Nejlépe se v průzkumu PwC umístil Island s 80% zaměstnaností lidí ve věku 55 až 64 let. Česká republika zůstává s 62% zaměstnaností na 20. místě z 34 sledovaných zemí (viz tabulka níže). Index vycházel například z míry zaměstnanosti, příjmů a účasti na školeních, které odrážejí dopad trhu práce na pracovníky ve věku nad 55 let v zemích OECD.
Studie potvrzuje, že firmy by se měly začít starším zaměstnancům více věnovat a cílit na ně. „Do roku 2050 vzroste populace osob starších 55 let o více než polovinu, tedy na 500 milionů lidí. Rychlé stárnutí znamená větší tlak na systémy zdravotní a sociální péče a zároveň představuje hrozbu pro finanční udržitelnost některých veřejných a soukromých penzijních systémů,“ říká John Hawksworth, hlavní ekonom PwC a autor studie.
Jednotlivé země by podle něj vysoké náklady mohly kompenzovat právě větším zapojením starších lidí na pracovního trhu, díky čemuž zvýší nejen své HDP, ale také daňové příjmy. „Tento hospodářský vzestup by byl pak také spojen se zdravotními přínosy pro starší lidi, kteří díky práci povedou aktivnější život,“ doplňuje John Hawksworth a dodává: „Pokud by míra zaměstnanosti lidí nad 55 let dosáhla 78 %, mohly by státy OECD navýšit své HDP o 3,5 bilionu dolarů.“
Studie navrhuje státům jednotné řešení:
- Podporujte důchodovou reformu nebo vytvoření finančních pobídek pro pracovníky, aby zůstali ekonomicky aktivní i po dosažení oficiálního důchodového věku.
- Podporujte celoživotní vzdělávání a odborné přípravy, které pomáhají zkvalitnit dovednosti starších pracovníků a zvýšit jejich zaměstnatelnost.
- Veřejně političtí činitelé by měli klást důraz na zpřísnění regulace diskriminace na pracovním trhu vůči starším pracovníkům. Současně by měli těmto pracovníkům umožnit flexibilní práci.
| Země a pořadí | Podíl zaměstnanosti osob starších 55 let | Podíl zaměstnanosti osob starších 65 let |
|---|---|---|
| 1. Island | 83,9 % | 56,3 % |
| 2. Nový Zéland | 78,2 % | 42,6 % |
| 3. Izrael | 66,8 % | 39,3 % |
| 4. Estonsko | 68 % | 31,8 % |
| 5. Švédsko | 76,4 % | 22 % |
| 6. Japonsko | 73,4 % | 42,8 % |
| 7. Korea | 67,4 % | 45 % |
| 8. Norsko | 71,9 % | 28 % |
| 14. Německo | 70,2 % | 14,5 % |
| 20. Česká republika | 62,1 | 12,2 |
| 28. Slovensko | 53 % | 5,6 % |
| Zdroj: PwC |
Jsou loajální, přesto je na pohovory zvou nejméně často
Právě diskriminace kvůli věku je podle analytika společnosti LMC Tomáše E. Dombrovského stále nejrozšířenější, a to ze všech zákonem vymezených diskriminačních kritérií. „I přesto, že se se současnou extrémně silnou poptávkou firem po posilách v posledních 3 letech poměrně výrazně zlepšila situace lidí nad 55 let, přesto patří k těm, kteří mají na pracovním trhu příležitostí a možností polepšit si ze všech věkových skupin nejméně. Padesátníky zvou personalisté k pohovorům nejméně často,“ tvrdí Tomáš E. Dombrovský.
Upozorňuje na to, že kvůli reálným zkušenostem z posledních let ovšem padesátníci patří ke zdaleka nejloajálnějším zaměstnancům. Ze všech zaměstnaných, kteří během posledního roku změnili práci, byla plná polovina ve věku do 34 let. Lidé nad 55 let tvořili jen 6 procent. „Nejméně často z vlastní vůle práci mění, a to i přes leckdy objektivně nepříliš dobré podmínky ve stávajícím zaměstnání. Právě svou loajalitou mohou být pro řadu firem extrémně zajímaví,“ říká Dombrovský.
