Pojem home office už leckterému uchu nezní jako splněný sen. „Člověk, který o práci z domova sní a má hlavu plnou představ, jak je to skvělé a jednoduché, brzy vystřízliví. Je potřeba sebedisciplína a kázeň. První dny můžou být zajímavé, ale s těmi dalšími je to stejný stereotyp jako chodit do práce. Jen s tím rozdílem, že doma je člověk dopoledne většinou sám,“ říká Nikolas Pátek, marketingový ředitel společnosti Colop, který home office velmi využívá.
Hledáte pohodlnou práci z domova? Navštivte pracovní portál jobDNES.cz |
Zaměstnancům se naprosto promění rituály. Už nemusí vstávat a odcházet v určitou hodinu, ale také si nepopovídají v kuchyňce ani v sousední kavárně, na poradách se nevtipkuje jako dřív a u oběda je také každý sám.
„Reakce na nařízený home office jsou samozřejmě velmi individuální, a můžeme tedy spíše hovořit o tom, co je časté. Na začátku je běžná reakce, že odpočinek bude častější než práce. Zvláště u pozic, kde se před home office pracovalo výhradně v kanceláří a doma vůbec. Po týdnu dvou se začnou povinnosti hromadit, a to vyvolá často pocit viny nebo studu, který vede k navrácení k práci. Je ovšem také riziko, že tyto pocity převládnou a zaměstnanec se dostane do depresivní a prokrastinační spirály,“ říká psycholog společnosti Devire Michal Kubánek.
KVÍZ: Pracujete z domova online? Umíte se ubránit kybernetické kriminalitě? |
Ale z praxe zná i zcela opačný typ zaměstnance, skoro stejně častý. „A pak jsou tady tací, kteří zjišťují během prvního týdne, že když nikdo vedle nich nelouská oříšky a nesrká kafe, pracuje se jim výrazně lépe a jediný stres, který mají, je ten z návratu do normálního fungování,“ vysvětluje psycholog.
Jen zrak a sluch
Na jaře byla Martina Melicharová nadšená. Ze dne na den zůstala na home office ona i její partner ajťák. Z bytu na pražském Proseku vyráželi na procházky do poloprázdných parků, sledovali filmy a vařili skvělé obědy, které se ale po několika týdnech začaly zajídat.
„Kdybych to shrnula, řekla bych, že jsem byla v práci efektivnější, nic mě nerušilo, ušetřila jsem čas. Ale zároveň mě čím dál víc frustrovalo, že nemám téměř žádný sociální kontakt a doma byla ponorka. Teď se to zase jako bumerang vrací,“ zoufá si manažerka, která se v menším podniku stará o výdaje.
„Záleží na osobnosti, ale může se dostavit silný pocit odloučení a neschopnost pracovat. Když v kanceláři vidíte, že ostatní pracují, pracujete taky, protože vám ani nic jiného nezbývá. Najednou jste doma a tam máte naprosto jiné návyky,“ poznamenává Nikolas Pátek.
„Práce na dálku s sebou přináší zajímavé psychologické aspekty, které, myslím, teprve budou předmětem dalšího zkoumání. Bez sociálního fyzického kontaktu trvá každá komunikace déle. Ze čtyř smyslů (zrak, sluch, čich, hmat), které běžně používáme, jsme omezeni pouze na dva – zrak a sluch. A to je významný rozdíl,“ míní lektorka Alexandra Safi Narwa z ManpowerGroup.
Body pro podnikatele
Jako manažer si Nikolas Pátek na práci z domova vyzkoušel i své lidi. „Člověk, který je v práci průměrný, bývá podle mé zkušenosti na home office dokonce podprůměrný. Nejhorší jsou však univerzální návody na home office, které určitě každý čte a zkouší se řídit podle nich. Ale je důležité si to udělat po svém. Každému sedí něco jiného,“ míní manažer společnosti Colop.
Z koho se stane „domácí“ profesionál nejdřív? „Práce z domova může více vyhovovat lidem, kteří třeba podnikali a nyní jsou zaměstnaní, různým nezávislým profesionálům, kteří si umějí plánovat svůj čas efektivně a podobně,“ přemítá Nikolas Pátek z Colop.
Řadový zaměstnanec si podle něj projde několika fázemi od toho, že zkusí v pyžamu ráno sledovat seriály a u toho pracovat, až po extrémní dodržování některých homeofficových pravidel z internetu.
Anebo bude odpočítávat čas, až se bude moct vrátit mezi své. „V první vlně korony jsme zavedli práci z domova pro všechny pozice, u nichž to bylo možné. Naši zaměstnanci neměli s tímto způsobem práce problém, ale jakmile to situace dovolila, velmi rádi se vrátili do kanceláří. Díky této zkušenosti jsem přesvědčena, že ani v budoucnosti pro nás home office nebude běžným formátem práce,“ říká Jaroslava Šindelářová z logistické společnosti Geis.
Úzkost z izolace, obavy z nemoci či ztráty zaměstnání se snaží tlumit všemi prostředky i personalisté, kteří coby styční důstojníci mezi vedením a podřízenými vysílají správné impulzy, aby vše šlo hladce.
Proti neduhům na home office nasazují firmy online kurzy všeho druhu. „Pořádáme pravidelné týmové neformální telefonáty, kde probíráme běžná témata jako knihy, filmy a podobně. V dubnu jsme uspořádali webinář s psychologem, který radil, jak se vyrovnat s pocity izolace a nejistoty, a na měsíc říjen plánujeme na téma mentální zdraví další workshopy,“ představuje Lenka Pospíšilová ze SAP Services.
Peníze na výbavu
Vedení firem zase řeší domácí produktivitu. I když ne všude stejně. „Existují odhady, že i když produktivita mírně klesne, vzhledem k tomu, že firmám klesnou náklady spojené s prací v kancelářích, společnost přesto ušetří,“ říká Ladislav Hájek, manažer pobočky personální agentury Grafton Recruitment.
SPOČÍTÁNO: Kolik stojí home office a co vám musí zaměstnavatel proplatit |
Podle něj se řada podniků o takové úspory se svými zaměstnanci i podělí – třeba navýšením datových limitů nebo příspěvkem na vybavení domácí kanceláře. Tyto firmy pak efektivitu zaměstnanců řeší.
„Setkáváme se s různými modely řízení. Od polovojenského vedení, kdy se zaměstnanci se svými úkoly hlásí několikrát denně, přes benevolentnější způsoby, kdy se úkoly sledují v nějaké aplikaci či pomocném trekovacím systému. A existují i úplně volné modely, kdy jsou zaměstnanci necháni svému osudu, neboť se manažer často mylně domnívá, že jeho lidi ‚přece vědí, co mají dělat‘. Neexistuje obecná rada, jak by manažer měl postupovat,“ říká Ladislav Hájek.
