Pětačtyřicátník Martin trpěl nesnesitelnými bolestmi v bedrech, vystřelovaly až do nohou, nemohl sedět, špatně se mu leželo i stálo. A to nevykonává žádnou fyzicky náročnou práci; většinu svého pracovního času prosedí u počítače. Po mnoha vyšetřeních lékaři zjistili, že má vyhřezlou ploténku: dost na to, aby to bolelo jako čert, ale málo na to, aby jej operovali. Poctivá dlouhodobá rehabilitace nakonec pomohla natolik, že v současné době je Martin zcela bez potíží.
Nechcete trpět pracovními nemocemi? Najděte si pohodovou práci na portálu jobDNES.cz. |
„Chrupavčitá ploténka mezi obratli je sedavým stylem života předurčena k zániku, jelikož výměna živin a odpadních látek v ní neprobíhá stejně jako například ve svalu, ale pomocí difuze, tedy bez krevního řečiště,“ vysvětluje Tomáš Dombek, spoluzakladatel zlínské společnosti Preventado, která se zabývá zdravotními riziky v zaměstnání.
„Naopak při zvedání a nošení těžkých břemen se meziobratlové ploténky značně stlačují. Pokud je tlak příliš velký nebo dlouhodobý, dochází k jejich degeneraci, postupně se rozpadají. Úbytek či posun ploténky později způsobuje podráždění míšních kořenů a silnou bolest,“ dodává expert s tím, že je důležité protahovat páteř několikrát během dne a posilovat především zádové a břišní svaly.
Na seznam nemocí z povolání se nedávno dostaly právě bolesti bederní páteře. Proč teď?
Bolesti zad, které mohou být i projevem poškození páteře, jsou v pracovním prostředí od nepaměti. Podmínky pro uznání onemocnění bederní páteře jako nemoci z povolání byly již několik let připraveny a bylo jen politickým rozhodnutím zařadit je do seznamu. Většina evropských států to tak má už řadu let.
Tomáš Dombek
|
Jakých potíží se to týká?
Jen poškození bederní páteře, tedy nikoli krční nebo hrudní. Má to své mnohaleté opodstatnění: ze statistik vyplývá, že je to druhá nejčastější příčina dočasné pracovní neschopnosti, která si ročně vyžádá více než 15 milionů prostonaných dnů, kdy průměrná délka pracovní neschopnosti trvá úctyhodných 60 dní.
O jakých konkrétních diagnózách mluvíme?
Musí mít charakter chronického vertebrogenního syndromu, tedy třeba ischias – dráždění kořenových nervů či zánět sedacího nervu, radikulopatie – bolesti zad způsobené útlakem páteřních nervů, výhřez či degenerace meziobratlových plotének...
Takže například Martinovy potíže popisované na začátku článku by mohly být nemocí z povolání?
Nejspíš ne. Nemoc z povolání pro bederní páteř se uznává jen u těžkých fyzických prací. A podmínky jsou nastaveny velmi přísně: pracovník musí minimálně tři roky vykonávat práci spojenou s 60 potenciálně rizikovými směnami za každý odpracovaný rok. Přičemž potenciálně riziková směna je taková, při níž dochází k překročení tlaku na meziobratlovou ploténku mezi 4. a 5. bederním obratlem, který činí alespoň 3 400 N.
A poslední, poněkud diskriminační podmínkou je, že zaměstnanec musí být kumulativně za poslední tři roky minimálně v 12měsíční pracovní neschopnosti právě s onemocněním bederní páteře.
Které odborníky je kvůli tomu potřeba navštívit a jaká vyšetření absolvovat?
Pokud má zaměstnanec podezření na nemoc z povolání a může prokázat, že poškození způsobily pracovní podmínky, kontaktuje svého poskytovatele pracovnělékařských služeb, praktického lékaře nebo se dostaví přímo na Středisko nemocí z povolání. To vyzve místně příslušnou krajskou hygienickou stanici k prověření podmínek na pracovišti, což si většinou vyžádá nějaké konkrétní měření. Všechna vyšetření si zajišťuje klinika sama nebo prostřednictvím specialistů. U nemocí bederní páteře bývá nutná magnetická rezonance a prohlídka u neurologa včetně elektromyografie – EMG.
