Opatrnost, hledání jistot i růst mezd. Jaký bude pracovní rok 2024?

„Již několik let zažíváme na trhu práce trochu cimrmanovské období, kdy fáze očekávání, že už teď bude vše dobré, vystřídá fáze zklamání. Přečkali jsme pandemii, nefunkční dodavatelské řetězce, energetickou krizi, divokou inflaci, a když už se všichni začali upínat k ekonomickému růstu a uklidnění v roce 2024, ukazuje se, že to opět tak žhavé nebude,“ říká na úvod Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup, a dodává: „Snižují se odhady růstu, klesá počet otevřených pozic na trhu a již teď zaznamenáváme pokornější chování uchazečů o novou práci, na které také doléhá nejistota.“

To potvrzuje Kristýna, osmatřicetiletá vysokoškolačka, která hledá místo. Firma, kde pracovala, ukončila v prosinci činnost. Nemá moc času na vybírání – jen z manželova příjmu se dvěma dětmi na prvním stupni a hypotékou dlouhodobě nevyjdou: „Jsem ochotná jít s platem i trochu níž, kvůli dětem ale potřebuji pohyblivou pracovní dobu, možnost udělat práci v noci nebo o víkendu. Nejzásadnější je pro mě však jistota, že o zaměstnání nepřijdu a firma přečká dnešní turbulentní dobu.“

Lékařů si vážíme, uklízečky přehlížíme. Žebříček nejváženějších profesí

Pokud má Kristýna pracovnímu trhu co nabídnout, možná na platu nebude muset slevovat příliš a dostane i pracovní volnost. Dobrých lidí totiž je a bude stále málo.

Podle Gabriely Ciklové, personální manažerky české značky Diton, to nicméně není jediná výzva, která české zaměstnavatele v novém roce čeká: „Boj o kvalifikované pracovníky bude u nás sice zásadní, ale dalším tématem bude sílící očekávání současných zaměstnanců v silné konkurenci jiných zaměstnavatelů takřka z jakéhokoliv oboru. Naší snahou tedy je udržet stávající a současně získat nové talentované pracovníky. Nechceme také podcenit technologický pokrok a schopnost adaptace našich lidí, aby udrželi krok s novými nástroji a postupy.“

Jaký tedy bude následující rok v detailech?

Firmy budou přidávat

„Průzkum, který jsme nedávno provedli mezi více než stovkou předních společností, ukázal, že drtivá většina firem, více než 95 procent, počítá s tím, že u nich v novém roce mzdy porostou. A to přesto, že více než 97 procent jich zvyšovalo mzdy už loni kvůli inflaci a přehřátému trhu práce,“ říká Martin Jánský, generální ředitel společnosti Randstad Česká republika.

S nárůstem o 6–10 procent počítá podle průzkumu 48,6 procenta firem, o 1–5 procent zvýší svým lidem platy 45,7 procenta společností, zvednout mzdy o 11–15 procent chce jedno procento zaměstnavatelů. Nejvíce by se mělo přidávat v bankovnictví, pojišťovnictví a finančních službách, v energetice a plynárenství, v sektoru FCMG a v podnikových či sdílených službách.

Nejlepší je pracovat u pražské firmy za pražské peníze z Ostravy, říká expert

Ať už bude zvýšení jakékoli, podle Martina Malo, ředitele Grafton Recruitment, skončily časy, kdy reálná mzda klesala: „Úspěch naší ekonomiky bude záviset na výkonnosti Německa, cenách vstupů a míře inflace, celkově se dá očekávat, že hospodářský růst bude jeden z nejnižších v rámci Evropské unie. Přesto si myslím, že doba poklesu reálných mezd je už za námi. Podmínky si bude diktovat kandidát a zaměstnavatel nemůže hrát úplně vabank. Když nevyhoví, sehnat dnes náhradu je mnohem složitější a časově náročnější než před pár lety. Dalším faktorem je znovuzavedení 0,6 procenta z hrubé mzdy na nemocenské pojištění, které budou hradit zaměstnanci, a omezení daňových výhod pro benefity, s čímž budou souviset nemalé škrty. Je samozřejmě těžké měřit něco, co má teprve nastat, ale myslím, že mzdy v roce 2024 porostou o osm až 12 procent. A bude na zaměstnavatelích, aby peníze na mzdy někde vydělali. Buď to promítnou do cen výrobků a služeb, anebo sníží své ziskové marže. Ani jedno pro ně ale není dobrá zpráva,“ dodává Martin Malo.

Benefity jako velké téma

Právě zmíněná oblast benefitů je stále plná otazníků. K nežádanějším patří trvale bonusy související s flexibilitou práce, dovolenou, větším počtem dnů volna, a zejména odměny finanční. Omezení daňových výhod v této oblasti pomalu roztáčejí kolotoč, jehož dopady se mohou projevit různě.

„Dá se očekávat, že řada firem se bude snažit vejít do stanoveného limitu. Ten činí polovinu průměrné měsíční mzdy na rok a zaměstnance, pro rok 2024 tedy 21 983 korun. Předpokládáme, že nejčastěji dojde k omezení benefitů z kategorie příspěvků na kulturu, sport, dovolenou, dopravu, léky, nadstandardní zdravotní péči a podobně. Velmi pravděpodobně firmy zruší převody na spořicí účet a také možnost si prémie či bonusy převést do cafeterie,“ říká ředitel Grafton Recruitment s tím, že kompenzovat to mohou zaměstnavatelé například přesměrováním nákladů na příspěvky na penzijní připojištění, kde je limit 50 000 korun za rok a nepočítá se do zmiňovaného omezení.

Jak to vidí firmy? Personální manažerka české značky Diton Gabriela Ciklová připouští, že nová pravidla spíše než by omezila stávající benefity, zmařila jejich rozšiřování: „Patříme mezi zaměstnavatele, jimž konsolidační balíček platný od ledna 2024 předchozí množinu zaměstnaneckých benefitů významně nenarušil. Druhou stranou téže mince je však skutečnost, že s ohledem na změny došlo k výraznému omezení možností, které jsme chtěli zavést do budoucna,“ říká s tím, že pokud by se firma přece jen rozhodovala o úpravě stávajících benefitů, týkala by se zřejmě výše příspěvku na stravné.

Nové změny v zákoníku

Další kapitolou jsou novinky v zákoníku práce. Ačkoli některé platí už od podzimu, mnozí zaměstnavatelé se s jejich zavedením do praxe stále potýkají. Letos je přitom v této oblasti čekají další výzvy.

„Necháme-li stranou úpravu pracovní doby a práce přesčas ve zdravotnictví, v průběhu tohoto roku zřejmě nabudou účinnosti i další změny zákoníku práce, které jsou již v legislativním procesu. Podnikatele ve stavebnictví bude jistě zaměstnávat novela týkající se ručení za výplatu mezd. Pokud zaměstnavatel, který je subdodavatelem ve stavebnictví, nezaplatí svému zaměstnanci mzdu ani do tří měsíců od splatnosti, může se tento pracovník či jeho odborová organizace obrátit na dodavatele, aby mzdu za zaměstnavatele uhradil. Výše ručení má být omezena výší minimální mzdy,“ vysvětluje Václav Vlk, advokát kanceláře Rödl & Partner.

KVÍZ: Zákoník práce čekají změny. Jak se v nich vyznáte?

Podle něj se chystají i úpravy týkající se koncepce minimální mzdy (zavedení její pravidelné valorizace) a kolektivního vyjednávání (řešící především otázky spojené s působením více odborových organizací u téhož zaměstnavatele). „Pozornost již nyní vzbuzuje záměr zavést, zkráceně řečeno, povinnost zaměstnavatelů zveřejnit průměr mezd jejich zaměstnanců na obdobných pracovních pozicích,“ dodává Václav Vlk.

Firmy neztrácejí optimismus

Ačkoli jsou výhledy odborníků spíše zdrženlivé, mnohé firmy startují nový rok s odhodláním a nadějemi. Je to příklad společnosti Area Four Industries, která je celosvětovým lídrem v oblasti vývoje a výroby nosných a podpůrných konstrukcí a techniky pro akce a eventy. Jak říká její ředitel a vlastník František Zykan, jeho společnost letos čekají velké kroky.

„Hlavním projektem je dokončení robotizace části naší výroby v Roudnici nad Labem, která umožní efektivnější provádění běžných výrobních procesů, a tím pádem využití našich zaměstnanců na výrobní činnosti s vyšší přidanou hodnotou – robotizace pro nás není o snižování počtu zaměstnanců, ale naopak o nových příležitostech pro ty stávající. Zároveň chystáme otevření naší pobočky v jihovýchodní Asii, což je důležitý strategický krok pro náš rozvoj a opět příležitost pro členy našeho týmu rozšířit znalosti a pole působnosti na nové trhy,“ líčí letošní plány František Zykan.

I ve společnosti Electrolux, která vyrábí domácí spotřebiče, převládá mírný optimismus: „Do roku 2024 hledíme s očekáváním, neboť předpokládáme lehké oživení poptávky po domácích spotřebičích. Čeká nás rovněž stěhování kanceláří. Nové prostory budou lépe odpovídat dnešním požadavkům a možnostem pracovní náplně našich zaměstnanců,“ uzavírá Jan Rožek, General Manager Electrolux CZ&SK.