Před pár měsíci byla účetní Karlee Besseová z kanadské provincie Britská Kolumbie propuštěna z firmy Reach CPA. Domnívala se, že ji vyhodili neoprávněně, a tak se obrátila na soud. Od zaměstnavatele požadovala odškodné ve výši pět tisíc kanadských dolarů (asi 82 tisíc korun).
Hledáte lepšího zaměstnavatele? Najděte ho na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz. |
Soud skutečně rozhodl o odškodnění, ale nikoliv kvůli propuštění z práce, ale kvůli lenosti zaměstnankyně. Firma Reach CPA u soudu vytáhla těžkou munici v podobě počítačového programu, který sleduje, kdo co dělá v pracovní době. A účetní Karlee místo počítání raději stahovala filmy z internetu. Program od chvíle, kdy byl nainstalován, zaznamenal 50 hodin, které věnovala vlastní zábavě, a ne práci.
Žena se pokoušela hájit, že možná filmy stahovala, ale mezitím pracovala s papírovými dokumenty, které si vytiskla. Firma ale prokázala, že pár vytištěných dokumentů by stačilo na hodinu či dvě práce, a ne na několik dnů.
Jaká je budoucnost home office? Jeho vymizení nehrozí, uklidňují odborníci |
Soud přiřkl odškodnění firmě. Karlee má zaplatit Reach CPA 2 460 kanadských dolarů (40 400 korun).
Rozsudek vyvolal rozruch. Byl to zřejmě první verdikt nařizující zaměstnanci vrátit již vyplacenou odměnu za ukradené hodiny z pracovní doby. Hodně lidí se domnívá, že může jít o rozsudek přelomový. Podobných případů se u soudů může objevit více, a to možná nejen v Kanadě, informoval polský list Gazeta Wyborcza.
Lidé v pracovní době perou a vaří
Za trestem pro Karlee stojí polský start-up TimeCamp. Ačkoliv program sledující práci zaměstnanců vznikl před skoro 15 lety, zlaté časy mu nastaly během pandemie. V roce 2021 firma vydělala osmkrát více než o dva roky dříve. Její služby využívá nejen zmíněná kanadská firma, ale i 18 tisíc dalších, které se rozhodly lépe zorganizovat čas svých zaměstnanců a při té příležitosti pohlídat, zda jej využívají efektivně.
Práce na dálku podle expertky stírá rozdíl mezi pracovní dobou a osobním životem. Lidé pracují déle, nedodržují osmihodinovou pracovní dobu. Při práci z domova je těžké říci, zda už s prací skončili, anebo ještě ne.
Pracovní povinnosti jsou často v podobě projektů: zaměstnanci mají splnit konkrétní úkol a zaměstnavatele zajímá, jak kvalitně to udělají, a ne zda tomu obětovali pět či deset hodin. Práce se přelévá do soukromého života a naopak běžné každodenní povinnosti se plní v pracovní době.
Práce z domova a hybridní režim: nový benefit, na který už firmy slyší |
„Aktivitám, kterým se pracovníci věnují v pracovní době, kraluje vaření, praní a uklízení. Kromě toho nakupují na internetu, využívají sociální média a sledují filmy a seriály,“ říká Anna Mastalerzová z personální agentury Cpl Poland.
Dvě práce současně
Má smysl monitorovat pracovní dobu? I před masovým nástupem práce z domova se s prací podvádělo, ale práce na dálku nesmírně přispěla k předstírání, že máme práce nad hlavu.
List The Wall Street Journal už před dvěma lety popsal případy pracovníků, kteří si poté, co začali pracovat z domova, našli novou práci. Problém byl v tom, že z té předchozí neodešli.
Noviny popsaly případ vysokoškolského pedagoga, který se dokázal na deset minut omluvit z hodiny pod záminkou chvilkové nevolnosti, aby následně absolvoval virtuální schůzku s novým šéfem, a pak se z druhého počítače znovu přihlásil na přednášku. Pružnost se vyplácela: výdělky se mu zdvojnásobily.
Právníci: Kontrola zaměstnanců? Co je přípustné a co přes čáru |
Hrdinové článku vykládali, že dokázali zvládat schůzky a čas tak umně, že dvě práce vtěsnali do standardních 40 pracovních hodin týdně, ale brali dva platy.
Vznikl dokonce specializovaný portál pro lidi s více zaměstnáními Overemployed.com, a to i s „desaterem“ přikazujícím hlavně nijak nevybočovat a zůstávat v průměru. „Musíš zapomenout na ego a mít na zřeteli své poslání: využít dodatečné práce k vydělání peněz,“ radil server, jehož utilitární přístup zapadl do módního trendu FIRE (Financial Independence, Retire Early), čili vytváření si úspor umožňujících předčasně odejít do penze.
No a co, v kapitalismu firma usiluje o maximalizaci zisku, tak si stejný cíl klade i zaměstnanec. Ale kam se poděla pracovní etika? Pracovníci přiznávali The Wall Street Journal, že když pracovali jen v jedné firmě, často museli předstírat, že pracují. A tak prostě začali svůj čas využívat efektivněji.
Problém se týká hlavně korporací
Ani práci v utajení pro dva zaměstnavatele, ani předstírání, že má práce nad hlavu, nezná Michal Zabielski. Majitel softwarové firmy Endora a člen sdružení polských firem působících v informačních technologiích SoDA míní, že takové problémy se nejčastěji vyskytují ve velkých korporacích, kde se také často uplatňují nástroje k monitorování práce.
V malých firmách se počítá efektivnost. Důkladné sledování času skutečně stráveného prací nemá smysl, pokud pracovník v souladu s uzavřenou dohodou dodává firmě přidanou hodnotu, míní Zabielski.
Souhlasí s tím Marcin Nowak, spoluzakladatel a místopředseda technologické společnosti Decerto. Sledování podle něj podkopává důvěru ve firmu a pracovník se bude jen snažit dokázat, že dělá to, co si žádá monitorovací vzorec, místo aby se soustředil na splnění úkolu.
Co s prázdnými kancelářemi? Většině lidí se práce z domova líbí |
„V mé branži vytváření programů je dosti snadné ověřit, zda někdo pracuje. Navzdory zdání nejde o měření podle určeného kódu. Programátoři pracují v malých týmech vedených zkušeným šéfem, který dobře ví, kolik času zabere daný úkol,“ vysvětluje Nowak.
Klíčový je podle něj právě nadřízený. Pokud nedokáže řídit, přenášet úkoly, pak vzniká problém – a pracovníci z nezbytnosti předstírají, že pracují, než mají „padla“. Otázka tedy zní, co dělat, když se fláká šéf.