Nejčastější mýty, které kolují Českem o spoření na důchod

Mýtus Do důchodu daleko, tak proč se o něj zajímat

S touto větou se ohání řada mladých lidí. I ti, kteří již pracují a vydělávají pár let. A je to chyba. Mít už od mládí informaci, kolik korun byste od státu dostali, když vyděláváte a platíte si odvody, je docela užitečné. Dříve se to dozvídali lidé až pár let před starobní penzí.

Víte už, jak velkou penzi od státu dostanete? Aplikace IDA to spočítá

Dnes se dá reálný odhad zjistit docela snadno. Spočítá to IDA, tedy informativní důchodová aplikace – stačí mít rok pojištění a věk alespoň 19 let. Pokud jste tuto službu ještě nevyužili, má smysl ji vyzkoušet. Díky skutečným datům v evidenci České správy sociálního zabezpečení můžete získat informaci, které je maximálně reálná. Tedy žádný mýtus.

Mýtus Stát se o mě ve stáří musí postarat

Státní důchod je jistota, se kterou počítáme na dobu, kdy přestaneme být ekonomicky aktivní. A to navzdory všem předpovědím a varováním, že na budoucí penze nebudou finance. Celé to funguje na průběžném principu. Lidé v aktivním věku přispívají svými odvody do systému na důchody těch, kdo již aktivní nejsou a odešli do penze. Nikdo nic lepšího nevymyslel.

Populace ale stárne, starobní penzi pobírá stále víc lidí a prognózy nejsou v tomto směru příliš optimistické. Zvyšuje se finanční zátěž na náš důchodový i sociální systém. Spoléhat se tedy jen na důchod od státu je další chyba.

„Pokud se neobrátí trend a populace plošně neomládne, v našem průběžně financovaném penzijním systému nezbude dostatek ekonomicky aktivních, kteří by do něj přispívali. Aktuální deficit ve výši přes 25 miliard korun to jen podtrhuje,“ říká Vladimír Jeřábek, výkonný ředitel KB Penzijní společnosti.

ANALÝZA: Češi a důchod. Připravujeme se, budeme na to mít?

Po ukončení ekonomicky aktivního věku Čechům klesá příjem v průměru o více než polovinu. Je proto nutné mít i vlastní úspory. Podle odborných propočtů je dobré naspořit během aktivního života alespoň dva miliony korun. S vytvářením takového finančního polštáře je třeba začít co nejdříve. Když to životní situace dovolí, je dobré odkládat na penzi pravidelně 10 procent svých příjmů.

Mýtus Stačí spořit, investovat není třeba

Kdo myslí konzervativně a drží své úspory hlavně na „spořácích a termíňácích“, drží se dalšího mýtu. Představa, že se dá takovým spořením vyzrát na inflaci, je další omyl. Pokud je inflace vyšší než úrokové sazby na spořicích a termínovaných účtech, část hodnoty peněz inflace ukousne.

A další chyba. Každý druhý Čech má sice uzavřené penzijní spoření a spoří na důchod s podporou státu v tak zvaném III. pilíři. Většina lidí ale zůstává ve starých fondech, které moc nevynášejí.

Šance většího zhodnocení vkladů je přitom v doplňkovém penzijním spoření. V něm nyní spoří už přes 1,6 milionů lidí. Nejde však o spořicí produkt, ale o investici. Byť investici velmi flexibilní z hlediska rizikového profilu. Střadatelé mohou využít jak dynamické fondy, tak velmi konzervativní fondy. I přes rostoucí zájem jsou však Češi k doplňkovému penzijnímu spoření stále obezřetní právě kvůli dlouhé době investování.

Penzijko umí vydělat i dva miliony, ale musí být včas a správně nastaveno

„Čechům se zdá, že je doplňkové penzijní spoření na velmi dlouhou dobu. Je ale třeba si uvědomit, že jde o investici a u té platí, že čím déle ji držíme, tím se zvyšuje pravděpodobnost vyššího výnosu. Právě dlouhodobost investice je tím, co pomáhá chránit prostředky klientů před inflací,“ poznamenává Jeřábek.

S doplňkovým penzijním spořením jsou spojena jistá rizika. Hodnota investice není garantována a může kolísat v závislosti na vývoji trhu. Kdo ale v mládí zvolí dynamičtější strategii, má šanci dosáhnout na vyšší zhodnocení vkladů.

Mýtus Od daní si odečtu všechny příspěvky na penzijko

Výhodou spoření na penzi ve III. pilíři je možnost odečíst si příspěvky na něj od daňového základu. Koluje ale další mýtus – že jde od daní odečíst všechny příspěvky na penzijko. Není to tak, platí to jen pro příspěvky nad 1 000 korun.

„V roce 2017 došlo ke změnám v daňové odečitatelnosti příspěvků na spoření na penzi. V první řadě došlo ke zvýšení odečitatelné částky ze 12 na 24 tisíc korun a změnila se také metoda výpočtu – odečítat se začaly až od příspěvků přesahujících 1 000 korun měsíčně,“ doplňuje Renáta Kludková, vedoucí specialista podpory klientů KB Penzijní společnosti.

Vytěžit bonus v podobě slevy na dani tak mohou jen ti, kdo spoří více než tisícovku měsíčně. Maximální daňovou slevu ve výši 3 600 korun pak získají jen ti, kteří spoří 3 000 korun měsíčně.

Mýtus Na penzi stačí dát stranou stovku měsíčně

Klasickou chybou je podle odborníků nedostatečná výše spoření ve III. pilíři. „Průměrná výše měsíčního vkladu na penzijní spoření je aktuálně 801 korun. A to je málo. Kvůli nízkému vkladu nelze vytěžit ani státní příspěvek, ani slevu na dani. Přesto tak činí přes dva miliony lidí.

„Spořit si minimální částku 100 korun je téměř bezpředmětné. Dokonce i nejvyšší podporovaná částka tří tisíce korun je opravdu málo. Nicméně pokud začneme včas a zvolíme dynamickou strategii, můžeme na penzi získat pěknou částku,“ upřesňuje Kludková.

I stát chce přimět lidi, aby spořili na důchod ve III. pilíři více. Plánuje proto změnu pravidel k získání státní podpory. Chystaná změna má jasný vzkaz: „Kdo spoří málo, méně i dostane.“ Pokud návrh projde, bude potřeba spořit alespoň pětistovku.

Mýtus Na penzijko mám ještě čas

Spoření na důchod je dnes víc než nutné. Mávnout nad „penzijkem“ rukou, že je na takové spoření čas, je asi nejčastější chyba, které se dopouštíme. „Čím dříve začneme spořit, tím spíše si udržíme životní úroveň i na dobu, kdy již nebudeme ekonomicky aktivní. Zcela ideální by pak bylo začít spořit dětem už od narození,“ poznamenává Jeřábek.

Za nezletilce mohou spořit jejich rodiče, pokud jim to životní situace dovolí. Každopádně o spoření na stáří by měl uvažovat každý mladý člověk v momentě, když se postaví na vlastní nohy a začne vydělávat. A zdá se, že si to Češi začínají víc uvědomovat.

Přírůstek střadatelů v doplňkovém penzijním spoření se v roce 2022 meziročně zvýšil o 171 118, což je nárůst o 12 procent. Počet účastníků mladších 18 let pak na konci roku 2022 činil 126 249 lidí.