„Beru důchod a zároveň pořád ještě pracuji na plný úvazek. O víkendu mě přepadly urputné bolesti na hrudi, skončil jsem na pohotovosti. Naštěstí je to jen blokáda páteře, do práce ale teď asi pár týdnů nebudu schopen chodit.
Máte špatného zaměstnavatele? Najděte si lepšího na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz |
Hned v pondělí ráno jsem volal majiteli firmy, že jdu k praktické lékařce a nejspíš budu mít nemocenskou. Stroze mi oznámil, že on mi nic platit nebude a že mi dává okamžitou výpověď, ať jdu do penze. Myslím si, že taková výpověď je neplatná, je to tak? Neschopenku jsem chtěl jen jako omluvenku do práce, vůbec jsem nepočítal s tím, že dostanu peníze. Mám i jako důchodce nárok na nemocenskou?“ ptá se čtenář iDNES.cz
Podmínkou nároku na nemocenské je, že je občan takzvaně nemocensky pojištěn, což v případě zaměstnání zpravidla splňuje. Účast na nemocenském pojištění vzniká ze zákona a je povinná, nemocenské pojištění odvádí zaměstnavatel. „Nárok na nemocenské má i poživatel starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud je zaměstnán,“ říká mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jitka Drmolová.
Jestliže lékař vystaví neschopenku, za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti je svému zaměstnanci povinen proplatit náhradu mzdy zaměstnavatel, od 15. dne pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské okresní správa sociálního zabezpečení.
Výše dávek se počítá všem stejně. Rozdíl je ale v době, po kterou se nemocenské vyplácí. „Poživateli starobního nebo invalidního důchodu se nemocenské vyplácí nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, kdy skončil pracovní poměr,“ doplňuje mluvčí. Z toho vyplývá, že na pracující důchodce se nevztahuje ani ochranná lhůta. V případě, že by pracovní neschopnost vznikla po skončení zaměstnání, důchodce na nemocenské nárok nemá.
Ústně daná výpověď neplatí
A jak je to s výpovědí, kterou náš čtenář dostal po telefonu? Ta je samozřejmě neplatná a jeho pracovní poměr tak trvá i nadále. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů vyjmenovaných v Zákoníku práce, důchodový věk ani krátkodobá nemoc rozhodně zákonným důvodem není.
Výpověď musí být písemná, k výpovědi podané ústně se vůbec nepřihlíží. Výpovědní lhůta musí činit nejméně dva měsíce a začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Zaměstnanci v takovém případě náleží mzda za celou výpovědní dobu a následně pak ještě odstupné. Zákoník práce také zakazuje dát výpověď v době dočasné pracovní neschopnosti.
