Penzijko versus DIP. Co je rozumná volba, radí šéf projektu ZaVodou

Pokud chce být člověk v penzi za vodou, kolik by měl ideálně nastřádat a kdy začít?
To je hrozně individuální otázka. Záleží, jaký máte životní standard a jak se chcete mít ve stáří dobře. Pokud si chcete o svém budoucím důchodu udělat představu, začal bych na portále České správy sociálního zabezpečení, kde zjistíte, jaký pravděpodobně dostanete důchod od státu.

Z mého pohledu nerad nechávám peníze na stole a pokud mi něco navíc nabízí stát a třeba ještě zaměstnavatel, bych byl hloupý, kdybych to nebral. Proto si do penzijka dávám 1 700 korun a doplňuji to dalšími produkty.

Ve starém důchodovém spoření nyní střádá 2,3 milionů lidí. Pro koho nemá moc smysl v něm zůstávat?
Pokud máte alespoň 10 let do důchodového věku, nedává žádný smysl zůstávat v transformovaných fondech penzijního připojištění. Vaše úspory dokážete mnohem lépe zhodnotit v novém penzijku a rizikovost si můžete nastavit dle vlastních preferencí. Pokud se již důchodovému věku blížíte, už je otázka, zda se vám přechod vyplatí. V posledních letech jde spíš o udržení naspořené hodnoty, než o hon za vysokým zhodnocením. I kdybyste tedy přešli do nového, doporučil bych spíš defenzivnější, pro posledních 5 let klidně úplně konzervativní strategii, která nebude až tak odlišná od starého.

Jan Charouz Bývalý automobilový závodník, který má rád výzvy. Posledních 15 let se věnoval start-upům oblasti dopravy, nyní se vrhnul do světa penzí a investic. V Consequ vede penzijní platformu ZaVodou, která vzdělává veřejnost v oblasti penzí a investic.

Přechod z penzijního připojištění do doplňkového penzijního spoření dříve znamenal hodně papírování a zabral několik měsíců. Co se v tom změnilo?
Důležité je, že aktivní penzijko, to na které vám přispívá stát, můžete mít jen jedno. Od letošního roku mají ale klienti možnost starou penzijní smlouvu tzv. zamrazit a k ní si založit novou. Mohou tak využít výhod nového penzijka a zároveň mají na již našetřených prostředcích stále garanci nezáporného zhodnocení. Osobně bych tuto variantu však nedoporučoval, protože naspořené peníze na zamraženém penzijku se vám budou zhodnocovat stále stejně nízkým procentem. Zvlášť pokud máte do penze ještě daleko, je škoda nevyužít potenciál vyššího zhodnocení u nového penzijka.

Další, za mě důležitější změnou je možnost rychlého převodu k nové společnosti. Pokud penzijní společnost nabízí možnost podpisu přes BankID, celý převod vyřídíte online. Dříve bylo potřeba výpověď s ověřeným podpisem doručit do staré penzijní společnosti a celý proces trval i několik měsíců. To myslím dost lidí odradilo.

Podle průzkumu se na penzi nepřipravuje řada mladých lidí, protože vnímají, že jejich důchod je daleko. Od jakého věku je ale dobré myslet na penzi?
V podstatě čím dřív, tím líp. Díky složenému úročení se brzký start se spořením na penzi opravdu vyplatí. Pokud začnu ve dvaceti a budu si spořit 1 700 korun měsíčně, pak s dynamickou strategií můžu mít v 65 letech třeba 5 milionů korun na penzi. Když začnu až ve 40 letech, budu mít lehce přes milion. Přitom v prvním příkladu jsem do penzijka z vlastního vložil 918 tisíc a v druhém případě 510 tisíc. Zjednodušeně tedy, když začnu ve dvaceti, vložím do toho sice skoro 2x tolik, ale na penzi budu mít při stejném průměrném zhodnocení 5x tolik.

Málokdo ví, že penzijko můžete sjednat i pro své děti, což je skvělý způsob, jak pak přesvědčit mladé dospělé, jak si spořit na penzi. Nemusí si nic zakládat, nezačínají z nuly a jakmile začnou sami vydělávat, mohou pokračovat v produktu, který už mají od dětství.

Komu a proč byste doporučil založit si penzijní spoření?
Je vhodné pro kohokoliv, kdo si chce spořit na penzi a tyto úspory správně investovat. Je to opravdu jednoduchý produkt. Když si jej chcete založit, stačí si vybrat penzijní společnost, těch je nyní celkem devět. Pak volíte strategii, která vám složí portfolio z různých penzijních fondů podle požadované rizikovosti. Strategie s největším potenciálem výnosu a zároveň největším rizikem jsou často označovány jako dynamické, ty méně rizikové a s nižším výnosem jako konzervativní. Něco mezi jsou pak strategie vyvážené. Správu vašich peněz ve větší míře vkládáte do rukou penzijní společnosti, není tak nutné složitě sestavovat vlastní investiční portfolio.

