Podle dat Eurostatu ve využívání částečných úvazků výrazně zaostáváme za západní Evropou. Zatímco například v Nizozemsku je to přibližně 37 procent, u nás je využívá pouze 10 procent pracovní síly.
Hledáte práci na zkrácený úvazek? Najděte ji na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz. |
Samozřejmě výjimky existují i u nás. Třeba v sektoru podnikových, IT a zákaznických služeb představují podle údajů asociace ABSL zaměstnanci na částečný úvazek, freelanceři a agenturní zaměstnanci 14 procent celkové pracovní síly. „A v průběhu letošního roku plánuje 39 procent center jejich podíl ještě zvýšit,“ říká Jaromír Staroba, prezident asociace ABSL. Obecně jsou ale částečné úvazky spíše záležitostí individuální dohody.
Kde je zádrhel
Hlavní překážka je v celkovém přístupu k částečným úvazkům a flexibilním formám práce, včetně home office. „Je to otázka kultury, nastavení firem a přemýšlení manažerů,“ myslí si Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.
„Přístup českých manažerů je většinou velmi konzervativní. Drží se zažitých schémat, tzn. pevná pracovní doba v kanceláři a individuální řešení pro lidi, kteří potřebují pracovat jiným způsobem, se málokde řeší,“ vysvětluje Halbrštát.
Samozřejmě je tento přístup náročnější na organizaci práce. Je potřeba delegovat úkoly přesně s jasnými termíny, a také mít důvěru ve své zaměstnance. Na druhou stranu ti musí být schopní sebereflexe a velké zodpovědnosti.
Novinka od února 2023
Protože je zde ale velká skupina lidí, kteří z různých důvodů na plný úvazek pracovat nemohou, přišel s jejich podporou stát. A sice formou novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení, která nabude účinnosti 1. února 2023. Novela zavádí slevu pět procentních bodů na pojistném, které odvádí zaměstnavatel. Nově tak bude zaměstnavatel místo 24,8 procenta z vyměřovacího základu zaměstnance odvádět pouze 19,8 procenta.
Nejdřív plánujte čas na rodinu a koníčky, pak až práci. Expert radí, jak na to |
Tuto slevu ovšem zaměstnavatelé budou moct uplatnit jen pro určité skupiny zaměstnanců a ještě pouze za vymezených podmínek. „Jde například o zaměstnance starší 55 let, rodiče pečující o dítě do 10 let, studenty, lidi, kteří v předchozím roce prošli rekvalifikací, zdravotně postižené nebo zaměstnance mladší 21 let,“ vyjmenovává omezení David Šupej, advokát z kanceláře SEDLAKOVA LEGAL.
Úleva ano, ale…
Slevu bude moct zaměstnavatel uplatnit tehdy, pokud pracovní úvazek zaměstnance nepřekročí 4/5 úvazku. Výjimka z tohoto pravidla bude platit jen pro skupinu do 21 let. Při zaměstnání těchto mladých lidí bude mít zaměstnavatel nárok na slevu, i když budou pracovat ve větším rozsahu. Podle důvodové zprávy jde o záměr podpořit zaměstnávání čerstvých absolventů odborných učilišť a středních škol, kteří vstupují na trh práce.
„A jsou zde ještě další podmínky, které je třeba pro poskytnutí slevy splnit. Například i co se týče výše příjmu zaměstnance,“ upozorňuje Šupej. Zákon říká, že sleva za příslušný měsíc nenáleží, pokud si zaměstnanec u zaměstnavatele vydělal v tomto měsíci víc než 1,5 násobek průměrné mzdy (což by v roce 2022 bylo více než 58.367 Kč).
Je zde i limit na průměrný hodinový příjem (ten by v roce 2022 činil max. 447 Kč), nebo limit pro maximální odpracovanou dobu za měsíc – 138 hodin (včetně těch dob, které se považují za výkon práce, jakou jsou některé překážky v práci, dovolená apod.). Dodejme, že důvodová zpráva v příkladech pracuje s čísly z roku 2022, protože pro rok 2023 nejsou zatím známá.
