Na vlastní úspory se ve stáří spoléhají hlavně mladí. Vede „penzijko“

Češi napříč generacemi očekávají, že se jejich životní úroveň ve starobním důchodu sníží. Nejpesimističtější jsou v tomto ohledu lidé ve věku od 36 do 53 let, kde rovných 55 procent z nich očekává, že se jejich životní situace v penzi výrazně sníží. Vyplývá to z průzkumu ČSOB.

Celkově průzkum ukázal, že očekávání životní úrovně v důchodu se letos v porovnání s předcovidovým rokem 2019 výrazně zhoršila. Zatímco v roce 2019 si 35 procent Čechů ve věkové skupině 36 až 53 let myslelo, že se jejich životní úroveň s odchodem do důchodu příliš nezmění, dnes je o tom přesvědčených pouze 28 procent. V nejstarší sledované skupině (54 až 65 let) neočekává změnu v životní úrovni 32 procent, v roce 2019 to bylo 47 procent. V nejmladší skupině dotazovaných nečeká změnu životní úrovně 34 procent lidí, před čtyřmi lety to bylo 39 procent.

„Zesílené obavy generace 36 až 53 let z budoucnosti v penzi mohou vyplývat z toho, že již mají zkušenosti s podporou vlastních rodičů, případně prarodičů. Zároveň jsou citlivější na změny spojené s důchodovou reformou a se zabezpečením sebe a svých dětí,“ komentuje data z průzkumu Michaela Šmídová, výzkumnice z Centra pro studium vysokého školství.

Ve stáří každý sám za sebe

Na podporu ze strany svých příbuzných se přitom Češi spoléhají jen velmi neochotně. „Málokdo chce, aby se o něj příbuzní starali. Většina se ale přitom chce o své příbuzné postarat, až budou staří,“ doplnila Marcela Suchánková, generální ředitelka ČSOB penzijní společnosti.

Finanční podporu od svých blízkých zcela odmítá například třicet procent lidí ve střední generaci (36 až 53 let), v nejstarší skupině respondentů je to o tři procentní body méně.

Pocit, že se o sebe ve stáří má každý postarat sám, nicméně slábne. Zatímco v roce 2020 se o sebe v důchodu chtěla postarat bezmála polovina zástupců mladé generace, dnes už to má v plánu jen 39 procent z nich. U střední generace klesl počet lidí odhodlaných se o sebe postarat sami z 62 procent na 45, u starší ze 70 procent na 53. U nejmladších zástupců se navíc častěji než u ostatních generací objevuje očekávání, že stáří stráví ve státním či soukromém zařízení.

Většina Čechů spoléhá na stát

Co se týká finančního zajištění ve stáří, velká část Čechů se v tomto směru spoléhá na důchod, který budou dostávat od státu. Žít především z něj plánuje téměř šedesát procent nejstarší generace a skoro polovina lidí, kteří jsou nyní ve středním věku. Celkově se podle průzkumu ČSOB na státní penzi spoléhá 45 procent Čechů.

Naopak na své vlastní prostředky se hodlá spolehnout 38 procent nejmladší generace a pouze 31 procent se spolehne především na státní penzi.

Češi, kteří se na důchod připravují skrze své vlastní úspory, sahají nejčastěji po penzijním spoření, což platí pro celé věkové spektrum. Často volí také různé investiční či podílové fondy, někteří jdou cestou stavebního spoření, životního pojištění nebo odkládáním na běžný účet. Ten volí 27 procent nejstarší generace a 21 procent nejmladší. Řada Čechů se také zjišťuje nákupem vlastní nemovitosti.

„Češi vnímají penzijní spoření jako jako klíčový produkt pro zajištění na budoucnost. Z našich dat vyplývá, že v uplynulých letech se zvýšil počet mladých klientů do 26 let o téměř dvacet procent. Stejně tak vzrostl v daném období počet klientů, kteří využívají příspěvek zaměstnavatele, a to o téměř deset procent. Výše příspěvku se za dané období zvýšila na 1 100 korun a významně roste i naspořená částka u jednotlivých klientů. Za posledních pět let, a to o více než 40 procent,“ komentuje průzkum Suchánková.

Co se týká částky, kterou si lidé měsíčně odkládají na penzijní spoření, tak ta ve srovnání s rokem 2019 letos vzrostla ve všech sledovaných skupinám. Zatímco v roce 2019 si Češi v průměru dávali na „penzijko“ 696 korun měsíčně, letos to je už 811 korun.

Stoupá také průměrný příspěvek zaměstnavatele. Ten stoupl z 690 korun v roce 2019 na současných 1 067 korun. U nejmladší generace zaměstnanců je příspěvek zaměstnavatele nyní v průměru dokonce o 73 procent vyšší než v roce 2019.