MF DNES porovnala počty zaměstnanců vykazované za poslední zveřejněné období, což je většinou rok 2016. Z nich vyplývá, že sedmičce hlavních obchodních řetězců ubylo oproti předešlému roku 3,2 procenta zaměstnanců, což je zhruba 1 800 lidí.
Největší pokles zaznamenaly Albert, Kaufland a Penny market, naopak nahoru šly počty pracovníků Lidlu, a to skoro o třetinu.
„Díky velmi nízké nezaměstnanosti se potýkáme s obtížemi při náboru nových zaměstnanců. Svou roli hraje i fakt, že neotevíráme další nové prodejny a máme především na obchodech stále řadu neobsazených míst,“ vysvětluje mluvčí Teska Václav Koukolíček. Kaufland a Penny situaci nekomentují, Ahold pokles nijak nevysvětluje.
„Počet zaměstnanců je stabilní a drží se kolem 17 tisíc zaměstnanců,“ uvádí mluvčí Aholdu Jiří Mareček. Rozdíl mezi tímto číslem a zveřejňovaným ve výroční zprávě (zhruba 10,5 tisíce lidí) spočívá v tom, že v účetní uzávěrce je uváděn takzvaný přepočtený počet zaměstnanců. Hodně lidí ve firmě totiž pracuje na částečný úvazek a jako brigádníci, takže například čtyři brigádníci dohromady udělají jednoho člověka v účetních výkazech.
Jak se měnil počet zaměstnanců v obchodech
„V praxi je to tak, že plný úvazek nabízíme téměř všem, ale velká skupina lidí dává přednost zkrácenému úvazku. A i těm vycházíme vstříc. Proto pracuje zhruba čtvrtina zaměstnanců na zkrácený úvazek,“ uvedl Mareček. Pokles na papíře každopádně znamená, že pracovní síly bylo po přepočtení na hlavu méně.
Právě v roce 2016 přitom začaly řetězce více zvyšovat mzdy. O rok později bylo přidávání ještě výraznější, protože se do něj pustil Lidl.
Může se hodit |
„I přes určité navýšení mezd je těchto zaměstnanců stále nedostatek. Nedomnívám se, že by docházelo k redukci počtu zaměstnanců záměrně, spíše se jedná o dopad kritického nedostatku pracovníků na servisní pozice,“ míní Lenka Hábová, manažerka divize Hays Retail, Hospitality & Office Professionals.
Lidl se potížím vyhnul
Řetězce inzerují volná místa na svých webových stránkách, v prodejnách i na speciálních pracovních serverech. Například Tesco podle svých webových stránek hledá v Praze přes šedesát lidí, ve Středočeském kraji zhruba 50 a zhruba od deseti do dvaceti volných míst je i v jejich prodejnách v dalších krajích. Další řetězce jsou na tom podobně.
O moc jednodušší není situace ani s brigádníky. „Je pořád problém je sehnat, není to oblíbená práce, třeba na pokladně mají hmotnou odpovědnost. Pokud by obchodní řetězce mzdy nezvýšily, některé už by nebyly schopné svoji činnost provozovat, protože by tam nikdo nebyl,“ popisuje Roman Kubričan, jednatel agentury Credit Czech, která pro obchodníky zajišťuje brigádníky. V tuto chvíli nabízí za hodinu kolem 120 až 130 korun. „Nárůst mezd pokryl to, že obchody jsou pořád ve stejné situaci, lidí je nedostatek,“ uvádí.
Fronty i na půl hodiny. Kaufland má málo pokladních, lidé si stěžují |
Jediný řetězec, který si na nedostatek pracovníků nestěžuje, je Lidl. Ten letos ohlásil od března další výrazné zvýšení mzdy pokladním a prodavačům na 28 tisíc měsíčně. „Co se týče aktuální nabídky pracovních míst, tak v současné době máme ve všech našich prodejnách dostatek zaměstnanců,“ uvádí mluvčí řetězce Zuzana Holá. Podle ní dobírají pouze zaměstnance na zkrácené úvazky.
V Globusu podle mluvčí Pavly Hobíkové mají nyní obsazené pokladny, ale více se potýkají s nedostatkem pekařů, cukrářů či řezníků do vlastní výroby.
Fakt, že počty zaměstnanců stagnují, může být také důsledkem toho, že řetězce neexpandují tak masivně jako dříve. Jedinou významnější výjimkou je opět Lidl, který nejenže otvírá nové prodejny, ale i staré menší přestavěl na velké a modernější, v nichž je potřeba na provoz více lidí.
Technologie místo lidí
Vysvětlení, které řetězce nerady slyší, ale jež se nabízí jako úspora určitého počtu zaměstnanců, je zavádění samoobslužných pokladen. To ve velkém rozjely Tesco, Globus či Albert. Globus má dnes 58 samoobslužných kas, ostatní přesné počty uvést nechtějí. Ahold jich využívá desítky a Tesco je má podle Koukolíčka „na většině obchodů“, což při zhruba 200 prodejnách znamená minimálně stovky. Samoobslužné kasy zavádí i Kaufland a další řetězce. Pouze na lidskou sílu chce zatím spoléhat jen Lidl.
Všechny řetězce tvrdí, že jak samoobslužné pokladny, tak službu Scan&Go nezavádí kvůli nedostatku lidí, ale jako alternativu ke standardním kasám. „Pokladny jsou primárně určeny k menším nákupům do deseti položek, a zamezují tak výskytu dlouhých front,“ popisuje Hoblíková za Globus.
Zavedení pokladen bez lidí si chválí i družstevní prodejny Coop, které je dnes mají zhruba ve dvaceti prodejnách, hlavně těch větších s názvem Terno. „Určitě to vnímáme jako úsporu zaměstnanců. Jejich nedostatek je velkou brzdou rozvoje. Díky těmto pokladnám se tak mohou zaměstnanci více věnovat zboží na prodejně, kontrolám čerstvosti a vzhledu prodejny,“ popisuje mluvčí Lukáš Němčík.
