku dlouhodobě velmi nízká. Tvoří pouze asi šestiprocentní podíl, kdežto unijní průměr činí osmnáct procent.
Podíl zkrácených úvazků ale pomalu roste. Zaměstnavatelé mohou již přes rok využívat slevu na pojistném za zkrácené úvazky ve výši pěti procent z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců. Podle dat statistického úřadu vzrostl za druhé čtvrtletí počet částečných úvazků na 476 tisíc z 406 tisíc.
Blahopřejeme vám k nové práci, kterou jste našli na portálu jobDNES.cz. A teď si prodlužte život! |
Podle Tomáše Ervína Dombrovského, analytika společnosti Alma Career, pod níž spadá například i pracovní portál Jobs.cz., chybí na pracovním trhu zhruba dvě stě tisíc lidí. „Rád říkám, že primárně nám chybí tolik žen, které se nevracejí do práce,“ vysvětluje odborník na pracovní trh.
Miliardy pro stát
V průměru ženy rodí těsně před třicítkou, zhruba v 29 letech. Ekonomka Klára Kalíšková v této souvislosti upozornila, že z trhu práce tak na několik let zmizí ženy, které už za sebou mají několik let praxe, pro firmu jsou tak velmi cenné. „Ženy jsou navíc vzdělanější část populace, přes čtyřicet procent z nich má vysokou školu. U mužů je podíl vysokoškolsky vzdělaných 27 procent,“ doplnila Kalíšková, která působí na fakultě informatiky a statistiky VŠE v Praze a také na institutu Cerge.
Valorizace platu po mateřské či školka. Ve kterých firmách se ženám vyplatí pracovat? |
Zapojení pečujících rodičů, převážně tedy matek, na trh práce by podle výpočtu, který pro Mumdoo provedla ekonomka Kalíšková, přineslo státní kase skoro deset miliard korun ročně na dani a pojistném. Výpočet provedla na základě průměrné hodinové mzdy ve výši 215 korun, kdy by si při úvazku na 12 hodin týdně rodič mohl vydělat asi 11 tisíc korun měsíčně. Výše zdanění by pak záležela nejen na výši mzdy, ale také na formě jejich zapojení na trhu práce. Mumdoo zde předpokládá, že kdo má měsíční výdělek do deset tisíc pracoval by na dohodu, s vyššími příjmy na pracovní smlouvu.
Relativně dlouhá mateřská spojená s nemožností pracovat je podle odborníků jedním z hlavních důvodů rozdílu mezi mzdou žen a mužů, které má Česku jeden z nejvyšších v Evropě. V Česku činil ve druhém čtvrtletí letošního roku medián mezd, který ukazuje číslo, kdy půlka mezd je nad ním a půlka pod ním, 38 529 korun hrubého. U mužů dosáhl 41 540 korun, u žen byl 35 565 korun.
Gender pay gap u nás je 16,4 %. Proč ženy vydělávají méně a jak situaci řešit |
To se pak odráží i na míře úspor žena a mužů, mezi nimiž se rozevírají nůžky, jak ukázal průzkum Unicredit Bank. „Čím vyšší sumu má klient na účtu, tím je pravděpodobnější, že je majitelem účtu muž. Na běžných a spořicích účtech se sumami do 2,5 milionu korun je poměr mužů a žen jakožto vlastníků účtu téměř vyrovnaný. Při aktivách nad 12,5 milionu jsou už nůžky otevřené velmi výrazně, poměr je 26 ku 74 ve prospěch mužů jako vlastníků,“ popsal situaci Petr Plocek, mluvčí UniCredit Bank.