Nezaměstnanost stoupla na čtyři procenta, kvalifikovaní lidé chybějí

Úřad práce ČR evidoval ke konci ledna téměř 300 tisíc uchazečů o zaměstnání, což je o 16 319 více než loni v prosinci 2023. Podíl nezaměstnaných tím v lednu vzrostl na čtyři procenta. „Náborový optimismus pro rok 2024 klesá v důsledku dopadů inflace v předchozím období, ekonomického zpomalení a poklesu spotřebitelské poptávky“, říká Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.

Do toho se navíc promítá i každoroční výpadek sezonních prací. „Do evidence Úřadu práce se tak ve větší míře hlásí například zemědělci a stavební dělníci a pak i lidé, kterým na konci loňského roku skončily termínované pracovní smlouvy a dohody,“ říká Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment. Tito zaměstnanci se ale tradičně vracejí do práce začátkem jara.

Současná situace na trhu práce však svědčí o změnách. „Naše statistiky naznačují, že se trh práce v České republice začíná měnit. Vracíme se k situaci, na kterou za posledních šest let nejsme zvyklí. Druhý měsíc po sobě máme v evidenci Úřadu práce více uchazečů o zaměstnání, než je celkový počet evidovaných volných pracovních míst,“ říká generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof.

Situace, kdy poptávka po práci převyšuje nabídku dva měsíce v řadě, nastala naposledy začátkem roku 2018. „Trh práce momentálně prochází strukturálními změnami včetně automatizace, robotizace a zavádění AI do pracovních procesů, které mají potenciál výrazně ovlivnit dostupnost některých pracovních míst ve většině oborů,“ vysvětluje Martin Jánský, generální ředitel společnosti Randstad Česká republika.

Výsledkem je pak menší zájem ze strany zaměstnavatelů o nové pracovníky. „Nabídka volných pracovních pozic klesá již od září 2023. Tento trend pozorujeme i na začátku tohoto roku, k poklesu poptávky po zaměstnancích došlo napříč všemi sektory. Pokles momentálně činí přibližně patnáct procent,“ doplňuje Jánský.

Pokles zájmu hlásí i agentury

Pokles zájmu ze strany zaměstnavatelů se liší v závislosti na konkrétních oborech. „Silnější útlum – o zhruba třetinu – je patrný zejména v případě části specializovaných digitálních pozic včetně programátorů a vývojářů, ale těchto kandidátů je stále málo. Poklesy poptávky byly zřetelné také u většiny obecných provozních a dělnických pozic ve výrobě, ve službách i v administrativě – v těchto případech aktuálně navíc zaměstnavatele tolik netrápí počty vhodných kandidátů,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti Alma Career, jež zastřešuje portály práce Jobs.cz a Práce.cz.

Pokles zájmu zaznamenaly také personální agentury. „Zaznamenali jsme mírný pokles zájmu o pracovníky z obchodu a marketingu,“ doplňuje Jitka Kouba.

Na druhé straně však v určitých oblastech panuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků. „Silná poptávka a zároveň velmi výrazný nedostatek kandidátů s vhodnou kvalifikací naopak přetrvává v mnoha inženýrských specializacích technického směru, u většiny řemeslných profesí, především se specializací na elektro, či napříč specializacemi v oboru zdravotnictví a sociální péče,“ uvádí Dombrovský.

Desítka oborů na trhu práce, které nejvíce ovlivní příchod umělé inteligence

Kritický nedostatek je způsoben dlouhodobě vysokou poptávkou ze strany zaměstnavatelů a také nepříznivým demografickým vývojem. „Ve starší generaci jsou více zastoupeny řemeslné profese, o které mezi mladými lidmi klesá zájem. Roste poptávka po technických dovednostech, ale zároveň v kombinaci růstem důležitosti měkkých dovedností, což firmám komplikuje vyhledávání vhodných uchazečů,“ komentuje dění Halbrštát.

Typickým příkladem může být oblast telekomunikací. Zde na jedné straně dochází k úbytku nabízených pozic. „Je to zejména kvůli přehodnocování náplně jednotlivých rolí, centralizaci kompetencí a slučování pracovních pozic,“ vysvětluje Jitka Kouba. Zároveň ale panuje nedostatek pracovníků, a to hlavně na seniorních vývojářských pozicích.

Pracovníci scházejí i v energetice nebo třeba ve zdravotnictví, trvale nedostatkovou profesí jsou řidiči.

Současná populace navíc stárne a stále více lidí odchází do důchodu, než vychází ze škol. V Česku odchází do penze 120 000 lidí ročně, na trh práce ovšem vstupuje jen 90 000 absolventů. „Vůbec si neumím představit, co budeme dělat za deset let, až k důchodovému věku dospěje silná generace Husákových dětí, kdy každý ročník má 190 000 lidí, což je o 70 000 více než teď. Přitom na trh práce bude přicházet pouze 110 až 120 tisíc absolventů ročně,“ uzavírá Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.