ANO v jednáních prosazovalo přidání 400 korun, ministerstvo práce považovalo za minimální navýšení 900 korun a za optimální 1800 korun. Odbory žádaly 1400 korun, zaměstnavatelé by nejradši minimální mzdu nezvyšovali vůbec.
Zvýšení minimální mzdy má posílit kupní sílu lidí s nízkým výdělkem i jejich motivaci k práci. „Zvýšení minimální mzdy se projeví v legalizaci části výdělků, které jsou zaměstnancům vypláceny načerno. To zvyšuje například základ pro výpočet jejich budoucích starobních důchodů nebo podpor v nezaměstnanosti,“ zdůvodnilo snahu navýšit minimální mzdu ministerstvo práce a sociálních věcí.
Zaměstnavatelé poukazují na to, že spolu s minimální mzdou budou muset zvýšit i zaručenou mzdu, která se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku.
Podle ekonomů nemělo razantnější zvyšování minimální mzdy oporu v reálném finančním zdraví firem. Ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda například upozornil, že pokud by v roce 2021 měla minimální mzda růst stejně rychle jako průměrná mzda v tržní sféře, neměla by činit více než 15 tisíc korun. I výsledných 15 200 korun, které kritizuje ČSSD, nakonec tedy očekávané tempo růstu průměrné mzdy překonává.
Nechcete pracovat za minimální mzdu? Najděte si lepší práci na pracovním portálu jobDNES.cz |
„Situace, kdy minimální mzda roste rychleji než mzda průměrná, je částečně obhájitelná ještě tak v době prosperity, pokud panuje širší společenská shoda na tom, že minimální mzda je příliš nízká. Ovšem v krizovém čase zcela ztrácí své opodstatnění a její obhajoba je čirým populistickým nátlakem bez špetky ekonomické racionality a bez ohledu k jiným socioekonomickým skupinám v čele se zaměstnávajícími podnikateli a obecně zaměstnavateli,“ dodal Kovanda.
Minimální mzda se naposledy zvyšovala letos od ledna o 1 250 na 14 600 korun. Při týdenní pracovní době 40 hodin činí 87,30 koruny na hodinu.