„První roky po diagnóze nebyly jednoduché. Byla jsem trochu zmatená. Nevěděla jsem, co mě čeká, na koho se obrátit. Orientovat jsem se začala až po delší době,“ vzpomíná Anna Ryšavá, které lékaři před lety diagnostikovali roztroušenou sklerózu.
Chcete být v případě úrazu zajištěni? Najděte si včas dobře placenou práci na portálu jobDNES.cz. |
Sílu nemocným podle jejích zkušeností často bere i skutečnost, že člověk, který doposud chodil do práce a vydělával peníze, se stane invalidním a je odkázaný pouze na invalidní penzi. Je-li na to sám s dětmi a navíc s hypotečním úvěrem, rozhodně nejde o lehkou situaci.
Invalidní důchod není žádný zázrak
Závažné onemocnění znamená dlouhodobou pracovní neschopnost a nezanedbatelné výdaje spojené s léčbou. Jak dokládají data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), týká se stovek tisíců lidí. V součtu žije v české populaci kolem 600 000 onkologicky nemocných, ročně lékaři diagnostikují například jen zhoubný nádor u téměř 90 000 pacientů. Jsou zde ale i další nemoci vyžadující dlouhodobou léčbu a rekonvalescenci, například kardiovaskulární onemocnění či nemoci pohybového aparátu.
Pro řadu z těchto lidí je pak často hlavním a jediným zdrojem příjmu invalidní penze. Průměrný invalidní důchod přitom ke konci loňského roku činil v prvním stupni invalidity zhruba 7 500 korun, ve druhém stupni pak 8 500 a ve třetím necelých 13 tisíc korun.
„Invalidita je vymezena jako pokles pracovní schopnosti, který nastal z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a to v rozsahu nejméně o 35 procent. Podle míry poklesu pracovní schopnosti pojištěnce zákon o důchodovém pojištění rozlišuje tři stupně invalidity,“ upřesňuje ředitel pojišťovny Simplea Martin Švec.
Určení stupně invalidity podle snížení pracovní schopnosti:
- I. stupeň – snížení nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %,
- II. stupeň – snížení nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %,
- III. stupeň – snížení nejméně o 70 %.
Někteří lidé ale na invalidní penzi vůbec nedosáhnou, anebo na ni nemají nárok. „To jsou ti, kteří nesplnili potřebnou dobu pojištění. Jsou pak odkázaní na dávky hmotné nouze,“ říká Šárka Slavíková, zdravotně sociální pracovnice z veřejně prospěšného spolku Amelie, který pomáhá onkologickým pacientům.
Finanční potíže při nemoci nebo úrazu podle ní ale často řeší i osoby samostatně výdělečně činné, studenti, lidé v evidenci úřadu práce nebo na sociálních dávkách. Ti totiž na rozdíl od zaměstnanců nemusí mít vždy nárok na nemocenské dávky v případě pracovní neschopnosti.
Vhodným řešením může být životní pojištění
Řešením případných finančních problémů spojených se závažným onemocněním může být komerční životní pojištění. Pojistit se můžete proti mnoha nemocem, ty mají pojišťovny obvykle uspořádány do několika balíčků. V praxi to znamená, že si je buď musíte zaplatit všechny, nebo si vyberete podle vlastního uvážení jen ty pro vás nejrizikovější.
„Pojištění rizika onkologického onemocnění bývá u pojišťoven většinou součástí všech balíčků. Mezi pojišťovnami je ale velký rozdíl v definici jednotlivých nemocí. Například u roztroušené sklerózy má každá pojišťovna různou hodnotu EDSS, což je škála kvantifikující postižení nervového systému u pacientů s touto diagnózou, podle které vyplácí pojistné plnění,“ vysvětluje Martin Švec.
Samozřejmostí každé smlouvy o životním pojištění by vždy mělo být i pojištění invalidity. Plnění je navázáno na přiznání invalidity Českou správou sociálního zabezpečení. „V takovém případě pojišťovny vyplácejí jednorázovou pojistnou částku. Ta může být případně i rozdělena do dvou částí, část při přiznání invalidity a zbytek po určité době, pokud invalidita i nadále trvá. Možná je i výplata měsíční či roční penze,“ upřesňuje Martin Švec.
V případě invalidity třetího, tedy nejvyššího stupně, kdy člověk již nebude moci vůbec pracovat, může pojistné plnění umořit i hypotéku.
Podmínkou je správně uzavřená smlouva
„Měla jsem pár klientů, kterým pojištění pomohlo. Ale také mnoho těch, kterým plnění nebylo vyplaceno pro nějaké kličky ve smlouvě. Nebo třeba i proto, že neuvedli dřívější potíže, které pak pojišťovny našly v kartě u lékaře,“ varuje Šárka Slavíková.
I proto platí, že před uzavřením životního pojištění byste se vždy měli dobře seznámit s podmínkami smlouvy. A při jejím sjednávání ze svého zdravotního stavu a historie nic nezamlčovat. Uvést třeba i maličkosti, které se na první pohled mohou zdát bezvýznamné, ale ve finále i ty mohou sehrát důležitou roli.
„Jedině tím lze předejít situacím, kdy si člověk platí pojištění, myslí si, že je pojištěn, chráněn, ale při pojistné události pojišťovna zjistí, že neuvedl pravdivě nebo úplně informace o svém zdravotním stavu a smlouvu třeba i zruší od počátku. Proto při uzavírání smlouvy doporučuji klientům vyžádat si výpis z lékařské dokumentace a předložit jej pojišťovně spolu s pečlivě vyplněným zdravotním dotazníkem,“ shrnuje šéf Simplea pojišťovny.
