Říkejme jí třeba paní Věra. Redakce zná celé její jméno, ale nepřála si být v článku jmenována. Pracovala v dobře prosperujícím hotelu s vyhlášenou kuchyní. Když se kvůli pandemii musel hotel i restaurace zavřít, přišel majitel s tím, ať jdou zaměstnanci na nemocenskou.
A to nebylo všechno. Každému dal k podpisu dodatek k pracovní smlouvě: změna pracovního poměru z doby neurčité na dobu určitou. Několik lidí protestovalo, šéfův argument ale byl, že i kdyby jim dal výpověď, odstupné stejně nedostanou, protože na ně prostě nemá. Takhle je prý ale zaměstná na brigádu a budou na tom finančně mnohem lépe.
„Posílání“ zaměstnanců na nemocenskou bylo jedním z nejrozšířenějších nešvarů, kterých se zaměstnavatelé v době nuceného omezení nebo uzavření svých provozů dopouštěli. Vyplývá to ze zkušeností metodiků a inspektorů Státního úřadu inspekce práce (SÚIP).
Že toto řešení není v souladu se zákonem a že k tomu nikdo nikoho nemůže nutit, to je jistě jasné. O dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje lékař a ten tak může učinit jen na základě nepříznivého zdravotního stavu zaměstnance.
„Pokud by zaměstnanec svému lékaři lhal a předstíral nějaké zdravotní potíže, v důsledku čehož jeho lékař rozhodnul o dočasné pracovní neschopnosti a zaměstnanci byly následně vyplaceny dávky nemocenského pojištění, mohl by se zaměstnanec dopustit trestného činu podvodu,“ upozorňuje advokát Pavel Nastis.
„Dokážeme v této souvislosti pochopit pohnutky zaměstnanců, kteří v některých případech na tuto praxi přistoupí (například obava ze ztráty zaměstnání), politováníhodným faktem je, že tato praxe by nebyla možná bez participace lékařů, kteří o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanců rozhodují,“ komentuje mluvčí Státního úřadu inspekce práce Richard Kolibač.
Nepodepisujte nic, s čím nesouhlasíte
Paní Věra je matkou osmiletého syna a tak zůstala s malým školákem doma na ošetřovném. Nicméně dohoda o změně pracovního poměru z doby neurčité na dobu určitou na ni stále čeká. „Do práce mám nastoupit 15. června a do té doby se musím rozhodnout. Ale tuším, že brigáda je pro mě nevýhodná,“ hledá radu čtenářka iDNES.cz.
Může se hodit |
„Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti jsou způsoby výkonu práce mimo pracovní poměr. Zaměstnanec ale není chráněn tak, jako v případě pracovního poměru – nemá nárok na dovolenou, na odstupné ani na cestovní náhrady a neplatí zde omezení, že zaměstnavatel může dát výpověď pouze ze zákonných důvodů,“ vyjmenovává advokát. Pracovní poměr je tedy pro zaměstnance určitě výhodnější. A navíc, podpisem dohody by se paní Věra připravila o odstupné. Nehledě k tomu, že nikde nemá jistotu, že ji zaměstnají alespoň na tu brigádu.
Čtěte také |
„Zaměstnancům v těchto situacích radíme, aby nepřistupovali na smluvní ujednání, se kterými nesouhlasí a nepodepisovali dohody bez své opravdové vůle, a to ani pod nátlakem. Následky podpisu bývají v podstatě neodvolatelné a nevratné a často pro zaměstnance nevýhodnější,“ doporučuje mluvčí SÚIP.
Podobné praktiky, kdy zaměstnavatelé více či méně intenzivními formami nátlaku od proseb o pochopení obtížné situace až po hrozbu okamžitým zrušením pracovního poměru nutili zaměstnance k různým změnám pracovních smluv (zkrácení úvazku, změna smlouvy na dobu určitou, uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru) zaznamenali i pracovníci SÚIP.
Role inspektora je ovšem v takových případech problematická - inspektor nemůže konstatovat nedostatek vůle a neplatnost dokumentu, přestože jsou mnohdy návrhy zaměstnavatele v rozporu s dobrými mravy. „Pokud však například výpověď z pracovního poměru neobsahuje zákonný důvod, zkracuje zákonnou výpovědní dobu nebo upírá zaměstnanci zákonné odstupné, zde mohou inspektoři konstatovat nikoli sice její neplatnost, ale porušení zákoníku práce ano, a to včetně uložení sankce,“ doplňuje Richard Kolibač.
Výpověď a odstupné
Zdroj: advokát Pavel Nastis |
