S nástupem do penze se většině lidí výrazně zhorší životní úroveň. Náhradový poměr v České republice se totiž dlouhodobě pohybuje pod 50 procenty. „Znamená to, že každý s průměrným příjmem po nástupu do penze bude od státu dostávat méně než polovinu svého zaměstnaneckého platu,“ vysvětluje Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR. Takto citelný finanční propad může znamenat, že penzistovi už zkrátka nezbude na jeho záliby a bude muset omezit svá vydání.
Chcete být v důchodu nezávislí? Najděte si dobře placenou práci na portálu jobDNES.cz |
Do budoucna bude ještě hůře. Počty penzistů, a tedy i výdaje na důchody stále rostou (letos na ně padne 507,4 miliardy korun) a porostou i nadále. Naopak počty těch, kteří do průběžného systému, z něhož jsou důchody financované, odvádějí peníze, budou klesat. A s tím se stále více bude propadat i životní úroveň budoucích penzistů.
„O dnešní třicátníky a čtyřicátníky se stát moc nepostará. Na suchý chléb a vodu jim sice penze vystačí, ale na důstojné stáří nikoli,“ říká bez obalu Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády. Podle Aleše Poklopa začne bez reformy důchodový systém nenávratně kolabovat už ve třicátých letech. Jenže ta je v nedohlednu.
Nový produkt pro spoření na penzi
Je tedy jasné, že na důchod si nejen čtyřicátníci, ale hlavně ti ještě mladší, budou muset z větší části naspořit sami. Využít k tomu lze běžných produktů, jako je stavební spoření nebo investice do podílových fondů. Speciálně na spoření na důchod pak cílí tzv. III. pilíř, tedy doplňkové penzijní spoření (dříve penzijní připojištění). Tento daňově zvýhodněný produkt na trhu funguje již 25 let.
Do budoucna by ale možnosti spoření na důchod měly být širší. Vláda totiž schválila koncem srpna balíček opatření z koncepce rozvoje kapitálového trhu. Největší novinkou, s níž návrh počítá, je účet dlouhodobých investic.
„Účet dlouhodobých investic by měl být formou ‚osobního spořicího účtu‘, což je široce využívaný nástroj na rozvinutých trzích, který pomáhá vytvářet větší zájem investorů o správu jejich úspor na stáří,“ popisuje Monika Lodrová, manažerka daňového oddělení poradenské společnosti BDO. Obdobné produkty jsou poměrně obvyklé zejména v západních zemích, fungují například v USA či Velké Británii.
Jak bude účet fungovat
Účet dlouhodobých investic bude daňově zvýhodňován podobně jako penzijní spoření či životní pojištění. Zároveň má být jejich alternativou. Je to majetkový účet, jehož prostřednictvím bude možné investovat do akcií, dluhopisů, investičních fondů nebo dalších investičních nástrojů a vytvářet si tak úspory na důchod.
Produkt bude možné vypovědět nejdříve 60 měsíců od založení, a ne dříve než v šedesáti letech. V případě porušení podmínek by investor o daňové zvýhodnění přišel, resp. musel by vše dodanit.
„Stát chce tímto daňově zvýhodněným produktem motivovat zejména průměrně a nadprůměrně vydělávající lidi, aby si více spořili na stáří. U těchto osob totiž hrozí, že s nástupem do starobního důchodu jim poměrně znatelně klesnou příjmy,“ říká Kovanda.
Nový typ účastnického fondu ve III. pilíři
Další novinkou, kterou návrh obsahuje, je zavedení nového typu účastnického fondu v rámci doplňkového penzijního spoření, tzv. alternativního účastnického fondu. U tohoto typu fondu mají být poplatky i investiční strategie volnější, aby mohly penzijní společnosti investovat dynamičtěji. „Například by mělo být možné investovat do fondů private equity. Do nich nynější dynamické fondy investovat nemohou kvůli regulaci zapovídají investice s vyššími poplatky,“ uvedl Kovanda.
Mírou zhodnocení by tento alternativní účastnický fond měl předčit i dynamické fondy, které v současnosti účastník III. pilíře vydělávají nejvíce, samozřejmě s úměrnou mírou rizika a reakcemi na přirozené výkyvy akciového trhu.
„Je tedy otázkou, zda penzijní společnosti, a hlavně účastníci budou chtít postoupit o mnoho vyšší investiční riziko s vidinou lepších výnosů, ale také s možností, že účastník o svůj vklad přijde,“ konstatuje Aleš Poklop. Domnívá se, že zavedením dalšího produktu dojde pouze k přerozdělování peněz a do důchodového systému to předpokládané nové úspory nepřivede.
Podobně to vidí i ekonom Lukáš Kovanda. Říká, že lidé, kteří jsou ochotní rizikově investovat a mají z čeho, už tak zpravidla činí. Pro většinu lidí takové investování vzhledem k jejich rizikovému profilu atraktivní není.
Zjednodušení z pohledu daní
Jedno významné plus zde ale přesto je. Návrh zákona totiž sjednocuje limit pro odpočet od základu daně. „Nyní je to maximálně 24 tisíc korun na penzijní spoření a 24 tisíc na životní pojištění. Nově by to bylo 48 tisíc korun na veškeré daňově podporované produkty,“ vysvětluje Lodrová. To umožní větší flexibilitu při rozhodování jednotlivců o investiční strategii.
Zda ale vše nakonec bude přesně takhle, není zatím jisté. Návrh zákona, jehož součástí je i Koncepce rozvoje kapitálového trhu v ČR na léta 2019-2023, nyní čeká na projednání v poslanecké sněmovně. Jinými slovy, je teprve na počátku legislativního procesu, v jehož průběhu může doznat změn.
„Navrhovaná účinnost novely zákona je 1. ledna 2022. V praxi ale záleží také na rychlosti reakce poskytovatelů spořicích produktů, tedy zda a kdy začnou nový produkt nabízet,“ dodává Lodrová.
