Takzvané nařízení DAC 7 se od letošního ledna vztahuje na všechny společnosti od nadnárodních obrů až po firmy s několika zaměstnanci, které přeprodávají ubytování, služby řemeslníků nebo provozují online tržiště. Povinnost ale v termínu splnila jen necelá polovina.
Většinu totiž zastavila náročnost, kterou česká interpretace unijního nařízení provází. Překážkou se stala hlavně povinnost zpracovat data ve formátu XML. „Pro normální přiznání, třeba daňové, je vytvořené normální PDF, které účetní vyplní. Tady jsme ale museli sehnat kodéra, který nám podle zadání vytvořil XML soubor tak, aby vůbec prošel rozhraním úřadu,“ řekl MF DNES Jan Kavalec z rezervačního portálu Rakousko.cz, který je zaměřený na objednávání ubytování u našich jižních sousedů.
Společnost se pokoušela sehnat pomoc se zvládnutím formuláře externě, ale s neuspokojivým výsledkem. Potřebné znalosti měly podle Kavalce jen velké firmy, které si neváhaly říct o částky v rozmezí 15 až 20 tisíc eur, tedy až půl milionu korun. Firma nakonec hlášení odevzdala s půlročním zpožděním. Práce na něm zabraly tři týdny čistého času – dva na přípravu podkladů a jeden týden práce IT experta.
„XML je technický formát, který se běžně používá například v oblasti vývoje a integrace softwaru a také pro účely legislativního reportingu, jako je například DAC 7. Tento typ reportingu vyžaduje specifickou strukturu dat, která je pro strojové zpracování ideální, ale pro běžného administrativního pracovníka není možné tento formát ručně vytvářet nebo upravovat,“ uvedl Jaroslav Beneš, ředitel daňového poradenství ve společnosti Deloitte.
Zbývá posledních pět
Deloitte je jednou z firem, která na novou povinnost upozorňovala a jež nabízí pomoc s vytvořením zprávy. Podle Beneše není statisícová částka za vypracování podobného hlášení nerealistická. Cena totiž odráží množství a složitost dat, která je potřeba zpracovat.“Nemalé náklady vznikají i u klienta, protože musí dohledávat informace, které nemá v danou chvíli k dispozici. Jde například o datum a místo narození, případně správné daňové identifikační číslo,“ řekl Beneš. Cena se proto může pohybovat od jednotek tisíc do zmíněných desítek tisíc eur.
Finanční správa uvádí, že v tuzemsku se nařízení týká 55 subjektů. „Z nich do dnešního dne podalo bezchybně oznámení 50 platforem a pět platforem buď stále nepodalo, nebo podalo s chybami. S těmito platformami je správce daně v kontaktu a byla jim nabídnuta pomoc,“ řekla MF DNES mluvčí Generálního finančního ředitelství Klára Křehlová.
Nechtějí se učit programovat
Individuální podpora, kterou správa nabízí, je ale podle oslovených platforem nedostatečné a nesystémové řešení. Požadují proto vytvořit uživatelské rozhraní, které by umožnilo unijní povinnost splnit, aniž by se účetní museli učit programovat.
Existuje software, který umí data z excelu nebo formátu PDF, s nimiž účetní běžně pracují, automaticky převádět do zmiňovaného formátu XML. Zástupci ministerstva pro místní rozvoj, které má mimo jiné na starosti oblast cestovního ruchu, se proto obrátili na úředníky z ministerstva financí, aby vytvoření tohoto rozhraní pro Finanční správu zajistili. Získávání finančních informací od online platforem se Evropská unie snaží pokrýt doposud neprůhlednou oblast. Stránky nabízející na internetu služby se mnoho let tvářily jako zprostředkovatelé, na které se dosavadní zákony ošetřující danou hospodářskou oblast nevztahují. Získaly však ve svých segmentech významnou pozici.
Dalším dílem regulace platforem je chystaná registrace jednotek krátkodobého ubytování, která v Česku souvisí s elektronickým nástrojem označovaným jako e-turista. Jde o myšlenku elektronicky evidovat každého turistu na území Česka s cílem zvýšit výběr takzvaných místních poplatků od lidí, kteří se ubytovávají v soukromí.
Hledáte práci ve financích, bankovnictví nebo v účetnictví? Vyberte si z nabídky práce na jobDNES.cz |