Sleva se bude vztahovat nejen na nově přijímané zaměstnance, ale při splnění podmínek i na ty stávající, kteří již u zaměstnavatele působí. Splnění podmínek se však bude posuzovat vždy za celý kalendářní měsíc. „Pokud by tedy například zaměstnanec oslavil 55. narozeniny koncem února, tak nárok na slevu bude zaměstnavatel moci poprvé uplatnit až za březen,“ vysvětluje Šupej.
KOMENTÁŘ: Je lepší být podnikatelem, nebo zaměstnancem? |
Právě to bude první kalendářní měsíc, během něhož je splněna podmínka věku po celou jeho dobu. To samé by platilo např. při přechodu z plného na částečný úvazek během kalendářního měsíce.
Nárok na slevu se neuplatní automaticky, zaměstnavatel o ni bude muset požádat (prostřednictvím předepsaného tiskopisu) a doložit skutečnosti, které poskytnutí slevy odůvodňují. S tím mu bude muset pomoct v některých případech i zaměstnanec, například potvrzením školy o studiu.
Bude to stačit?
Je však otázkou, zda úleva v podobě slevy na pojistném bude mít nějaký efekt. Taková úspora totiž není nijak vysoká. „Při průměrné mzdě 38 911 korun a plném úvazku 94,60 hodin (pozn. nastavená pro daňové výpočty pro rok 2022) platí zaměstnavatel 13 152 korun na sociální pojištění a uspořil by případně 657,60 korun,“ vypočítává Jana Vávrová, projektová manažerka HR služeb personální agentury Grafton.
V případě aplikování podmínek novely se bavíme o mzdách, které jsou nižší, a tedy v úspoře o ještě nižších částkách. Když k tomu připočteme související administrativu, kterou bude třeba s touto „akcí“ na straně zaměstnavatele spojit, tak je otázka, nakolik to bude pro zaměstnavatele motivující.
Zaměstnavatelé jsou spíše skeptičtí
A ti to z tohoto konkrétního pohledu nevidí příliš optimisticky. „Schválenou výši úlevy nevnímám jako motivační pro to, aby zaměstnavatelé cíleně zřizovali pracovní místa, na které mohou úlevy uplatnit. Takovou funkci by sleva mohla mít, pokud by se jednalo o úlevu 25 a více procent,“ konstatuje Jaroslava Šindelářová, HR manažerka logistické společnosti Geis CZ.
V této výši se podle ní jedná spíše o příjemný bonus za zaměstnávání pracovníka z této podporované skupiny.
Geis CZ zkrácené úvazky ve firmě v omezení míře nabízí na určitých typech administrativních pozic. Snaží se ale hledat cesty, jak pracovat s kratším týdenním pracovním fondem i u provozních pozic. To totiž znamená nejen pro firmu, ale také zaměstnance složitější systém plánování směn, tak aby byly zajištěny všechny procesy v přepravním systému.
KVÍZ: Některé profese zaniknou, jiné čeká boom. Znáte trendy na pracovním trhu? |
Také společnost Sodexo Benefity umožňuje svým zaměstnancům zkrácené úvazky, a to na individuální úrovní. „Díky tomu se zvyšuje loajalita našich zaměstnanců, protože vidí, že mnoho situací jde po společné diskusi vyřešit k oboustranné spokojenosti,“ říká Martina Machová, personální ředitelka Sodexo Benefity.
Jako další plus vidí fakt, že si v rámci náboru mohou vybírat z mnohem větší skupiny uchazečů, protože se neomezují jen na ty, co mohou pracovat na plný úvazek. Po zkrácených úvazcích je velká poptávka a skrývá se za ní velký počet talentů, které by jinak nešlo využít. Úlevu na pojistném, kterou přinese nová legislativa, ale Machová nepovažuje za dostatečnou na to, aby zkrácené úvazky začaly nabízet firmy, které to do teď nedělaly.
