Na trhu práce drží trumfy ajťáci, Černý Petr je pro hotelovky a umělce

Informační technologie byly doposud odvětvím, které absolventi netechnických oborů okukovali spíš z dálky. Několik covidových lockdownů ale způsobilo na trhu práce malý převrat. Lidé ve firmách, stejně jako studenti, začali zapojovat kamery, nastavovat programy, chatovat, zkrátka dorozumívat se online. Ti ambicióznější zaplnili programátorské kurzy a rázem je z IT branže jednička, což potvrdil i letošní průzkum atraktivity oborů personálně poradenské společnosti Randstad.

„Informační technologie mají nadstandardní podmínky, během pandemie silně rostly a umožnily fungování i dalších sektorů, je tedy logické, že jejich atraktivita ještě stoupla,“ říká ředitel Randstadu Jacek Kowalak.

IT nabízejí letos také nejvíce absolventských míst, jen v Česku chybí v oboru zhruba 14 tisíc lidí a firmy si tak cení každého zájemce. Když má za sebou technické vzdělání, tím lépe, berou ale kohokoliv, kdo má zájem se učit.

„Konkrétně v IT je juniorních uchazečů dlouhodobě nedostatek. U nás se od nich požadují buď zkušenosti z praxe, kterou čerpali při studiu, nebo schopnost analytického myšlení a zájem o tento obor budoucnosti. Velké množství adeptů přichází také poté, co absolvují externí technologické, tzv. re-skilling – akademie,“ říká Petr Bujalka, ředitel náboru Accenture ČR. Není proto výjimka, že IT zlákají leckterého absolventa ještě předtím, než si vyzkouší svoje první zaměstnání ve vystudovaném oboru.

„Momentálně hledáme především vývojáře na Javu a React převážně na pobočku do Ostravy, kde máme školicí akademii. Zároveň hledáme v Praze mladé Business Intelligence analytiky, pro které máme taktéž vlastní akademii. Míst je v dnešní době pro absolventy opravdu hodně, my pozorujeme, že se jich hlásí méně, mají mnoho možností, z čeho vybírat,“ uvádí Pavlína Janíková, viceprezidentka pro HR a marketing v Ness Czech.

Stejně nadějné uplatnění jako v IT najdou ve svých oborech i absolventi se zdravotnickým vzděláním a mladí pedagogové. Horší je situace ve službách. „Nábory probíhají ve všech sektorech, ale v porovnání s dobou před covidem je míst v administrativě, cestovním ruchu a přidružených oborech stále výrazně méně,“ podotýká Kristýna Králová z personální agentury Hays.

Útlum cestovního ruchu ztížil nástup absolventů hotelových škol, i když o zaměstnance na výkonné pozice v pohostinství je zájem, protože v době nucené covidové přestávky řada kuchařů a číšníků svá místa opustila.

„Těžší pozici mají absolventi všeobecně zaměřených oborů, to ale neplatí paušálně – výrobní firmy hledají například mladé s jazykovým vzděláním, roste poptávka po odbornících na podporu duševního zdraví,“ poznamenává Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.

Vzdělání „od všeho trochu“ nikoho nenadchne

Ze středoškoláků mají výrazně lepší vyhlídky ti, kteří mají za sebou maturitu a odborný výcvik a jsou vysoce kvalifikovanými odborníky pro náročná dělnická a službová povolání. „U absolventů středních škol často kromě zaměření hraje roli, zda se rádi učí nové věci, mají zájem o danou pracovní náplň a chtějí se dále vzdělávat,“ říká Zuzana Pánková, HR manažerka E.ON.

Ponecháme-li stranou gymnaziální vzdělání, s nímž přichází na trh práce jen nepatrný zlomek absolventů, postihuje současná situace mladé lidi z učebních oborů, kde se nárůst počtu nezaměstnaných blíží 50 procentům. „ Je zřejmé, že koronavirovou epidemií byla nejvíce zasažena výrobní a obslužná sféra a absolventi zde nacházejí uplatnění velmi obtížně,“ vysvětluje Michal Novák.

Pro vyučené řemeslníky ale žádný stop stav není. „Prakticky obratem najdou uplatnění všichni, kdo se vyučili nějakému řemeslu: lakýrníci, klempíři, instalatéři, elektrikáři, všech je aktuálně na trhu opravdu velký nedostatek,“ uvádí Jitka Součková z Grafton Recruitment.

Pozn.: Průměrná, popř. maximální nabízená hrubá měsíční mzda bez bonusů v Praze a velkých městech u absolventů s alespoň roční praxí při studiu. Zdroj: Hays

Nezaměstnanost absolventů vysokoškoláků je u nás velmi nízká, mimo jiné i díky tomu, že nyní absolvují početně velmi slabé ročníky. „Nejvyšší míra nezaměstnanosti je kromě absolventů uměleckých oborů, kde je hodně takzvaných svobodných povolání, u humanitně zaměřených odvětví, v některých krajích hledají hůře práci lidé ze zemědělských a přírodovědných oborů,“ informuje Michal Novák z Profesia.cz.

Nemáte praxi? Nevadí, ale je třeba zabrat!

O tom, kde se dá čekat největší tlačenice, vypovídají reakce na inzerované pozice. Podle portálu Profesia.cz rostl počet odpovědí téměř ve všech oborech. „Obecně je větší zájem o místa v administrativě, o nabídky zaměřené na překladatelství a tlumočnictví a o pozice v hotelnictví a gastronomii. To ale zejména proto, že zde je nabízených míst méně,“ vysvětluje Michal Novák.

Podle Radoslava Kavuliče, HR ředitele společnosti SSI Group, mají letošní maturanti a vysokoškoláci jednu z nejlepších výchozích pozic na trhu práce, nikdo jim totiž nevyčítá nedostatek praxe: „Absolventům se v době pocovidové otevřely nevídané možnosti. A to i na pozicích, kde byla běžně vyžadována několikaletá pracovní zkušenost. Nedostatek pracovní síly, prázdniny, to všechno jim hraje do karet,“ objasňuje.

Hodně kariérních příležitostí nabízí například rostoucí obor podnikových služeb. „Firemní vzdělávání se proto dostává v řadě společností mezi priority,“ říká Jitka Součková z Grafton Recruitment.

Pro nerozhodnuté pořádají ve velkých firmách trainee programy, kde nováčci absolvují kolečko po jednotlivých odděleních. „Mladí si během roku vyzkoušejí práci na různých pozicích, takže pak mají lepší přehled, jak firma funguje. A na základě vlastních zkušeností si mohou lépe vybrat obor, v němž u nás chtějí působit,“ přibližuje Zuzana Pánková z E.ON.