V evidencí úřadu bylo v poslední den loňského roku 291 977 uchazečů o práci, meziročně skoro o 76 500 více. Ve srovnání s listopadem přibylo téměř 17 500 nezaměstnaných. Dosažitelných uchazečů o práci bylo na konci roku 273 758.
Bojíte se nezaměstnanosti? Najděte si stabilní práci již dnes na portálu jobDNES.cz |
V prosinci meziměsíčně mírně stoupl počet volných pracovních míst, a to o 610 na 318 582. V meziročním srovnání to je ale pokles o téměř 22 400 volných pozic. Na jedno volné místo v průměru připadá 0,9 uchazeče. Mezi okresy jsou však velké rozdíly.
Pandemie dláždí cestu robotům. Krize nutí firmy přemýšlet nad produktivitou |
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenaly v prosinci všechny okresy. Nejvíce, a to o 24,6 procenta, stoupla nezaměstnanost na Jindřichohradecku. Na Prachaticku přibylo v evidenci úřadu práce 23,7 procenta uchazečů.
Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší, než je republikový průměr, hlásí 29 regionů. Nejvyšší nezaměstnanost, přes osm procent, byla v prosinci v okrese Karviná. Následovalo Bruntálsko s 6,8 procenta nezaměstnaných a s rozdílem 0,1 procentního bodu okres Ostrava-město.
Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti eviduje ÚP na Rychnovsku, a to 1,9 procenta. Dvouprocentní nezaměstnanost byla v okrese Praha-východ.
Za růstem stojí pandemie
„Nárůst nezaměstnanosti je v kontextu aktuální situace logický. Koronavirová omezení neumožnila vznik spousty sezónních pracovních příležitostí navázaných na Vánoce či turistiku. Řada menších firem z omezených oborů dokonce pozastavila svou činnost,“ říká Jacek Kowalak, generální ředitel české pobočky poradenské společnosti Randstad.
Vývoj nezaměstnanosti loni významně ovlivnila pandemie nemoci covid-19, jejíž první případy se v Česku objevily 1. března. Ještě počátkem loňského roku se český pracovní trh potýkal s výrazným nedostatkem zaměstnanců.
„Růst nezaměstnanosti způsobují restriktivní opatření proti šíření koronaviru. Ta omezují počty pracovních pozic v nuceně uzavřených provozech. Díky programům na podporu zaměstnanosti však nedochází k masovému propouštění. Nezaměstnanost v naší zemi se tak stále drží na nízké úrovni,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
„S příchodem koronaviru se situace začala měnit. Především v oblastech, které jako první postihlo nařízené uzavření provozů. Řeč je o službách, pohostinství, lázeňství, prodeji, sportovních klubech, kultuře a postupně třeba i automobilovém průmyslu,“ upozornil generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmon.
Nezaměstnanost ještě poroste
I přes zhoršení situace má však Česká republika stále nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii. Někteří ekonomové se ale domnívají, že v letošním roce je však třeba počítat ještě s jejím růstem.
„Státní program podpory zaměstnanosti drží při životě desetitisíce pracovních míst. Uzávěry ekonomiky ale firmám stěžují práci, a proto po skončení této podpory některé pracovní pozice nepřežijí. Růstu nezaměstnanosti se nevyhneme,“ tvrdí Helena Horská z Raiffeisenbank.
Podpůrný státní program Antivirus podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské jen oddaluje problém firem postižených uzávěrami částí ekonomiky. „Míra nezaměstnanosti postupně poroste i přes státní podporu a s jejím ukončením ten nárůst může být i přechodně skokový. Počet registrovaných nezaměstnaných může poskočit až o dvě třetiny a přiblížit se k hranici půl miliónu,“ uvedla. Zároveň ale upozornila, že i v takovém případě by nezaměstnanost kolem šesti procent nepřekonala úroveň z doby globální finanční krize v roce 2012
V prvních třech měsících loňského roku se nezaměstnanost v Česku ještě pohybovala kolem tří procent. V dubnu vystoupala na 3,4 procenta a od července do září se držela na 3,8 procenta. V říjnu sice o 0,1 procentního bodu klesla, ale v listopadu se vrátila zpět na 3,8 procenta.
