Na důchod se Češi zajišťují spořením i investicemi. Čtvrtina spoléhá na stát

V roce 2021 Češi v důchodu průměrně strávili bezmála 24 let. O tom, jak tuto dobu stráví, má většina Čechů jasno. Celá pětina chce na stáří hlavně klid, jejich představa důchodu se pojí s pohodou na zahrádce, čtením a dalšími odpočinkovými aktivitami.

Devět procent z dotázaných, především z mladé generace, se vidí ve vile u moře. Zhruba jedenáct procent dotázaných se hodlá v důchodu věnovat vnoučatům a necelých osm si chce dopřát cestování.

Otázkou ale je, co pro splnění těchto plánů Češi dělají po finanční stránce. Odpověď se pokusil přinést čerstvý průzkum investiční platformy Portu. Na důchod si podle něj odkládá valná většina Čechů. Vede u nich penzijní spoření, případně jiný spořicí produkt. Toho s cílem zabezpečení se na důchod využívá 62 procent respondentů průzkumu, přičemž s věkem obliba této formy spoření roste.

Podobný počet lidí se snaží k zajištění na důchod proinvestovat. Necelých šedesát procent (57,5 procent) dotazovaných totiž uvedlo, že k zajištění na stáří využívají nějaké investiční nástroje. Celých 23 procent volí akcie a dluhopisy, investicemi do nemovitostí si pohodlí ve stáří jistí 15,5 procenta Čechů. Okrajovějšími investicemi pak jsou investice do drahých kovů a komodit, kryptoměn nebo alternativních investic, jako je umění, hodinky či investiční alkohol.

Zajištěním na důchod se naopak vůbec nezabývá šestnáct procent respondentů. Častěji to takto mají mladší skupiny dotazovaných do 26 let, kde si až 28 procent z nich zatím na důchod neodkládá vůbec nic.

Většina Čechů (62 procent) si na důchod neodkládá více než dva tisíce korun měsíčně, přičemž tyto nižší částky spoří častěji ženy (70 procent) než muži (54,5 procenta). Jen deset procent dotázaných dokáže spořit více než pět tisíc korun měsíčně.

Bezmála čtvrtina Čechů pak stále spoléhá na finanční zajištění ze strany státu. To se ale nemusí vyplatit.

„Demografická křivka je neúprosná a populace stárne. Na jednoho důchodce dříve přispívali čtyři pracující lidé, dnes jsou to dva a za třicet let se počet důchodců a pracujících vyrovná. Spoléhat se pouze na důchod od státu proto nemusí být tím nejlepším řešením, pokud si člověk chce i ve stáří zachovat určitou životní úroveň,“ vysvětluje analytik Portu Lukáš Raška.

Investování s podporou státu

S cílem zatraktivnit odkládání na penzi dal v červnu stát zelenou dlouhodobému investičnímu produktu (DIP), který bude mít daňové úlevy podobně jako penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění se spořicí složkou.

O dlouhodobém investičním produktu přitom dosud slyšela asi pětina dotázaných, častěji muži (25 procent) než ženy (13,5 procenta). Z těchto lidí, kteří nějaké povědomí o DIP již mají, jich 42 procent chce produkt využít. Zhruba čtvrtina dotázaných o DIP neslyšela, ale rádi by zhodnocovali peníze na důchod formou investičního produktu.

Dalších 45 procent o DIP neslyšelo a ani jej pravděpodobně nevyužijí. Buď z důvodu jiné formy zajištění na stáří (21 procent), nebo proto, že vnímají investice jako příliš rizikové (24 procent). Zbývajících deset procent pak na důchod nespoří a ani to neplánuje.

„Dlouhodobý investiční produkt by měl přispět k liberalizaci trhu tak zvaného penzijního spoření. Do důchodového systému tak přibudou další regulované entity, které umožní lidem investovat si na důchod efektivněji a dynamičtěji s daňovou podporou a možnými příspěvky zaměstnavatele,“ doplňuje Radim Krejčí, zakladatel Portu.

Podle modelového příkladu investiční platformy Portu může dlouhodobý investiční produkt klientům přinést vyšší zhodnocení než to, které v současnosti nabízejí penzijní fondy.

Modelový příklad ukazuje rozdíl mezi zhodnocením penzijního spoření 5,5 procenta ročně a produktu v režimu DIP s výnosem sedm procent ročně. Při počáteční investici 40 tisíc korun a pravidelné měsíční investici 5 tisíc korun bude po 30 letech investování rozdíl přes 1,6 milionu korun. Při investici prostřednictvím DIP tak bude po 30 letech na účtu 6,4 milionu korun, v penzijním spoření 4,7 milionu korun, spočítali analytici Portu.