V současné době pracuje zhruba šest a půl tisíce vězňů a zaměstnanost ve věznicích je aktuálně zhruba 49 procent. Přesněji jde o zaměstnanost práceschopných vězňů.
Hledáte práci? Navštivte internetový pracovní portál jobDNES.cz se 40 tisíci pracovních nabídek. |
Ve věznici ve Stráži pod Ralskem je momentálně zaměstnáno 303 odsouzených, z toho 124 z nich pracuje uvnitř věznice. Někteří pracují pro zajištění chodu věznice, například v kuchyni, knihovně či dílně, další zase prostřednictvím Provozovny střediska hospodářské činnosti, konkrétně pro Českou poštu a firmu zabývající se prodejem a výrobou skla.
Poštu z Číny třídí i vrazi a lupiči, zkrátí si tím svůj čas za mřížemi |
České poště vypomáhají s ručním tříděním zásilek z Číny. „Ty jsou v drtivé většině případů strojově netříditelné, proto využíváme práce vězňů, kteří nám s tříděním pomáhají,“ zmiňuje tiskový mluvčí České pošty Matyáš Vitík.
Ostatní odsouzení ze Stráže pod Ralskem za prací dojíždějí, například do nedaleké firmy Praktik system, která se zabývá zpracováním elektroodpadů a plastů. Pomáhají v manuálních činnostech, jako je vykládka, demontáž elektroodpadů či úklid, o které není na trhu práce zájem. „Těžko bychom pozice obsazovali a zároveň dosahovali požadovaných kvalit při demontážích,“ říká Lada Martinková, ředitelka společnosti Praktik system.
Podle ředitelky společnosti se jedná o jednoduché činnosti a firma umí odsouzené rychle zaškolit. „Zároveň nás těší zapojení v resocializace odsouzených,“ doplňuje Martinková.
Ne všichni mohou za prací dojíždět
Povolení k práci jinde však nezíská úplně každý. „Pro pracoviště mimo věznici se provádí důsledný výběr odsouzených. Zaměstnání každého odsouzeného projedná komise složená z odborných zaměstnanců věznice. Ta následně předá své doporučení řediteli věznice, který má konečné slovo v tom, zda odsouzený bude zařazen do práce mimo věznici či nikoli,“ vysvětluje Martina Krutinová, tisková mluvčí věznice Stráž pod Ralskem.
Na pracovištích mimo věznice obvykle pracují odsouzení s kratšími tresty a méně závažnou trestnou činností, jako jsou například krádeže, neplacení výživného, podvody či maření úředního rozhodnutí.
Vězni z plzeňské věznice kompletují protivirové nanomasky |
„Nikdy nebyl žádný problém,“ říká Dominika Janderová ze společnosti Workpress Aviation, která vyrábí a kompletuje interiérové díly do letadel a nyní také ochranné nanomasky. Firma spolupracuje s vězni od roku 2017 a zaměstnává jich zhruba sto.
Podobně hovoří i Lada Martinková ze společnosti Praktik system, s odsouzenými podle jejich slov nikdy neřešili problémy nad rámec běžné agendy. „Odsouzení vykonávají přidělenou práci na stejné úrovni jako kterýkoliv jiný zaměstnanec,“ hodnotí jejich práci Martinková.
„Rozhodně nemůžu říct, že bychom zaznamenávali více problémů u vězňů v porovnání s ostatními pracovníky. Problémy vznikají vždycky, ale je úplně jedno, jestli to je vězeň, nebo normální pracovník,“ říká Jan Kavka, obchodní ředitel společnosti Modus, která rovněž s odsouzenými spolupracuje.
Zaměstnat vězně se firmám vyplatí
Pro podnikatele je zaměstnávání odsouzených výhodné. Pracovní odměna trestanců je nižší než minimální mzda. Vězni dostávají odměnu podle druhu vykonávané práce, od začátku roku 2020 je finanční odměna pevně navázána na výši minimální mzdy.
„Od té doby prudce narostla odměna za práci odsouzených. Byli jsme nuceni uvažovat, kde manuální činnosti nahradit automatizací. Například ve Stráži pod Ralskem zaměstnáváme o třetinu méně odsouzených,“ komentuje Martinková.
Změnu podmínek nastavování odměny pocítila i plzeňská společnost Workpress Aviation. „Došlo k nárůstu nákladů na pracovní odměny vězněným osobám. Nicméně stále lze oblast zaměstnávání odsouzených brát za výhodnou pro všechny strany,“ zmiňuje Dominika Janderová.
| I. skupina | práce, pro jejíž výkon není potřebná odborná kvalifikace | 50 % minimální mzdy za měsíc |
|---|---|---|
| II. skupina | práce, pro jejíž výkon je potřebné střední vzdělání s výučním listem nebo jiná odborná kvalifikace | 70 % minimální mzdy za měsíc |
| III. skupina | práce, pro jejíž výkon je potřebné střední vzdělání s maturitní zkouškou, vyšší odborné vzdělání nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu | 95 % minimální mzdy za měsíc |
| IV. skupina | práce, pro jejíž výkon je potřebné vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu | 120 % minimální mzdy za měsíc |
Od nového roku minimální mzda vzrostla na 15 200 korun. Aktuálně si tak odsouzený zařazený do první skupiny přijde na částku 7 600 korun za měsíc. Odsouzený ve druhé skupině dostává 10 640 korun, ve třetí skupině 14 440 korun a ve čtvrté skupině 18 240 korun měsíčně.
