Na ajťáky se přeškolují Češi už nejen kvůli penězům. Důvodů je více

Kdo má dobré IT znalosti a umí programovat, umí zaměstnavatelé ocenit. V oboru chybí na 20 tisíc odborníků a firmy jsou ochotné dát šanci i nováčkům. Proč se rodí noví ajťáci?

Motivací už nejsou jen peníze. Lidé se přeškolují na IT experty i kvůli možnosti širokého uplatnění, kariérnímu růstu a jistější budoucnosti. A řada z nich se stává ajťáky, protože ve stávají profesi zažívají pocit vyhoření.

Důvodů k rekvalifikaci je více

„Do kurzů, kde je šance naučit se programovat a nastartovat novou kariéru se nyní hlásí hlavně středoškoláci z kanceláří. Těch je v našich rekvalifikačních kurzech 73 procent,“ říká Pavla Bohmann z bootcampu Green Fox Academy.

Početné zastoupení však mají v těchto kurzech i lidé, kteří měli dobrou práci, případně narazili na kariérní strop. Mezi ně patří Jan Dočekal, který dříve pracoval jako právník v právní asistenci.

„V zaměstnání jsem byl spokojený, ale možnosti kariérního růstu byly značně omezené a cestou advokátních zkoušek a advokacie jsem se vydat nechtěl. Chtěl jsem také větší flexibilitu pracovní doby a častější možnost práce z domova,“ vysvětluje Jan Dočekal, co ho přivedlo do rekvalifikačního kurzu programování.

Podle průzkumu personální agentury Grafton Recruitment patří Jan Dočekal do kategorie lidí toužících po práci, která je různorodá, poskytuje výzvy a možnosti pro rozvoj dovedností a schopností.

„Bohužel, ne všichni mají tyto potřeby naplněné. Například práci, která baví, nemá 30 procent modrých límečků a 25 procent bílých límečků. Zejména modrým límečkům pak výrazně chybí zaměstnavatel, kterému na nich záleží, a nenaplněná u nich také zůstává potřeba inspirativního šéfa,“ komentuje Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a Gi Group s tím, že právě nenaplněnost potřeb je v kombinaci s nedostatečným ohodnocením nejčastějším důvodem, proč zaměstnanci přemýšlí o změně.

Rozšířit si digitální znalosti a naučit se programovat se dnes snaží i lidé, aby měli větší šanci na kariérní růst a lepší pozici ve stávajícím oboru. „Hlásí se k nám však i mnoho čerstvých maturantů, kteří se místo studia na vysoké škole rozhodli nastartovat kariéru v IT. Těch je v našich třídách osm procent,“ poznamenává Pavla Bohmann.

Stala se ajťákem a nelituje

To byl i případ Kateřiny Lexové. „Nebaví mě učit se teorii, když ji pak nemám šanci využít v praxi. Osm let na gymnáziu mi stačilo,“ říká Lexová, proč se rozhodla naučit se programovat a nejít na vysokou školu. A nelituje. Práci v IT oboru po absolvování rekvalifikačního kurzu programování si našla bez problémů a bez vysokoškolského diplomu.

Ajťáci skládají stavebnici, naučit se to může každý, říká lektorka z Czechitas

V současnosti pracuje jako junior developerka ve společnosti Kentico. „Když se ohlížím zpětně, můžu říct, že logické myšlení a přístup k řešení problémů jsou věci, které se dají naučit. Na střední by mě nikdy nenapadlo, že právě řešení logických problémů bude něco, co mě bude bavit,“ říká dnes mladá žena.

O práci se nebojí. Spíše naopak. A nebojí se ani konkurence v podobě umělé inteligence. Jak říká, stát se ajťákem, bylo jedno z nejlepších rozhodnutí v jejím životě.

Programování musí chytnout

Předělat se na ajťáky a prorazit v IT se dnes snaží lidé z nejrůznějších oborů – z gastronomie, cestovního ruchu, logistiky či marketingu, dopravy, zdravotnictví i z dalších profesí.

Průzkum potvrdil, že jen u některých, kdo se pro kariéru v oboru IT dnes rozhodují, je hlavní motivací možnost vyššího výdělku. Praxe totiž ukazuje, že digitální práce motivovaná především penězi, nevydrží všem.

„I naši organizační psychologové pohlížejí na tuto motivaci trochu skepticky. Nebývá totiž spojena s tak silným odhodláním a touhou změnit svoji situaci. Pokud někoho programování nechytne, peníze ho v oboru dlouhodobě neudrží,“ zavírá Pavla Bohmann.