„Byla to práce, kterou jsem převzal po svém otci. Byl to jeho odkaz a já nechci, aby kvůli mně skončila. Ale vím, že skončí po mně,“ řekl Choeun. Práce jeho syny a vnuky neláká, protože je těžká a nebezpečná.
Mladí lidé na kambodžském venkově mají více možností, jak si vydělat na živobytí, na rozdíl od Choeunovy generace, která mohla jen pracovat na farmě. Mnozí se odstěhovali za prací do velkých měst či do jiných zemí, jako je Thajsko, Jižní Korea nebo Japonsko.
„Je mi líto, že moji synové a vnuci nemohou nastoupit po mně, ale respektuji jejich rozhodnutí,“ řekl Choeun, který má čtyři děti a deset vnoučat.
Chudá Kambodža doplácí na změnu klimatu. Češi ji pomáhají bránit před záplavami |
Dvacet palem za dvanáct hodin
Práce je náročná. Lezec řízne do pařezu, na kterém jsou plody, a přiváže k němu bambusovou nádobu, aby se míza mohla přes noc shromažďovat. Druhý den pro ni znovu vyleze. Míza se pak vaří ve velkém hrnci a pomalu se hněte dřevěnou tyčí, dokud nezhoustne.
Choeun pracuje od šesti hodin ráno do šesti hodin večer. Za tu dobu vyleze na dvacet palem. Jeho žena Chin Ith mízu vaří na otevřeném ohni a míchá ji, dokud nedosáhne správné konzistence.
Z mízy, kterou nasbírá za jeden den, vyrobí zhruba 10 kilogramů cukru. Prodejem cukru místním prodejcům si Choeun denně vydělá asi 100 000 rielů (zhruba 570 korun).
Palmy hrají v každodenním životě Kambodžanů i další klíčové role, a to zejména na venkově. Z palmových listů se vyrábí střešní krytiny, klobouky, rohože a košíky, z kmene se zpracovávají lodě, nábytek, suvenýry a domy. Z plodů palmy se připravují dezerty, například palmové koláče, a z květů lze vyrábět sladkou palmovou šťávu, a dokonce i alkoholické nápoje.
Palma je považována za oficiální strom Kambodže. Podle neoficiálních údajů roste v celé zemi 3 až 6 milionů volně rostoucích palem, i když s rozšiřováním městských oblastí dochází k jejich kácení.
Hledáte lehčí práci? Najděte ji na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz |
