Wuchanský koronavirus je nejvíce nebezpečný pro starší ročníky. Mladí lidé si tak z jeho šíření zprvu mnohdy příliš nedělali a chtěli ho jen „přečkat“. Jenže teď se zdá, že i na ně nakonec dojde. Tvrdě se jich totiž dotýkají ekonomické následky ochranných opatření.
Firmy kvůli nim totiž začaly ve velkém šetřit a propouštět. První přitom většinou sahají po zkrácených úvazcích či externích spolupracích, které obvykle mívají nejméně zkušení zaměstnanci. A právě mezi nimi se nachází největší procento mladých.
Problémy mají po celé Evropě. Podle listu Financial Times třeba ve Španělsku v dubnu tvořili valnou většinu 834 tisíc nových nezaměstnaných. V Německu pak počet nezaměstnaných do 25 let věku v průběhu krize vzrostl o zhruba 274 tisíc. A to i přesto, že měla největší evropská ekonomika před krizí nezaměstnanost jen něco kolem pěti procent.
Druhá ekonomická krize v řadě
Tvrdě byla zasažená i ekonomika Itálie. Italové mladší 34 let přitom měli problémy najít práci i před pandemií – 27,8 procenta jich tehdy nejen nepracovalo, ale ani nestudovalo. „Cítím se, jako kdybych byl v limbu,“ tvrdí například jednatřicetiletý Valerio Lofoco z Říma. Před krizí si vydělával jako příležitostný číšník a kurýr.
„Během poslední krize jsem zrovna vstupoval do druhé dekády svého života. Tohle je už druhá globální krize, se kterou se moje generace musí od svého vstupu na trh práce vypořádat,“ dodává.
Problémem přitom není jenom to, že firmy teď mladé lidi častěji propouští – hůř se jim také hledá nová práce. Trh je teď totiž přehlcen i dalšími, zkušenějšími pracovníky, kteří přišli kvůli covid-19 o práci. „Odpověděl jsem na dvanáct nabídek, ale všechny firmy mě odmítly,“ říká Martin Prochacka, čerstvý šestadvacetiletý absolvent Goetheho univerzity ve Frankfurtu.
„Zatím žiju z úspor, měl bych to vydržet asi do července. Potom už ale budu mít problém zaplatit nájem,“ dodal. „Doufám, že firmy začnou zase brzy nabírat,“ zakončil.
Mladých bez práce je víc než starších
Nezaměstnanost mladých je přitom v Evropě dlouhodobým problémem. V posledních letech sice postupně klesala, i tak se však pohybovala nad průměrem. V roce 2019 podle dat Eurostatu ve věkové skupině 15–24 let dosahovala patnácti procent, zatímco celková nezaměstnanost oscilovala kolem 6,5 procenta. „Za vodou“ přitom nejsou ani starší mileniálové. Ve věku od 25 do 29 let je jich nezaměstnaných devět procent.
Práce na jobDNES.cz vhodná pro absolventy |
Česko si na poli nezaměstnanosti v porovnání se zbytkem Evropy dlouhodobě stojí velmi dobře. A to platí i o nezaměstnanosti mladých, podle Eurostatu jich je bez práce jen lehce přes pět procent. Ve skupině do 30 let se pak jejich počet blíží celorepublikovému průměru, v roce 2019 to bylo 2,6 procenta.
Koronavirová krize tato čísla však již téměř jistě prohloubí. Ani platově na tom mladí nejspíš nebudou nejlépe. „Mladí lidé, kteří na trh práce vstoupí během ekonomické krize, zpravidla trpí především na výši mezd,“ popisuje ekonom Rafael Doménech ze španělské banky BBVA.
Část ekonomů však předpokládá, že se situace časem přelije v jejich prospěch. „Mnoho firem teď stoplo přijímání nových lidí a volné pozice plní jen interně, ale když se podíváte do budoucna, změní se to,“ uvádí Reiner Strack z německé konzultační společnosti BCG.
„V roce 2030 budou Německu chybět miliony zaměstnanců. Dnešní studenti by se měli soustředit na zlepšování svých digitálních schopností, protože je za několik let čeká spoustu skvělých příležitostí,“ zakončil.