Odměna pro vězně za práciVydělaná částka nepřichází přímo do rukou odsouzeného, nýbrž věznici. Z odměny se po srážce na daň a pojistného provádí i další srážky, například k úhradě výživného pro děti nebo k úhradě nákladů spojené s výkonem trestu. Po odečtení všech srážek je mzda rozdělena na kapesné a úložné. Kapesné může použít odsouzený na věci podle vlastního rozhodnutí, úložné věznice převádí na účet odsouzeného. |
Podle mluvčí Vězeňské služby ČR Kučerové jsou vězni zařazeni převážně v první a druhé skupině odměňování.
Nižší mzdové náklady však nejsou jedinou výhodou. Zaměstnavatelé nemusí odsouzenému vyplácet příplatky za soboty a neděle. Vězeň nemá nárok na čerpání dovolené a v případě pracovní neschopnosti mu zaměstnavatel nemusí vyplácet nemocenské dávky. Nemusí se starat ani o běžný pracovní oděv či obuv, tyto věci zajišťuje věznice.
„Výroba svítidel je sezonní záležitost. Pro nás je možnost spolupráce ideální v tom, že můžeme regulovat kapacity výroby. Někdy potřebujeme deset vězňů, jindy, například na podzim, jich potřebujeme třeba třicet,“ přidává další výhodu Jan Kavka ze společnosti Modus.
Lékař, sanitář nebo třeba pánský kadeřník
Odsouzení nemusí nutně vykonávat pouze pomocné práce, kvůli pandemii byl například do práce zapojen i lékař. „Zatím pracuje jeden odsouzený lékař na covidovém oddělení v naší nemocnici v Brně,“ říká Petra Kučerová, tisková mluvčí Vězeňské služby ČR.
Do práce jsou začleněni i jiní zdravotničtí pracovníci. „Odsouzení jsou zařazováni do pozic sanitářů a například sestrám Boromejkám v Praze Řepích pomáhají odsouzené ženy s péčí o pacienty,“ doplňuje Petra Kučerová.
I trestanci bez příslušného vzdělání však na sobě mohou pracovat a absolvovat rekvalifikační kurzy. Ve Vazební věznici Ostrava se tak mohou stát třeba pánskými kadeřníky, věznice již 17 let spolupracuje se Střední školou služeb a podnikání v Ostravě-Porubě, která tento obor vyučuje.
„Vzhledem ke složité situaci související s koronavirovou pandemií a přijatým opatřením však v loňském roce proběhl pouze jeden kurz, jehož se zúčastnilo celkem osm odsouzených z vězeňských zařízení v rámci celé VS ČR,“ říká Marcela Kvapilová, tisková mluvčí Vazební věznice Ostrava.
Potřeby pro výkon kadeřníka. | foto: Vazební věznice Ostrava
Absolvent takového kurzu pak může být zaměstnán ještě při výkonu trestu. „Jeden z odsouzených, který zdárně absolvoval zmíněný rekvalifikační kurz, pracuje ve vazební věznici v kumulované funkci pomocné síly na pracovišti prádelna a intendantní dílna a na úseku vězeňského holiče,“ doplňuje Kvapilová. Holiči za jeho práci samozřejmě náleží pracovní odměna, a to na základě platových tabulek.
Rekvalifikace pro výkon pánského kadeřníka není zdaleka jediná. Čeští vězni mohou absolvovat například rekvalifikační kurz k řízení a ovládání vysokozdvižného vozíku, svářeče, jeřábníka, lakýrníka nebo třeba základní kurz orientace v automobilovém průmyslu.
Odchod z věznice nemusí být jednoduchý
Po opuštění věznice mohou mít jedinci problém se na trhu práce uplatnit. „Nejčastějším důvodem pro to, že osoba po propuštění nemůže najít práci, je jeho záznam v rejstříku trestů, ztráta pracovních návyků ve výkonu trestu odnětí svobody a nedostatek finančních prostředků, které mu ani neumožňují obstarat si bydlení a základní životní potřeby a přečkat dobu do nalezení zaměstnání,“ říká Lukáš Salivar z personální a vzdělávací společnosti DP WORK.
Zároveň dodává, že se bývalí kriminálníci často potýkají s nedůvěrou a předsudky zaměstnavatelů, a to i přesto, že mohou mít vysokou motivaci k práci. „Rovněž mají problém najít práci s bydlením. Vzhledem k tomu, že často mají zpřetrhané rodinné vazby, skončí po propuštění takzvaně na ulici. V ČR sice existují například domy na půl cesty, nebo další krizová centra, avšak pro tyto osoby se nejedná o dlouhodobé řešení,“ doplňuje Lukáš Salivar.
Firmy, které s vězni spolupracují již při výkonu trestu, se v pokračování spolupráce nebrání. Pro společnost to může být i výhodné, jelikož bývalé trestance nemusí zaučovat.
