Nadřeme se míň a vyrobíme víc, říká šéf a spolumajitel známé firmy

„Díky automatizaci už se lidé ve výrobě nenadřou tolik jako dříve. Zase ale musí být zdatnější v každodenním používání informačních technologií,“ říká v rozhovoru Jan Tušl, generální ředitel a spolumajitel společnosti VEKRA, která se zabývá výrobou a montáží oken a dodávkou dveří a stínící techniky.

Společnost VEKRA byla založena v roce 1991 jako producent plastových oken. Dnes je vyrábí navíc i ze dřeva, hliníku a dřevohliníku. „Každý rok vydláždíme okny cestu až do Říma,“ glosuje Jan Tušl, který tu pracuje už 15 let. „Až se sám divím, jakým jsem se za tu dobu stal odborníkem,“ usmívá se.

Jak moc u vás automatizace nahradila lidské ruce?
Díky ní jsme snížili počet lidí ve výrobě o jednu čtvrtinu, zároveň se o jednu čtvrtinu zvýšil výkon. To znamená, že lidé se méně zapotí, a přitom se udělá víc práce. Technologie také pomáhají eliminovat chyby a dávají pracovníkům pocit, že na to nejsou sami. Díky automatizaci rovněž dochází k vyrovnání poměru mezi muži a ženami, a to dokonce i v dělnických profesích. Jejich počty ve výrobních firmách rostou o 30 procent, v obchodě tvoří přes polovinu, u interiérových služeb třeba i 70 procent, to dříve nebylo myslitelné, předsudky mizí ve velkém...

Dá se říct, že kvůli automatizaci vymizely některé profese? Nebo naopak nějaké přibyly?
Určitě, třeba lakýrníka na dřevěná okna dnes komplet nahradil robot, čímž se zvýšila kvalita povrchové úpravy. Nebo pracovníci, kteří přeskládávali sklo, na to už dnes také máme stroj. A nové profese i vznikají, například v zaměřování oken, posouzení stavby, kontrole montáže, zákaznickém servisu – tam pozice přibývají nebo se specializují.

Jaká je dnes z vašeho pohledu situace na trhu práce?
Neveselá. Firmy si uměle drží zaměstnance, i když pro ně nemají práci, protože hrozí, že kdyby je propustily, už žádné nenajdou.

Které profese u vás konkrétně chybějí?
S nadsázkou řečeno: skoro všechny – od nákupu po závěrečný servis. Aktuálně pociťujeme nedostatek lidí zejména na obchodních pozicích. Naše firma má v současnosti okolo 1 300 zaměstnanců, třetina je ve výrobě, třetina na montáži a třetina se zabývá správou, financemi, obchodem...

Jak se dá takový nedostatek pracovních sil řešit?
Například řízenou migrací – nabírat pracovníky ze zahraničí. Máme tady Ukrajince, Srby... , a to nejen ve výrobě, ale i v IT. Zato agenturní zaměstnance tu nenajdete. Máme celkem propracovaný systém náboru, využíváme inzerci, reference, doporučení zaměstnanců, děláme složité testy přes agentury, pohovory, nabízíme půlroční startovací program pro nováčky...

Na co uchazeče lákáte?
Jako každý větší podnik: na fixní a variabilní složku mzdy, roční bonusy dle úspěšnosti firmy, benefitní karty, stravné, odměny, kariérní postup, který bereme vážně. Pro někoho může být výhoda, že může mít druhý život – když bude pracovat od šesti, má celé odpoledne pro sebe. Přesčasy jsou u nás výjimečné.

Pro váš obor je důležitou profesí obchodník – ten pro klienta připravuje celou zakázku...
Když přijde nový zaměstnanec obchodního oddělení, projde zevrubným školením, aby se naučil ovládat systém, který mu pak práci hodně usnadní a zabrání mu dělat konstrukční chyby. Třeba okna jsou při výrobě složitější než dveře, mohou se lišit v mnoha faktorech, to je nutné ohlídat. Vše, co obchodník připraví, jde proto posléze na back office, kde se celá zakázka konstruuje znovu. Což mívá za následek až 20 procent změn ve smlouvách směrem k lepšímu. Není možné najít člověka, který by uměl vše. Máme tedy specialistu na velké stavby a potom na rodinné domy a zvláštní odborníky na okna, dveře i stínění.

Je jejich práce jiná než v minulosti?
Je jí řádově víc, protože výrobek je komplikovanější. Dříve se dělala paneláková okna a dveře, kde byla sériová velkovýroba, zatímco dnes jsou to menší zakázky: byty, rodinné domy, výměny. Do velkých místností se dávají velkoformátová okna, posuvné systémy do rodinných domů se musí konstruovat tak, aby nesesedly a fungovaly. Důležitý je výběr materiálu, skla, akustika, světlo, topografie – kde bude stavba stát, jaká bude, k jakému bydlení, zda tam bude silnice, hluk, vítr, slunce. To je pro obchodníka klíčové, takže se tam musí jet osobně podívat, studovat mapy.

Jaké máte na obchodníky požadavky?
Rádi bereme lidi mimo náš obor, protože nemají zažité stereotypy, pak je naučíme cokoliv – zejména tu práci s IT systémy. Máme aplikaci Vekra, kde má zákazník katalog a konfigurátor, takže hned vidí, co mu obchodník nabízí. Díky ní lze klientovi všechno vysvětlit, zároveň jdou pak informace ze softwaru i do tabletů pracovníků výroby a montáže. Přes systém dokonce dochází i k předání stavby zákazníkovi a probíhá tak i fakturace. Zaměstnanec je softwarem vedený, nemusí nic řešit sám. Navíc díky tomu máme jasné linie odpovědnosti, víme, kdo kde co udělal, jsou tam stanovená předávací místa, to dříve nebylo možné.

Využíváte i umělou inteligenci?
Zatím moc ne. Dovedu si představit, že AI podle zadání připraví kompletní digitální informační model stavby. Ale vždycky to po ní bude muset někdo zkontrolovat – v back office i na stavbě. Takže práci obchodníka může umělá inteligence zčásti nahradit, ale lidská supervize bude vždycky nezbytná.

Jakými cestami hledáte klienty?
Jedna polovina se hlásí přes poptávkový formulář na webu a druhá přichází na reference spokojených zákazníků. My se na klienty díváme trochu jinak, protože doufáme, že u nás budou nakupovat jenom jednou a naše okna nebo dveře jim pak vydrží celý život, proto poskytujeme 20letou záruku. Víte, já říkám, že my se zákazníka vždycky dočkáme: buď hned napoprvé, nebo napodruhé, až bude potřebovat vyměnit nekvalitní okna. Protože přes 50 procent oken starších 15 let je znovu na výměnu. Teď je ale doba šetření, lidé hledají levnější výrobky, takže obchodník bude muset více vysvětlovat, proč by neměli vybírat podle ceny, ale připlatit si za kvalitu.

Dají se ve vaší branži vysledovat nějaké trendy?
Rozhodně. Třeba zvětšování výrobků až na samou hranici technických možností: obrovská okna přes celou stěnu, vysoké dveře, minimalizace rámů, spoje u posuvných oken bez sloupku... Všechno to vyrobit umíme, ale mnohdy to jde proti praktičnosti. Musíme občas zákazníky přesvědčovat, že to nebude fungovat, že to uděláme jinak. Čeká se také, že sklo by mohlo vyrábět elektřinu, ale zatím to nejde, je příliš tmavé. Rapidně rostoucím trhem je stínění – lidé si chtějí dopřát tepelnou pohodu a nevadí jim za to zaplatit.