Na trhu práce chybí tisíce řemeslníků, odráží se to už ve mzdách

26.02.2018

Rčení, že řemeslo má zlaté dno, je v současné době pravdivější než kdykoliv předtím. Je nouze o pracovníky a firmy za šikovné zaměstnance dobře platí. Jenže kde je vzít?
Na trhu práce chybí tisíce řemeslníků, odráží se to už ve mzdách

Na trhu práce je v řemeslných oborech velký nedostatek pracovníků, a proto se šikovní absolventi učilišť a odborných škol o svou budoucnost rozhodně obávat nemusí.

Nezaměstnanost se drží rekordně nízko a počet volných míst je naopak ve většině měst vysoký. Největší zájem mají aktuálně zaměstnavatelé o absolventy řemeslných oborů, ale vybírat si mohou i řidiči, stavaři nebo prodavačky. 

Mzdy řemeslníků

  • Mechanici a opraváři leteckých motorů a zařízení - 37 369 Kč 
  • Technici počítačových sítí a systémů - 36 660 Kč 
  • Elektrotechnici a technici energetici - 35 655 Kč 
  • Řemeslní pracovníci a pracovníci v dalších oborech - 34 575 Kč 
  • Strojírenští technici - 34 314 Kč 
  • Pracovníci montovaných staveb - 33 179 Kč 
  • Technici v ostatních průmyslových oborech - 32 144 Kč 
  • Montéři a opraváři elektrických vedení - 32 100 Kč 
  • Vrtači - 31 177 Kč 
  • Kováři - 29 799 Kč

pozn.: průměrná měsíční hrubá mzda pro Prahu a Středočeský kraj, zdroj: ČSÚ 

„Přestože se mnohá řemesla v současné době vytrácejí ze seznamu existujících profesí, jsou na trhu stále potřebná. Podle našich dostupných informací je aktuálně pro zaměstnavatele v Praze nejsložitější sehnat z učňovských profesí především zedníky, automechaniky, kuchaře, číšníky a servírky či prodavače,“ říká tisková mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.

Ti, kdo ovládají řemeslo, jsou dnes podle Beránkové velmi žádaní, což se odráží jak ve výši mezd, tak i v množství různých benefitů. Zaměstnavatelé rovněž snižují ze svých nároků, pokud jde o délku praxe a běžně zaměstnávají čerstvé absolventy.

„Je třeba zdůraznit, že řemeslo již dávno nepředstavuje náročnou manuální práci bez technologických vymožeností a znalostí. Zaznamenáváme ochotu ze strany škol i zaměstnavatelů o spolupráci v rámci burz práce, veletrhů řemesel a podobných akcí, které buď přímo pořádáme, nebo se na jejich organizaci spolupodílíme v jednotlivých regionech,“ dodává Kateřina Beránková.

Také podle Jitky Součkové z personální agentury Grafton Recruiment je kromě standardně nedostatkových pozic, jako jsou programátoři nebo vývojáři, obrovský zájem o CNC operátory, svářeče nebo zámečníky. „V posledních dvou letech zaznamenává český pracovní trh velký nedostatek řemeslníků a dělníků, a to ať kvalifikovaných, nebo nekvalifikovaných,“ říká.

Kolik lidí chybí v oborech?

  • Pomocní pracovníci v oblasti těžby, stavebnictví, výroby: 28 669 
  • Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci: 17 495
  • Řidiči a obsluha pojízdných zařízení: 15 649 
  • Montážní dělníci výrobků a zařízení: 13 527 
  • Techničtí a odborní pracovníci: 12 233 
  • Pracovníci v oblasti osobních služeb: 12 144 
  • Obsluha stacionárních strojů a zařízení: 11 740
  • Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách: 9 129 

zdroj: Úřad práce ČR

Fronty na elektrikáře a zámečníky

Podle Dany Černé z pražské Akademie řemesel Zelený pruh stojí na jejich absolventy firmy doslova fronty. „O elektrikáře nebo zámečníky je na trhu práce obrovský zájem. Zcela bez problémů se při hledání zaměstnání obejdou také stavaři nebo automechanici. Nedávno jsme otevřeli obor kameník. Věřím, že i tato profese bude vzkvétat, zvlášť v Praze,“ popisuje. 

Že nabídek práce v učňovských oborech stále přibývá, potvrzují i statistiky mnoha pracovních serverů. Nejvíce jich vykazují ve službách, obchodě, logistice, dopravě a stavebnictví. „Kdybych měl nějakému deváťákovi doporučit, pro který obor se dále rozhodnout, asi bych volil nějakou stavařinu. O elektrikáře a zámečníky se lidé také pořád perou,“ potvrzuje Přemysl Veselý z pražského SOU Ohradní.

Za 40 let své praxe v učňovském školství sleduje trvale velký zájem o obory automechanik, instalatér nebo elektrikář. Horší je to prý se stavebnickými obory. „Možná je to i tím, že stavařina je považována za sezonní práci. Například obor Montáže suchých staveb jsme v minulosti museli pro malý zájem uchazečů zavřít,“ vysvětluje Veselý. 

Nezájem o konkrétní obory se některé školy snaží řešit dvouobory. „Je škoda zavřít celý jeden ročník, a proto se snažíme vměstnat slabší obory k silnějším a podpořit je tím,“ vysvětluje Dana Černá z Akademie řemesel. Nedostatek žáků jde podle ní ruku v ruce s demografickou křivkou, která je prý stále optimističtější. „Zkrátka nebylo tolik dětí, aby naplnily všechny třídy, a tak musíme počkat, než nám ti deváťáci dorostou,“ doufá Černá. 

Podle ní už také neplatí, že kdo nemá gymnázium, jako by nebyl. Lidé o řemesle začínají stále více přemýšlet. „Je to hodně závislé na talentu a zájmu konkrétního žáka. Když máte někoho, kdo k práci není, tak ho přece nepostavíte k ponku, aby si ublížil,“ doplňuje s nadsázkou. 

Radost má z toho, že se ve škole točí druhá generace žáků. Tatínek, kterému se firma rozjela, by jednou řemeslo rád předal synovi, a tak ho dal do učení na stejnou školu. „Už jen z toho je patrné, že řemeslo má nejen v Česku, ale i všude ve světě velkou budoucnost,“ uzavírá Černá.