Nevyčerpali jste dovolenou? Převod do dalšího roku má své podmínky

Co by měli zaměstnanci na konci roku sledovat ohledně čerpání a převodu placené dovolené? Jaká práva v této oblasti často přehlížejí?
Na konci roku je klíčové, aby zaměstnanci věnovali pozornost nevyčerpané dovolené. Zaměstnavatelé mají podle zákoníku práce povinnost zajistit, aby si zaměstnanci vybrali dovolenou v tom roce, kdy na ni získali nárok. Převod dovolené do následujícího roku je možný pouze ve specifických případech.

Které případy to jsou?
První jsou naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele, např. porucha výrobní linky, která vyžaduje zapojení všech dostupných zaměstnanců, a to i těch, kteří měli mít původně dovolenou. Druhou je překážka na straně zaměstnance, například nutnost péče o člena rodiny. Třetí výjimka nastane, pokud zaměstnanec podá žádost o převod části dovolené, přičemž musí jít o více jak 4 týdny volna (u pedagogů a akademických pracovníků je to 6 týdnů). Mnozí zaměstnanci si nejsou těchto podmínek vědomi a mohou tak o část čerpání dovolené v daném roce přijít.

Jaká je nejčastější praxe ve firmách ohledně převodů placené dovolené? Převádí se spíše více dnů nad rámec zákonného maxima, nebo se nevyčerpané volno proplácí?
V praxi vidíme, že řada zaměstnanců si dovolenou do dalšího roku převádí, obvykle jde o jeden týden, a jako nejčastější důvod uvádějí velké množství práce. Tento důvod ale není zákonem uznanou výjimkou, která by převod dovolené umožňovala.

Dokonce se objevil i případ, kdy si zaměstnanec převáděl téměř celou dovolenou několik let po sobě a nakonec měl k čerpání až 100 dnů dovolené. Pokud zaměstnavatel zaměstnancům dovolenou nenařídí a převede ji do dalšího roku, hrozí mu sankce od inspektorátu práce. Tato sankce hrozí i v případě, pokud by převod dovolené chtěl sám zaměstnanec, například z důvodu delší dovolené.

Zaměstnavatel neurčil čerpání dovolené do konce roku, může si ji zaměstnanec sám naplánovat třeba na Vánoce?
Setkávám se s názorem, že pokud zaměstnavatel do konce roku neurčí, kdy si zaměstnanec má dovolenou vybrat, může si ji zaměstnanec naplánovat sám, třeba na Vánoce. To je však pravda jen částečně.

Zaměstnanec si může sám rozhodnout o termínu čerpání dovolené, ale až od 1. července následujícího roku. Pokud je tedy letošní dovolená převedena do dalšího roku a zaměstnavatel ji neurčí do 30. 6. k čerpání, zaměstnanec si její termín může zvolit až od července. Jestliže by si naplánoval dovolenou dříve, například v lednu, a zaměstnavatel by s tím nesouhlasil, šlo by o neomluvenou absenci, i když zaměstnavatel sám neoprávněně převedl dovolenou do dalšího roku. Tento postoj potvrdil i Nejvyšší soud v konkrétním případě.

Platí stejná pravidla i pro zaměstnance na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce?
Od 1. ledna 2024 mají na dovolenou nárok i „dohodáři“. Pokud nevyčerpají dovolenou v letošním roce, platí pro ně stejné podmínky pro převod dovolené jako pro zaměstnance s pracovní smlouvou. U „dohodářů“ je však pravděpodobnější, že se jim bude nevyčerpaná dovolená proplácet, protože dohody jsou často uzavírány na dobu určitou a k proplacení dovolené může dojít při ukončení dohody.

Co OSVČ, mají nárok na placenou dovolenou?
Ne, OSVČ nemají ze zákona na placenou dovolenou nárok. Musí si svou dovolenou plánovat a financovat sami, protože nepracují v zaměstnaneckém poměru, a tudíž se na ně nevztahují pravidla zákoníku práce týkající se čerpání placené dovolené.

Co mohou OSVČ udělat, když si chtějí dovolenou zajistit?
Mohou si zajistit dovolenou tím, že si sami plánují období, kdy nebudou pracovat, jelikož si tuto dovolenou určují zcela podle sebe. Tím se liší od zaměstnance, jemuž dovolenou určuje zaměstnavatel.

Důležité je, aby si zajistil dostatek finančních prostředků na pokrytí výpadku příjmu během této doby. Dá se s určitou nadsázkou říci, že dovolenou OSVČ hradí dvakrát, jednak v podobě samotné ceny zájezdu, a jednak v podobě výpadku příjmů během dovolené. Z tohoto důvodu lze pozorovat trend výkonu práce i během dovolené, aby se alespoň částečně snížila finanční ztráta.