Vědci budou výsledky sledování stodvacítky vybraných, kteří dostanou peníze bez ohledu na to, zdali chodí do práce, porovnávat se vzorkem dalších 1 380 lidí, jež se bez peněz na ruku budou muset obejít. Celá iniciativa je soukromá, Německého daňového poplatníka tedy nebude nic stát. Na projekt se sešlo celkem 140 tisíc příspěvků, uvedl americký server Business Insider. Financuje ho lobbistická skupina Mein Grundeinkommen, která v zemi působí již od roku 2014.
Najděte si práci v Německu na portálu jobDNES.cz |
Jediné, co budou zkoumaní za více než 31 tisíc korun měsíčně muset udělat, je vyplňovat dotazníky, ve kterých popíší změnu v pracovních či osobních návycích. Výsledkem by měl být souvislý výstup, který posoudí, zda mělo pobírání renty výrazný vliv na kvalitu jejich životů. Částka 1 200 eur představuje hranici chudoby ve spolkové republice.
Co je garantovaný příjemGarantovaný univerzální příjem zjednodušeně znamená, že každý občan dané země má nárok na určitý finanční obnos, který mu stát pravidelně vyplácí. Tyto peníze dostane bez ohledu na to, jestli má příjem z práce či nikoliv. |
Vedoucí studie Jürgen Schupp si od projektu slibuje prohloubení diskuze o nepodmíněném příjmu na základu nových vědeckých dat. „Doposud představovala debata o základním příjmu v lepších případech filozofický kroužek, v těch horších potom spíše zbožné přání,“ řekl Schupp pro německý týdeník Der Spiegel.
Klišé kazí vědcům práci
Obě strany konfliktu na vyplácení základního příjmu, podle něj uvažují v zažitých klišé. Oponenti tvrdí, že pokud budou lidé dostávat základní příjem, vymění práci za povalování se na gauči a konzumaci nekvalitního jídla a nekonečných streamovacích služeb.
Zastánci naopak věří tomu, že nepodmíněný příjem probudí v lidech kreativitu a větší sociální smýšlení. Renta je podle nich v neposlední řadě i klíčem k zachování demokracie.
Tyto úvahy se v poslední době staly i součástí simulací, které zkoumají náklady a výhody daného systému. Dané stereotypy jsou podle tvůrců pokusu na škodu a bylo by vhodné nahradit je vědecky ověřenými daty, která povedou k věcné debatě.
Nepodmíněný základní příjem v letech 2016 až 2018 zkoušelo Finsko a loni jej zavedla Itálie pro ty chudé, kteří podstoupí rekvalifikaci. Experiment podle serveru stanice BBC ukázal, že k vyšší nezaměstnanosti nevede. Naposledy se o něm mluvilo ve Španělsku. Podle tamější ministryně hospodářství by nešlo jen o nástroj na zvládnutí současné situace. Základní příjem má fungovat i po pandemii.
