Mladí jsou při hledání práce náročnější a nebojí se říct si o vyšší platy

Nezaměstnanost v Česku je nejnižší za poslední roky. Znamená to, že každý má šanci najít práci? Nebo si více vybíráme?
Z našich dat vidíme, že lidé se po práci poohlíží neustále a většina je více či méně připravena práci změnit, ale vybírají si a hledají, co jim více sedne. Takže šanci najít práci má určitě každý, pokud se tomu bude věnovat. I hledání práce je práce a jen tak vám do klína neskočí.

Publikovali jsme již řadu článků jak napsat životopis a jak se připravit na pohovor. Kde dělají uchazeči o práci největší a nejčastější chyby?
Těch chyb je celá řada, od toho, že člověk neví, na jakou nabídku se hlásí a obesílá firmy generickým textem přes nesmyslně dlouhé životopisy plné chyb a nadbytečných informací až po to, že zájemce nedorazí včas na pohovor.

Doporučuji si pracovní nabídky pozorně nastudovat a připojit text přizpůsobený požadavkům pozice. Ideální rozsah životopisu je jedna strana A4.

Před samotným pohovorem je dobré poznat danou společnost. Pokud se hlásíte na marketingovou pozici, určitě byste si měli důkladně prohlédnout komunikaci firmy na různých kanálech a připravit si pár bodů k tomu, co se vám na ni líbí a co byste naopak změnili.

Také byste měli mít jasno v tom, jaké jsou vaše představy ohledně odměny a jakou minimální odměnu jste schopni přijmout. Připravte si i otázky na zaměstnavatele, je pravděpodobné, že na ně dojde a vy můžete ukázat svůj zájem.

Jsou dnešní mladí náročnější než starší generace, co se týká mzdy, benefitů a pracovních podmínek vůbec?
Určitě mají vyšší nároky. Jak platové, kde oproti předchozím generacím mají sebevědomí a nebojí se říct si o vyšší mzdu, tak i v případě benefitů, svobody a nastavených podmínek. Je to také dáno prostředím, ve kterém vyrostli, vždy měli mnoho možností na výběr a nebáli se sáhnout po tom nejlepším. To samé dělají na pracovním trhu.

V současné době přichází na pracovní trh mladí lidé po škole. Kdy je lepší hledat práci? Dá se říci, ve kterém měsíci je největší nabídka pracovních pozic a kdy naopak poptávka?
Z mého pohledu je ideální se po práci poohlížet ještě při studiu a alespoň na částečný úvazek se zapojit do pracovního procesu. Ani ne tak pro peníze, jako pro zkušenosti, které za tu dobu můžete nasbírat. Ty pomáhají rozvíjet přemýšlení, disciplínu a práci v kolektivu, což jsou vlastnosti, které se hodí jak při hledání práce, tak i v podnikání.

Obecně nejvíce lidí hledá práci po novém roce a po prázdninách, tedy v lednu a v září, což může být spojeno s tím, že se návrat do práce po dovolených nevydařil zcela podle představ. Nejmenší zájem o změnu práce je naopak v červenci a prosinci.

Tyto trendy kopíruje poptávka ze strany firem. Pro uchazeče je tedy vhodné se hlásit na pracovní nabídky právě v tyto měsíce, kdy, ačkoliv je menší nabídka, je zároveň mnohem menší konkurence.

Dříve bylo problematické, že potenciální zaměstnavatelé hledali lidi s praxí. Mají dnes absolventi šanci i bez jakýchkoliv zkušeností?
O juniory je zájem stále vyšší. I vzhledem k trvalému nedostatku kvalitních zaměstnanců, respektive poptávce, která vysoce převyšuje nabídku, jsou firmy stále ochotnější vytvářet interní akademie, vzdělávací programy a své nováčky si vychovávat. Zejména pokud se bavíme o IT a technologických pozicích. Nicméně jistá snaha o získání prvních zkušeností je po juniorech určitě vyžadována. Hlavně tam, kde je možné samostudium.

Jaká byla vaše cesta? Kam jste nastoupil po škole, jak jste práci hledal a jaké byly vaše první zkušenosti?
Já osobně jsem založil StartupJobs již během studia na vysoké škole, takže místo nástupu do zaměstnání přišlo rovnou podnikání. A určitě v tom nevidím chybu, zpětným pohledem bych se do podnikání pustil i dříve.

Pokud se bavíme o úplně první práci, tak jsem tehdy v 16 našel inzerát na pracovní pozici programátora a roky pracoval pro jednu menší firmu, aniž bych majitele kdykoliv potkal, takže vlastně mohu říct, že jsem měl remote práci již před šestnácti lety.

Váš slogan zní „Buď žralok, pracuj pro startup“. Tady jste asi přesvědčen, že startupy jsou jedna z možností, kam by měli absolventi zaměřit svou pozornost? Proč?
Z mého pohledu jsou tyto mladé firmy ideálním vstupem do pracovního světa, a to hned z několika důvodů. Tím hlavním je, že startup roste a spolu s ním i jeho lidé. Nezřídka se stane, že nastoupíte jako jeden z prvních zaměstnanců, ani se neohlédnete, a už máte za sebou několik desítek kolegů, kteří přišli po vás.

Dalším důvodem je vhodná kombinace svobody a zodpovědnosti, kde člověk dostane velké množství obojího a má tak šanci opravdu ukázat, co v něm je. Jak říká jeden z našich kolegů, za rok ve startupu se naučíte tolik, jako za několik let v korporaci. Navíc za vámi bude práce mnohem více vidět.

V neposlední řadě jde také o určitou prestiž. Dříve platilo, že se do velkých korporací chodilo za zajímavým zářezem do životopisu. Dnes to platí právě u startupů a člověk, který startupovou zkušenost má, je pro korporáty horkým zbožím. Takže pokud budete chtít ze startupu přejít do „klasické“ nadnárodní firmy, budete to mít snazší.

Do velkých korporací se možná chodí i za vyšší mzdou? Jak startupy platí?
Dalo by se říct, že vlastně obdobně jako jinde. Startupy jsou firmy, které jsou co do odměny plně konkurenceschopné. Konkrétní výše mzdy se odvíjí od oboru, přičemž nejvyšší mzdy jsou tradičně v IT. Seniorní ajťák si tak v průměru vydělá 100 tisíc měsíčně, seniorní markeťák 60 tisíc a zhruba stejně také kreativec

Startupy jsou také více otevřené dalším, méně obvyklý formám finančního odměňování. Oblíbeným bonusem bývají například ESOPy (employee stock ownership plan), přes které mohou zaměstnanci vlastnit podíl ve společnosti a mít podíl na zisku.

Startupy často nabízejí například neomezený home office či dovolenou. Volný čas a prostor na organizaci pracovního dne jsou nevyčíslitelnými položkami, které korporát mnohdy nedokáže nabídnout.

Jaké jsou výhody a nevýhody startu kariéry v mladé firmě?
Stejně jako práce ve velké korporaci nesedne všem, ani práce ve startupu není úplně pro každého. Je to o tom, co od práce čekáte. Jestli hledáte autonomii, nebo vám naopak vyhovuje jasný řád a dané postupy. Já bych doporučil vyzkoušet si obojí a mít tak srovnání na vlastní kůži. Každý si pak může uvědomit, co mu více sedne. Znám celou řadu lidí, kteří tyto světy pravidelně střídají, a právě tato pestrost je baví. O tom by vlastně celé hledání kariérní cesty mělo být. Najít to, co vás bude více bavit a naplňovat.