Obor IT považují mladí lidé za nejatraktivnější. Nejen kvůli penězům

Devatenáctiletý Tomáš na střední zemědělské škole vystudoval chovatelství. Už po třetím ročníku ale věděl, že to není ono. Více než praxe na statku ho zaujal kroužek programování.

„Měli jsme skvělého učitele, který mě pro počítače nadchnul,“ říká. Nejdříve jako ajťák brigádničil a sbíral zkušenosti na drobných projektech a po maturitě nastoupil do společnosti, která zhotovuje webové stránky na míru. „Práce se zvířaty mě baví, ale asi si ji nechám jen jako hezký koníček. Práce na počítači je pro mě momentálně na prvním místě,“ pochvaluje si Tomáš nové angažmá.

Informační technologie okouzlily stovky absolventů středních a vysokých škol natolik, že je v průzkumu Randstad Employer Brand Research vybraly jako nejatraktivnější obor vůbec. Téměř pět tisíc Čechů hodnotilo na 150 soukromých firem nejen z hlediska atraktivity a pověsti zaměstnavatele, ale zajímal je také plat, benefity, možnosti postupu v kariéře, využívání nejmodernějších technologií či náplň práce.

„Informační technologie patří dlouhodobě mezi obory, které své lidi dobře platí a hýčkají je celou řadou nadstandardních benefitů. Důvodem je zejména obří převis poptávky firem nad nabídkou volných pracovníků a tím vyvolaný boj o lidi,“ míní Alžběta Honsová, marketingová manažerka personálně poradenské společnosti Randstad. 

Paradoxně tak ubývá odborníků, kteří dosáhnou v IT vysokoškolského vzdělání. Tisíce studentů ukončí nebo přeruší vysokoškolské studium předčasně, aby se věnovali lukrativním pracovním nabídkám.

„Firmy loví schopné ajťáky už na středních odborných školách a jsou ochotny investovat do jejich dalšího rozvoje nemalé prostředky. Jako středoškolští absolventi informačních technologií mají dostatečné odborné znalosti i finanční nezávislost a v pokračujícím studiu na vysoké škole někteří nevidí smysl,“ poukazuje Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky v Praze.

Podle něho za posledních pět let vyšplhala poptávka firem po středoškolských absolventech až na desetinásobek. „IT podpora, IT administrátor nebo manuální tester jsou typickým příkladem pozic, na které do firem nastupují středoškoláci s příslušným zaměřením nebo znalostmi. Základní znalost programování je dnes navíc možné získat nebo rozšířit prostřednictvím řady online kurzů, z nichž mnohé zaštiťují samotné IT firmy,“ vysvětluje Alžběta Honsová.

Média jsou in

Překvapením průzkumu jsou mediální obory. „Středoškolsky vzdělaní Češi je považují za druhou nejatraktivnější oblast hned po IT, vysokoškoláci za třetí. Důvodem je zejména dynamické prostředí, důraz na nejnovější trendy a profesní rozvoj a velmi zajímavé pracovní pozice, které média nabízí,“ přibližuje výsledky Honsová.

Přitom se nejedná o samotnou novinářskou práci. Podle údajů z vysokých škol, kde se žurnalistika studuje, zájem o obor spíše klesá. „Populárnější jsou pozice spojené s tvorbou digitálního a audiovizuálního obsahu, marketingem a sociálními sítěmi či obchodem,“ vysvětluje Honsová.

Podle ní mají tyto profese přesah i do IT, ovšem v kreativnějším prostředí, než jaké je běžné v tradičních IT firmách. „K nejpoptávanějším pozicím patří především programátoři a vývojáři, experti na IT security a digitální marketing,“ poznamenává Honsová.

Například e-commerce láká typicky lidi do čtyřiceti let. „Není však výjimkou, že na manažerské pozici pracuje člověk s dvouletou praxí, který nedávno opustil brány vysoké, občas dokonce i střední školy. Mileniálové hledají práci, která je bude naplňovat a bude jim dávat hlubší smysl, nejen pravidelný měsíční příjem,“ říká Pavlína Zábojníková ze společnosti Online People.

Rychlý výtah nahoru

Informační technologie ale nevyužívají jen „ajťácké“ firmy a média, čím dál progresivněji vstupují i do jiných oborů. A čím více se v jiných oblastech práce uplatňují, tím je dělají přitažlivější.

Například docela mladý obor, jako jsou podnikové služby, přeskočil v atraktivitě nabídku bank, telekomunikací či automobilového průmyslu. „Podnikové služby zahrnují velké množství směrů a specializací – od financí přes IT a vývoj až po HR a marketing. Zaujaly především vysokoškoláky, kteří tvoří valnou většinu jejich zaměstnanců,“ přibližuje Honsová.

Podle asociace ABSL, která v Česku sdružuje společnosti z oboru podnikových služeb, dnes v tomto sektoru pracuje již 112 tisíc zaměstnanců, z nichž tři čtvrtiny mají vysokoškolské vzdělání. „Náš obor se stále více prolíná s IT, umožňuje lidem pracovat s nejnovějšími technologiemi a silně investuje do vzdělávání a rozvoje svých lidí. Vzdělávací programy totiž patří k důležitým argumentům pro přijetí pracovní nabídky a zároveň k rozvoji kariéry u stávajícího zaměstnavatele,“ komentuje Jonathan Appleton, ředitel ABSL.

Nalákat lidi prostřednictvím kariérního postupu, ale i benefitů se dařilo loni společnosti SAP Services, která poskytuje personální a finanční služby. „Začali jsme interně více propagovat volné pracovní pozice. Zaměstnancům jsme také nabídli široké možnosti vzdělávání, aby se na nové role a kariérní růst mohli dobře připravit,“ popisuje boj o zaměstnance Lenka Pospíšilová, HR Business Partner v SAP Services. 

Každý zaměstnanec této společnosti nově dostává i takzvaný Total Reward Statement, což je roční souhrn obdržených výplat, bonusů, peněžních i nepeněžních benefitů a zaměstnaneckých akcií. „Ukázalo se totiž, že lidé často při posuzování svých podmínek opomíjeli jednorázové finanční odměny a nejrůznější benefity,“ doplňuje Pospíšilová. 

Odborníci se loví i u konkurence

Ti nejatraktivnější zaměstnavatelé zareagovali na trhu práce ještě jednou novinkou – nové posily loví mezi již pracujícími lidmi, často se poptávají i u konkurence.

„Zajímavé je, že pokud nový zaměstnavatel dokáže vysokoškolákovi nabídnout atraktivnější práci a lepší pracovní atmosféru než ten stávající, nemusí obvykle ani výrazně navyšovat mzdu. A na druhou stranu, pokud nový člověk přijme nabídku díky pracovní náplni, perspektivě do budoucna, s největší pravděpodobností hodlá u dané firmy nějakou dobu setrvat,“ poznamenává Honsová.