Nezaměstnanost vzroste, ekonomika zrychlí, říká prognóza bankovní asociace

„Vývoj v zahraničí nás mírně zklamal. Zahraniční poptávka se totiž nevyvíjí tak, jak jsme očekávali. Průmysl setrvává v recesi, protože řada zemí v Evropě má stále drahé energie. Největší propad proti roku 2019 zaznamenává Německo,“ vysvětlil v úvodu hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler.

Dodal, že původně analytici čekali, že od druhé poloviny roku nabere tuzemská ekonomika na dynamice, což se nestalo. „Přece jen ale v závěru roku nějakou dynamiku nabere, což se propíše do celoročního růstu,“ zmínil Seidler s tím, že příští rok ČBA očekává růst ekonomiky o 2,3 procenta za celý rok.

Prezident jmenoval Jakuba Seidlera do rady ČNB. Funkce se ujme v prosinci

V dobré kondici navzdory minimálnímu růstu ekonomiky zůstává trh práce. „Pod povrchem se ale něco možná děje. Máme totiž odvětví, kterým se nedaří, zejména průmyslový sektor, kde jsou podniky, jež propouštějí. Naopak ale je řada jiných oborů, v nichž je poptávka po lidech vysoká,“ shrnul hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Nezaměstnanost příští rok mírně vzroste z letošních 3,8 procenta na 3,9 procenta. V roce 2023 činila nezaměstnanost 3,6 procenta. Asociace ve své predikci předpokládá také pokračující růst mezd. Letos by měl po očištění o inflaci překonat čtyři procenta. To znamená, že zaměstnavatelé letos v průměru mzdy zvyšovaly o skoro sedm procent. Příští rok by měly mzdy po očištění o inflaci vzrůst o více než tři procenta.

Kolem inflace panuje nejistota

Inflace za letošek bude podle ČBA činit v průměru 2,4 procenta. Nad cílem centrální banky, který činí rovná dvě procenta, bude i příští rok, kdy má činit 2,5 procenta. „V prosinci čekáme inflaci mírně nad třemi procenty. Není to ale tak, že se vrací dramatická inflace z uplynulých let. Od začátku příštího roku by měla začít klesat. Je ale otázka, jak rychle. Koncem příštího roku by už měla být u cíle ve výši dvou procent,“ shrnul Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.

„Tahouny inflace jsou aktuálně služby, které ne a ne klesnout. Dále pak ceny potravin, kde skončil pokles, nyní tam vidíme spíš stagnaci, ale nejde vyloučit další nárůst,“ doplnil Skořepa.

Vejmělek zdůraznil, že ohledně inflace stále panuje velká nejistota. „Je totiž otázka, jak to bude s regulovanými cenami. Další otázka je nad trhem nemovitostí, celkově ohledně nákladů na bydlení. Jejich váha v celkové inflaci je totiž vysoká,“ vysvětlil Vejmělek.

Inflace se na dvojce neustálí ani příští rok. Zdraží potraviny i služby

Inflace za září dosáhla částky 2,8 procenta ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Jedním z hlavních faktorů, které ji táhly výš, byly podle statistiků právě náklady na bydlení, o nich mluvil ekonom Vejmělek.

Bankovní asociace se ve své prognóze věnovala také kurzu koruny. Průměrná hodnota pro letošní rok by tak měla setrvat nad hranicí 25 korun za euro. Na konci letošního roku prognostický panel nadále odhaduje posílení koruny a kurz u hranice 25 korun za euro.

Do konce příštího roku kurz koruny vůči euru posílí o necelá dvě procenta k hranici 24,7 koruny za euro. Případným rizikem je v tomto ohledu možné citelnější dlouhodobé posílení dolaru vůči euru v návaznosti mimo jiné na celní opatření avizovaná nastupujícím americkým prezidentem Trumpem, což by mohlo vést k mírně slabší úrovni koruny v příštím roce nejen vůči dolaru, ale i euru.