Co čeká pracovníka, který všechny podmínky splnil a má nemoc z povolání potvrzenu?
Musí být přeřazen z pracovního prostředí, které mu poškozuje zdraví, jinam. Každý zaměstnavatel je ze zákona pojištěný pro případ úrazu či nemoci z povolání, takže pokud je takový zaměstnanec poslán na hůře placenou práci, pojišťovna mu doplácí do průměrného výdělku či mu poskytuje náhradu za ušlý příjem po dobu pracovní neschopnosti. Dále mu hradí náklady spojené například s léčbou, s bolestí nebo takzvaným snížením společenského uplatnění. Pokud zaměstnavatel nemůže přeřadit pracovníka na jiné místo, musí mu vyplatit 12měsíční odstupné, to pojišťovna nehradí.
Pracovníci kterých profesí mívají největší problémy se zády a proč?
Bolavá záda má dnes mnoho zaměstnanců, může za to nejen těžká fyzická práce, zvedání a nošení břemen, ale také například mírný předklon u linky, neergonomické pracoviště, oslabené zádové nebo břišní svaly...
Největší potíže mívají lidé, kteří manipulují s těžšími břemeny, a ještě k tomu v nevhodných polohách bederní páteře: předklon, úklon, rotace. Velmi často je to nelékařský zdravotnický personál, který přemísťuje pacienty, dělníci ve stavebnictví, skladníci, popeláři a podobně. Ti všichni by mohli podmínky pro nemoc z povolání splňovat. Naopak chirurgové, kadeřnice, kancelářští pracovníci..., kteří jsou dlouhodobě vystaveni špatným polohám či statickému zatížení páteře, asi kritériím vyhoví jen těžko.
Jaká jsou vůbec pro nemoc z povolání obecná pravidla?
Musí jít o profesionální poškození zdraví, které je uvedené ve zmíněném seznamu. Takže pokud se u zaměstnance vyskytne například chronický únavový syndrom, není to nemoc z povolání, jelikož v seznamu není. Pracovník také musí prokázat, že mu obtíže vznikly v práci – tedy byl překročen hygienický limit k dané diagnóze.
Například syndrom karpálního tunelu musí mít překročený hygienický limit pro přetěžování horních končetin, silikóza plic pro křemičitý prach na pracovišti, u kontaktního alergického ekzému musí být přítomný zdroj obtíží a podobně.
Sklapni a makej. Šest signálů toxického pracovního prostředí a jak to řešit |
Které nemoci z povolání jsou v Česku nejčastější?
Již řadu let je to právě syndrom karpálního tunelu způsobený dlouhodobým, nadměrným a jednostranným přetěžováním rukou, objevuje se běžně 150 až 350 případů ročně, popřípadě přítomností vibrací. Tato diagnóza bývá hlavně u drobnějších montážních prací, které jsou pro vyšší preciznost a trpělivost vykonávány především ženami.
Jakými dalšími profesními chorobami čeští zaměstnanci trpí?
Je to například kontaktní alergický ekzém od olejových emulzí, kovů, gumy... nebo i svrab, který je poslední dobou rozšířený u zdravotníků, již se setkávají s nakaženými lidmi. Poslední dva roky je samozřejmě nejpočetnější nemocí z povolání u zdravotníků covid – přes 5 000 případů za rok 2021.
A co hluk?
Ten naopak způsobuje velmi málo profesních onemocnění. Hlavně díky účinné ochraně: chráničům sluchu, bezpečnostním přestávkám, technologickým úpravám... U přetěžování rukou je taková prevence mnohem náročnější a u některých prací téměř nereálná.
Co mohou zaměstnavatelé udělat pro to, aby nemocem z povolání u svých lidí předcházeli?
Ergonomicky uzpůsobit pracoviště: manipulační výšky, dosahy, dráhy přenosu, organizaci práce. Využít manipulační techniku: jeřáby, vozíky, dopravníky… Správně vybrat pracovníky pro konkrétní činnosti podle výšky, pohlaví, fyzické zdatnosti, dobře je proškolit a nechat je „rotovat“. Kontrolovat zdravotní způsobilost svých zaměstnanců a zajistit jim pravidelné lékařské prohlídky.
