Mzdy kopírují řecký scénář, tlačme na vyšší přidanou hodnotu, míní analytici

Na ekonomickou situaci v Česku, má velký vliv kondice světových ekonomik. Nelichotivá situace je například v Číně. „Země se potýká s velkými problémy. Očekávání ohledně jejího oživení začínají klesat, a to i nejen pro letošek, ale i rok 2024 a 2025,“ uvedl Martin Kron, analytik Raiffeisenbank.

Naopak lepších výsledků, než se čekalo původně, dosahuje americká ekonomika. „Letošní růst může být kolem dvou procent, v roce 2024 bude naopak pravděpodobně nižší než jedno procento. Letos totiž roste díky vyšší spotřebě domácností. Dále funguje jako stimulace také fiskální politika. „Fed zřejmě nebude tlačený do snižování úrokových sazeb a bude je déle držet na aktuální úrovni,“ myslí si Kron.

Zásadním problémem pro Česko je situace německé ekonomiky. „Německá ekonomika se potýká s obrovskými problémy, táhne celou eurozónu níže. Nálada je tam velmi pesimistická, mezi spotřebiteli je o něco lepší, ale i tak není dobrá. To se projevuje nižší poptávkou,“ uvedl Kron s tím, že není vidět bod obratu, kdy se německá ekonomika otočí k lepším výhledům. „To je problém pro Česko, protože do Německa míří třetina vývozu,“ připomněl ekonom.

Německá ekonomika nefunguje a stahuje níž i Česko. Potřebuje nový model růstu

Dobrou zprávou naopak je, že inflace ve světě postupně klesá. Kromě cen komodit a oslabující poptávky pomáhá i vysoká srovnávací základna. Její vliv ale stejně jako v Česku, i ve světě slábne, což ústup inflace zpomaluje.

„Česká republika v takovém prostředí oživuje velmi těžko. Česko jako poslední země z EU ještě nepřekonala covidovou recesi a ještě není na předcovidové úrovni, jsme opravdu jediní. Německo má problém, my ho máme dvojnásobný. Máme podobné příznaky nemoci, ale mnohem horší průběh, protože jsme závislí na německých i evropských dodavatelských řetězcích,“ shrnula Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Česko má při hledání nových odběratelů i dodavatelů velkou konkurenci, protože to samé dělají i jiné země. Česko by podle ní mělo využít své strategické lokace uprostřed Evropy a být centrem, kde se bude výroba přibližovat evropskému trhu s cílem zkrátit dodavatelské

Kromě nízké poptávky podle Horské ekonomika čelí také byrokracii spojené s dlouhým povolovacím procesem u staveb, napjatého trhu práce i nedostatku nemovitostí. „Naplnila se rizika, se kterými jsme předpokládali velmi pomalé oživení ekonomiky v letošním roce. Náš nový odhad růstu české ekonomiky se proto přiblížil k nule, dokonce může být letošní výsledek v mínusu. Pro příští rok čekáme růst nad dvěma procenty,“ uvedla Horská.

Německo ohlásilo nejprudší propad ekonomiky za půl století

Česko také čelilo a stále čelí velkému poklesu reálných mezd. „Byl druhý nejprudší v celé EU. I z toho důvodu česká ekonomika oživuje pomaleji. Ačkoli máme vysátý trh práce, tak mzdy nerostly tak, jak jsme čekali,“ uvedla Horská s tím, že odhad jejího analytického týmu byl, že mzdy porostou v průměru o deset procent nominálně. „Je vidět, že se zaměstnancům nepodařilo přes mzdová vyjednávání přetlačit růst přes dvouciferné hodnoty,“ uvedla Horská.

„Na jedné straně je to dobře, není tu mzdově-inflační spirála. Zároveň to ale potlačuje poptávku,“ dodává ekonomka.

Podle ní nedostatek lidí na trhu práce firmy tlačí k investicím. Hledají totiž cesty, jak se současným počtem zaměstnanců vytvářet vyšší hodnotu. Právě tvorba produktů s vyšší přidanou hodnotou je podle Horské pro Česko zcela zásadní.

Často zapomínáme pod zprávou, že mzdy jsou na úrovni 2018, že reálná mzda roky předtím prudce rostla, a to více než reálná produktivita práce. Růst mezd se tak odpojoval od produktivity práce. To byl přesně řecký scénář. I tam totiž došlo k rozevření nůžek mezi těmito dvěma věcmi. Nůžky byly rozevřené dlouho a široce, až přišla krize a nůžky se prudce uzavřely. Tamní mzdy jsou nyní velmi pod produktivitou práce. Věřím, že k takové korekci v Česku nedojde. V Česku už totiž ke korekci došlo kvůli inflaci, která snižuje reálné mzdy, zatímco v Česku to bylo skrze nižší nominální mzdy,“ vysvětlila Horská.

Recept podle ní spočívá ve zvýšení produktivity práce. „Jinak se tyto výkyvy budou opakovat. Lidé v Česku mají podobnou produktivitu práce jako okolní země, ale vyrábí produkty s menší přidanou hodnotou. To, co vyrobí je oceňováno na trhu nižší hodnotou než v případě jejich západních kolegů. Recept není přes růst mezd, ale zvýšením produktivity práce,“ radí Horská.