Jak to vidí další firmy
Podobný pohled na věc má také interim manažerka ze společnosti New Dimension Radka Šušková. Domnívá se, že sleva na pojistném může některé zaměstnavatele motivovat. Nebude to ale podle ní rozhodující kritérium. Zastává názor, že je to především o nastavení majitelů firem a jejich otevřenosti k novým trendům zaměstnávání svých lidí, o respektování individuálních potřeb lidí ve firmě.
V New Dimension tak s možností zkrácených úvazků pracují už roky, především u maminek s malými dětmi. „V současnosti máme také pilotně nastaven režim čtyřdenního pracovního týdne u jedné kolegyně. A do budoucna počítáme s využitím zkrácených úvazků pro seniorní, zkušené zaměstnance,“ doplňuje Šušková.
Se zkrácenými úvazky aktivně pracují rovněž ve společnosti Direct Fidoo. Snaží se tak mj. hledat příležitosti pro spolupráci s talenty, kterými nejčastěji bývají mladí studenti. Mnoho z kolegů, resp. kolegyň jsou maminky na mateřské.
„Snížené pojistné pro nás tedy situaci výrazně nemění,“ dodává Eliška Štěpánková, personální manažerka Direct Fidoo. Chybějící motivace ze strany státu ani podle ní není dnes pro většinu firem tím hlavním „strašákem“, kvůli kterému částečně úvazky nenabízí.
Jsou tu ještě další otazníky
A podobně jsou na tom také v pojišťovně UNIQA. Zkrácené či jinak flexibilní pracovní úvazky se tu snaží poskytovat i bez nové legislativy. Vidí v tom šanci získat kvalifikované a motivované zaměstnance, kteří jsou prostě nějak limitovaní, případně mají nějaké své jasně dané preference, což ale neznamená, že by byl limitovaný jejich přínos.
„Navíc to zvyšuje jejich loajalitu, protože když vyjde firma vstříc zaměstnancům, více uvažují o tom, jak jí to mohou vrátit, coe je vždy pozitivní win-win situace,“ říká Eva Svobodová, mluvčí UNIQA.
„Nemyslíme proto, že je jako důsledek navrhovaných slev budeme nabízet ještě více, v tomto jsme již dnes velmi vstřícní požadavkům nově příchozích i stávajících zaměstnanců.“
Jak vycházet s „úspěšnými psychopaty“ a podle čeho je rozpoznat |
Přesto v UNIQA považují tento legislativní krok za správný směr. Poukazují ale na velkou dávku administrativy na straně zaměstnavatele, potvrdí-li se nařízení v souvislosti se sběrem podpůrných dokumentů k prokázání nároku, ale i k tomu, že každá jednotlivá sleva může být poskytnuta až oznámením záměru uplatňovat slevu za zaměstnance na ČSSZ.
Také Jiří Halbrštát považuje schválenou daňovou úlevu pouze za dobrý začátek. Věří, že hledání další podpory pro znevýhodněné skupiny na trhu práce budou pokračovat. „Je to komplexní problematika, která zasahuje do více rezortů, jako je ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo školství a ministerstvo financí,“ říká Halbrštát.
A hned to uvádí na příkladu maminek s dětmi, kde je především v Praze a Středních Čechách a v okolí některých dalších větších měst, kam směřuje migrace obyvatel za prací, velkou překážkou pro návrat do zaměstnání omezená kapacita mateřských škol.
„Navyšování kapacit školek je na mnoha místech pomalejší než výstavba nových bytů. Otevřít školku trvá obvykle 2 roky a je to pro obce extrémní administrativní zátěž spojená s nutnými povoleními, žádostmi o dotace a náborem pedagogických zaměstnanců,“ dodává Halbrštát.