Firmy by si měly vážit především jejich vyzrálosti. Padesátníci mnohdy lépe spolupracují v týmu a častěji se jim daří ve vedení, pokud dostanou prostor. „Lidé ve vyšším produktivním věku také lépe snášejí stres a vyšší pracovní zátěž. A protože už toho zažili hodně, nemívají zcela nereálná, nebo přehnaná očekávání,“ dodává Dombrovský.
Chtějí školení i kariérní postup
Že nemají zaměstnanci 55+ v práci zrovna skvělé podmínky, potvrzuje také Jiří Jemelka, ředitel společnosti J.I.P. A pokládá si otázku, nakolik budou zaměstnavatelé umět se staršími pracovníky, kterých bude na trhu práce přibývat, zacházet.
Může se hodit |
„V mnoha firmách dosud vládne poněkud stereotypní a klišovitý koncept, že starší zaměstnanci jsou díky svým zkušenostem výbornými mentory pro nastupující pracovníky či mladší kolegy, ale to je tak jediné, čím mohou podniku prospět,“ míní Jiří Jemelka.
Starší zaměstnanci ještě pořád mají své vlastní ambice a stojí o to zlepšovat se a rozvíjet, nikoliv se stát „pouhým“ učitelem mladších kolegů. V tomto ohledu narážejí na nepochopení ze strany zaměstnavatelů. Například podle nedávné studie britské pojišťovny Aviva celých 44 % zaměstnanců nad 50 let cítí, že je jejich zaměstnavatelé nepodporují v dalším kariérním růstu.
Potvrzuje to i starší studie jiné pojišťovací firmy AXA PPP Healthcare, podle níž lidé kolem padesátky dostávali na pracovišti daleko méně šancí naučit se novým věcem a rozvíjet své dovednosti, konkrétně se tyto příležitosti vyhnuly 27 % pracovníků nad 50 let či těsně pod touto hranicí. U jejich mladších kolegů byl přitom tento podíl téměř poloviční (14 %).
Starší zaměstnanci si rovněž postěžovali na to, že se jim daleko méně věnuje jejich šéf či manažer, nejsou tak často zváni na schůze a nejsou jim nabízeny různé doplňující a vzdělávací kurzy v takové míře, jako jejich mladším kolegům.
Podle Jemelky dělají zaměstnavatelé značnou chybu, pokud automaticky předpokládají, že starší pracovníci už nikam moc nesměřují a chtějí to prostě už jen nějak doklepat do důchodu.
„Osobně jsem se setkal s případem, kdy se pracovník nad padesát let, který do té doby pracoval jen u CNC stroje, ujal pozice obchodního zástupce a svému zaměstnavateli zajistil ohromné zakázky. Ač v prodeji nováček, díky svým praktickým zkušenostem a zápalu do nové pozice fantasticky ‚zaplul‘ a své firmě neskutečně pomohl,“ uvádí Jiří Jemelka pozitivní příklad z praxe.
Chceme je, ne že ne
Některé firmy ale už pochopily, že je třeba na starší osoby cílit. „Se zaměstnanci nad 50 let máme jen ty nejlepší zkušenosti. Jsou loajální, zodpovědní a váží si práce. Jejich značnou výhodou je, na rozdíl od jiných věkových skupin, velká flexibilita. Starší zaměstnanci obohacují kolektiv obrovskými zkušenostmi, mladí se naopak podílejí například na zvyšování digitální gramotnosti starších kolegů. Co se týká platu, zvyšuje se všem podle stejných pravidel, rozdíly neděláme ani v případě benefitů, včetně kurzů a školení. Stejně tak mohou využívat i zkrácené úvazky,“ tvrdí Gabriela Kahounová, HR ředitelka společnosti DHL Supply Chain.
V pojišťovně Generali letoš připravují právě v rámci age managementu interní kampaň, která bude zaměřena právě na odbourávání předsudků zaměstnávání lidí ve věku 50+. Zhruba pětina zaměstnanců pojišťovny patří právě do této kategorie. „Jsou na administrativních pozicích, přes ty expertní k manažerským. Faktem totiž je, že většina našich kolegů v této věkové skupině v Generali pracuje dlouhodobě, mnohdy deset, patnáct i více let. Pro firmu jsou neocenitelné jejich znalosti a zkušenosti,“ říká Jan Marek, tiskový mluvčí pojišťovny Generali.
