Nezaměstnaných přibylo. Velký nárůst se teprve čeká, přijde na podzim

Státní úřady pro zprostředkování práce na konci sedmého kalendářního měsíce evidovaly 279 673 uchazečů o zaměstnání, což bylo nejvíc od února 2018. Počet nabízených míst klesl oproti červnu přibližně o šest stovek na 334 283. Údaje ve středu zveřejnil Úřad práce ČR.

„V červenci jsme zaznamenali pravidelný sezónní výkyv. Za mírným nárůstem nezaměstnanosti stojí kromě aktuální situace kolem koronaviru i každoročně se opakující příchod části zaměstnanců ze školství do evidence Úřadu práce ČR a nižší aktivita firem v letním období v oblasti přijímání nových zaměstnanců z důvodů celopodnikových dovolených. Pozitivně se pak projevily příznivé účinky cíleného programu Antivirus,“ shrnul ředitel Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství Úřadu práce ČR Jan Karmazín.

Karmazín dodal, že v menší míře se do evidence uchazečů o zaměstnání začali hlásit čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují.

Zdroj: Úřad práce

Počet lidí bez práce stoupl v červenci meziměsíčně o více než deset tisíc. Ve srovnání s loňským červencem přibylo 74 553 uchazečů o práci. Míra nezaměstnanosti loni v červenci byla 2,7 procenta. Příchod hlavní vlny nezaměstnanost se očekává v září.

Čeká se na podzim

„Na nízkých úrovních jí zatím drží mimo jiné i vládní program Antivirus. Ten by měl sice v srpnu skončit, s velkou pravděpodobností bude ale dále prodloužen. Svého vrcholu tak podle nás nezaměstnanost dosáhne až začátkem příštího roku, a to na úrovni mezi pěti a šesti procenty,“ uvedla ekonomka Jana Steckerová z Komerční banky.

Nezaměstnanost v Česku zůstává stále nejnižší v Evropské unii. Na jedno volné pracovní místo v červenci připadalo 0,8 uchazeče. Je tedy oficiálně stále více nabídek práce než uchazečů.

Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské je toto číslo ale ošemetné. „Buď této statistice nemůžeme věřit, nebo čelíme vážné strukturální nezaměstnanosti: o nabízené pozice není zájem buď kvůli nízké odměně, nebo požadavkům, třeba i nenáročným, na uchazeče,“ tvrdí.

Podle ekonomky by stát měl postupně začít ustupovat od státní pomoci typu programu Antivirus, aby bylo možné skutečný stav na trhu práce zjistit. Bez programu by totiž počet nezaměstnaných byl až o 130 tisíc osob vyšší.

„V případě návratu další plošné vlny pandemie COVID-19 hrozí, že by na trhu práce chyběly pracovní síly. Uzavření škol či rozsáhlejší lokální karantény by mohly ochromit místní podnikatele a místní ekonomiku. Mohla by tak vzniknout paradoxní situace, kde na jedné straně budou chybět zaměstnanci a na druhé budou přibývat nezaměstnaní, které propustí firmy, jež další vlnu pandemie neustojí. Založili bychom si tím na problém dlouhodobější strukturální nezaměstnanosti,“ varuje Horská.

Nejnižší nezaměstnanost měl na konci července okres Rychnov nad Kněžnou, a to 1,8 procenta. Následovala Praha-východ s dvěma procenty a okres Jindřichův Hradec s 2,1 procenta. Naopak nejhorší situace byla na Karvinsku s mírou nezaměstnanosti přesahující osm procent. Následovaly okresy Ostrava-město a Most, kde práci hledalo 6,8 procenta lidí.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v červenci 66 okresů v čele s Olomoucí a Prahou. V jedenácti regionech nezaměstnanost naopak klesla, nejvýrazněji na Jesenicku.