Nezaměstnanost v srpnu stagnovala, uchazečů o práci je více než míst

„Srpen přinesl stagnaci míry nezaměstnanosti, což bylo způsobeno kombinací několika protichůdných trendů. Na jedné straně trh práce zaznamenal oživení v sektoru služeb a vysokou poptávku po manuálních pracovnících, zejména v automobilovém průmyslu.

Na druhé straně hledali lidé během letních měsíců práci méně a firmy omezily nábory kvůli dovoleným a nižší potřebě sezonních pracovníků. Přibylo také lidí hlásících se na úřady práce, což je důsledek končících sezonních smluv a nižší poptávky po středním managementu,“ uvedl Martin Jánský, generální ředitel společnosti Randstad.

Češi začali po hubených letech nakupovat. Ale potřebovali by vyšší mzdy

Podle Úřadu práce je stabilní úroveň míry nezaměstnanosti pro prázdniny typická. Zaměstnavatelé s ohledem na dovolené obvykle nedělají významnější personální změny. Na konci srpna ale nastoupilo 3 232 lidí do vzdělávacích institucí. Školství tak bylo v srpnu odvětvím, do kterého nezaměstnaní nastupovali nejvíce, následované s velkým odstupem velkoobchodem, stravováním a pohostinstvím.

„Na konci srpna a začátku září vždy na úřadě práce evidujeme zvýšený počet absolventů a mladistvých. Ti v srpnu tvořili čtyři procenta z celkového počtu uchazečů o zaměstnání, což je stejné procento jako v roce 2022 a 2023,“ uvedl generální ředitel ÚP ČR Daniel Krištof. Připomněl, že absolventi škol a mladí, kteří se třeba na školy nedostali a nezískali ještě práci, by se na Úřad práce měli přihlásit, jinak si sami budou muset uhradit zdravotní pojištění.

Panují až neuvěřitelné představy, jak se mají nezaměstnaní dobře, říká ekonom

Nejvyšší nezaměstnanost byla minulý měsíc v Ústeckém kraji se šesti procenty. Nejnižší nezaměstnanost měla Praha, kde činila 2,9 procenta. Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší na Mostecku, dosáhla tam 8,5 procenta. Naopak v okrese Praha-východ hledalo práci 1,5 procenta lidí, což je nejnižší míra nezaměstnanosti v Česku.

Na jedno volné pracovní místo připadalo v Česku v srpnu 1,1 uchazeče o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s 10,5 uchazeče na jednu pozici. Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadlo na Mladoboleslavsku, a to 0,2 uchazeče na jedno místo.

V Česku se zhoršují podmínky na pracovním trhu, říká analýza

Z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví, který společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech, vyplývá, že v Česku se třetím rokem v řadě zhoršují podmínky na pracovním trhu, jsou desáté nejhorší v EU. Může za to hlavně malá flexibilita a velké nerovnosti v odměňování mužů a žen.

Podmínky na pracovním trhu podle indexu odpovídají 18. místu v evropské sedmadvacítce při hodnocení od nejlepších k nejhorším státům, v roce 2022 byla ČR na 15. místě. Podle autorů čeští zaměstnanci často nemají možnost zkráceného úvazku, i když by o něj měli zájem. To vede k prohlubování nerovností, jelikož právě tato flexibilita pomáhá rodičům, kteří zůstávají doma s dětmi, být aspoň částečně ekonomicky aktivní, uvedli. Částečné úvazky pak brání také výraznějšímu propadu výdělků.

Pomalý návrat žen do práce po dětech? Je čas více zapojit otce, říkají experti

Nejlepší podmínky pro zaměstnance jsou v Nizozemsku, Rakousku a severských státech včetně Dánska. Tyto země spojuje mimo jiné vysoká flexibilita práce. Například v Nizozemsku se může 24 procent zaměstnanců rozhodnout, kde a kdy budou pracovat, zda třeba v takzvané klouzavé pracovní době, tedy bez jasně stanoveného času práce, a z domova). V ČR tento podíl zaměstnanců činí 14 procent. Podíl zkrácených úvazků v Nizozemsku činí 42,8 procenta, zatímco v Česku je to 6,9 procenta, což je devátý nejnižší podíl v EU, uvedl analytik z projektu Evropa v datech Milan Mařík.

S horším stavem pracovního trhu se podle analýzy potýkají především země z východní a jižní části EU. Například Španělsko trápí nejvyšší nezaměstnanost v EU či malý počet zkrácených úvazků a nízká flexibilita práce, stejně jako většinu zemí se špatným stavem trhu práce.

Kde „frčí“ zkrácené pracovní úvazky? Ověřili jsme u zaměstnavatelů

Nezaměstnanost v ČR v roce 2023 byla 2,6 procenta, což je nejnižší hodnota v EU. Ačkoli v poslední době klesal počet volných míst, lidem se stále dařilo nacházet práci. Nízká nezaměstnanost může pro Česko představovat ale i problém, protože se podle ekonomů pohybuje pod zdravou mírou, za kterou považují téměř dvojnásobek aktuální nezaměstnanosti v ČR. „Specifikem, které přispívá ke strnulosti trhu práce, je nízká míra potřeby Čechů měnit zaměstnavatele. S tím pak souvisí také nižší ohodnocení,“ uvedla analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.

Nízká flexibilita práce mimo jiné přispívá k nerovnosti na trhu mezi muži a ženami. Právě rozdíl mezi odměňováním mužů a žen, tedy tzv. gender pay gap, v Česku vzrostl o více než procentní bod na 17,9 procenta, což je třetí nejvyšší rozdíl v evropské sedmadvacítce. „ČR zastává jednu ze tří nejhorších pozici genderového rozdílu ve mzdách v EU dlouhodobě, byť se mzdový rozdíl od roku 2016 postupně snižuje. Výraznější pokles během covidu byl do značné míry způsoben statistickým fenoménem, kdy nízkopříjmové ženy ztrácely příjem nejčastěji,“ vysvětlila Martina Myslíková ze Sociologického ústavu AV ČR.