V České republice je dnes zastoupeno mnoho nadnárodních firem, které operují po celém světě. Také české firmy vyvážejí do jiných zemí a spolupracují se zahraničními partnery, řada z nich působí globálně.
Zaměstnanci, kteří se nejen domluví, ale zvládnou v cizím jazyce obchodovat, vést náročná jednání, komunikovat s nespokojeným zákazníkem, či plnohodnotně fungovat v nadnárodním týmu jsou tak pro stále více zaměstnavatelů nutností.
Co ukázal průzkum
Nejvíce přitom zaměstnavatelé v nabídkách stále poptávají angličtinu. Nejčastěji přitom požadují znalosti na úrovni B2. Takový člověk již musí být schopný vést dialog i s rodilými mluvčími, musí dokázat porozumět hlavním myšlenkám i u složitých textů.
„Praxe však ukazuje, že více než polovina uchazečů tento požadavek nesplňuje,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz. „V současné době takových lidí chybí řádově tisíce.“
Tuto skutečnost dokazuje i průzkum agentury Rondo data z konce loňského roku. Znalost na zmíněné úrovni B2 uvedlo pouze necelých 11 procent respondentů. Necelých 15 procent uvádí, že rozumí hlavním myšlenkám týkajících se běžných témat, s nimiž se pravidelně setkávají (B1), 22 procent pak zvládá jednoduchou výměnu informací s využitím často používaných výrazů (A2) a celých 40 procent zvládá jen základní fráze.
V cestovním ruchu to bez jazyků nejde
Přesto jsou obory, kde velká část zaměstnanců zvládá angličtinu na vysoké úrovni a k tomu často ještě další jazyk. Například pro cestovní ruch jsou jazykové znalosti jedním z klíčových požadavků.
„A to zejména u produktových manažerů, kteří musí denně komunikovat s našimi zahraničními partnery, například s hotely či aerolinkami,“ říká Jan Bezděk z cestovní kanceláře Fischer. „U všech je základem angličtina, u některých destinací pak francouzština, případně španělština.“
Také delegáti v destinacích musí dokázat v cizím jazyku vyřešit takřka jakýkoliv problém, ať již například v hotelech, nebo v případě zdravotních problémů některého z klientů. Základem je podle Bezděka také v tomto případě angličtina. Navíc umí obvykle delegáti alespoň na komunikativní úrovni i místní jazyk, například v Itálii italštinu či v Řecku řečtinu.
Na nedostatečné znalosti u uchazečů o místa delegátů si přitom prý stěžovat nemohou. „Uchazeči ví, že bez jazyků tato práce dělat nelze,“ dodává Bezděk. Lidé, co se hlásí, tak jazyky obvykle umí na potřebné úrovni.
Jen angličtina mnohdy nestačí
Oborem, kde se zaměstnanci bez znalostí cizích jazyků neobejdou, je rovněž IT. V této oblasti u nás působí řada mezinárodních společností. A mezinárodní bývá i tým lidí, kteří v nich pracují. Obvykle tak v těchto firmách musí ovládat angličtinu všichni zaměstnanci. Její nedostatečnou znalost nevyváží ani sebelepší technické znalosti.
Podobně je tomu rovněž u firem z příbuzných oborů. Například společnost Accenture v České republice nabízí každoročně stovky nových pracovních míst ve svých divizích Consulting, Technology, Digital a Operation. „Zejména pro tu poslední – která má podobu centra sdílených služeb pro podnikové procesy – je předpokladem přijetí znalost angličtiny s minimálně jedním dalším evropským jazykem,“ upozorňuje Marek Gešo ze společnosti Accenture.
Také ve výrobě se na mnoha pozicích neobejdete bez znalosti alespoň dvou jazyků. „Vyrábíme a prodáváme světlovody nejen pro zákazníky v České republice, ale také v zahraničí,“ říká Jakub Brandalík, ředitel výrobce českých křišťálových světlovodů Lightway. Jazyková vybavenost uchazečů je tak pro firmu na mnoha pozicích stěžejní.
„Odborné znalosti a firemní know-how jim po nástupu pomůžeme doplnit a zvládnout, komunikovat s partnery a zákazníky v cizím jazyce ale musí umět od první chvíle,“ vysvětluje Brandalík. Momentálně je u nich nejžádanější kombinací angličtina a arabština, protože firma má nyní mnoho zakázek v arabském světě.
Jaké jazyky jsou žádané
Jinými slovy, angličtina je dnes často brána jako základ. K ní stále častěji vyžadují zaměstnavatelé ještě další cizí řeč. „Nejvíce v současné době roste zájem o zaměstnance s dobrou znalostí němčiny,“ konstatuje Michal Novák. V závěsu je francouzština a ruština.
Stoupá ale i poptávka po těch, kteří ovládají méně obvyklé evropské jazyky – například holandštinu, rumunštinu, maďarštinu či švédštinu. „A s expanzí asijských firem je sháňka rovněž po lidech se znalostí korejštiny, čínštiny nebo japonštiny. Ti, kteří je dobře zvládnou, mají téměř jisté velmi zajímavé pracovní uplatnění,“ dodává Novák.
Jazykové kurzy jako benefit
Na znalost jazyků ale dbají i zaměstnavatelé, u nichž je potřeba jen na vybraných pozicích. „U managementu je znalost anglického jazyka samozřejmostí. Komunikativní znalost angličtiny pak vyžadujeme jen u pracovních pozic, kde je zapotřebí komunikace se zahraničními dodavateli, například u IT, testerů či product manažerů,“ uvedla Kateřina Lukášová, HR ředitelka společnosti Sazka.
Jazykové kurzy ale nabízí všem svým zaměstnancům. Řadoví zaměstnanci mohou navštěvovat skupinové lekce, lidé na manažerských pozicích si mohou vybrat mezi skupinovými a individuálními lekcemi. „Lektory jsou jak čeští mluvčí, tak i rodilí, kteří do firmy pravidelně docházejí,“ dodává Lukášová.
Podobně je tomu také například v BNP Paribas Cardif Pojišťovně. „Vzhledem k tomu, že jsme mezinárodní firma, potřebujeme, aby naši zaměstnanci spolu dobře komunikovali napříč zeměmi. Jazykové kurzy angličtiny pro všechny zaměstnance proto patří v naší společnosti mezí klíčové benefity,“ potvrzuje HR manažerka Kateřina Krist.