Nové penzijko má dva druhy státní podpory. Kolik peněz lze od státu získat?
Jde o dva druhy státní podpory – státní příspěvek a možnost daňového odpočtu. Státní příspěvek je od 1. července 2024 počítán jako 20 % vašeho měsíčního vkladu, maximálně však 340 korun. Maximální státní příspěvek tedy získáte s vkladem 1 700 korun měsíčně.

Úspora na dani je trošku složitější. Svůj daňový základ si můžete snížit až o 48 000 korun. Tato částka je však společná pro všechny státem podporované produkty, tedy penzijko, životní pojištění a DIP. U penzijka se do této částky započítávají všechny úložky nad 1 700 korun měsíčně. Pokud si na důchod spořím třeba 3 000 korun měsíčně, ročně si od daňového základu odečtu 15 600 korun a na dani vlastně ušetřím 2 340 korun (3 000 minus 1 700 = 1 300 Kč krát 12 měsíců = 15 600 Kč. 15 600 krát 15% daň z přijmu = 2 340 Kč). Tohle lidi často mate.

Maximálně od státu můžete získat až 11 280 korun ročně, když si budete spořit 5 700 korun měsíčně.

Jaké poplatky musí klienti platit, pokud střádají na penzi v DPS?
Doplňkové penzijní spoření má zákonem stanovené maximální náklady na 1 %, které si může penzijní společnost za správu úspor účtovat. Aktuálně si všechny penzijní společnosti účtují stejně, a to 1 %, kromě povinně konzervativních fondů, kde je limit jen 0,4 %. Pokud se účastnickému fondu daří, jinými slovy, pokud měl daný fond v roce kladné zhodnocení, penzijní společnost si účtuje ještě 15 % z výnosu. Tato sazba je opět u všech penzijních společností aktuálně stejná.
Některé penzijní společnosti poskytují slevu z poplatku v podobě bonusu za věrnost. Jiné společnosti nabízí například bonus za založení nebo potom dávají slevu na jejich jiné produkty. Je tedy lepší se podívat i na bonusy ke smlouvě než čistě na nákladovost.

Nový dlouhodobý investiční produkt (DIP) však nemá zákonem omezenou nákladovost. Znamená to, že si poskytovatelé DIPu mohou účtovat poplatky podle svého uvážení a rozhodnutí?
Ano. V závislosti na typu investičního nástroje, způsobu investice a výběru poskytovatele mohou být s DIPem spojeny náklady v podobě vstupních a správcovských poplatků, které mohou být v porovnání s DPS vyšší nebo i nižší v závislosti na typu investice. Některé jsou hrazeny jednorázově (při vstupu), jiné naopak průběžně a pravidelně. Proto je při výběru DIPu dobré se předem seznámit s poplatky, které si bude společnost účtovat, jak s těmi vstupními, tak i s poplatky za správu.

Ohlídat si poplatky u DIPu doporučuje i ČNB, týká se to především předplacených vstupních poplatků. O jaký typ poplatku se jedná a jak může být vysoký?
Zpravidla mohou být při investování do podílových fondů v rámci DIPu (stejně jako i mimo režim DIP) dva druhy poplatku. Vstupní, které se počítají na základě cílové částky, kterou si chcete naspořit, se mohou pohybovat od 0 % do třeba až 5 %. Pokud si budu chtít spořit 1 000 korun na 10 let, mám cílovou částku 120 000 korun (1 000 krát 12 krát 10) a v případě, že vstupní poplatek bude například 4 %, zaplatím 4 800 korun.
Další poplatek může být za správu investice, ten se může pohybovat od 0,5 % do 2 % z objemu naspořených peněz, případně někdy i více. Tyto poplatky bývají zpravidla zahrnuty ve výkonnosti fondu, tedy pokud fond reálně vydělal 10 % ročně a poplatek bude 2 %, tak vy jako výnos fondu uvidíte 8 %.

Proč si tedy DIP zakládat, když s sebou nese vyšší náklady v podobě nejrůznějších poplatků?
Nové penzijko je takový základ spoření na důchod pro každého. Pokročilí investoři však mohou narážet na jeho limity – nemá zdaleka tak široký výběr fondů.

Pokud hledáte do svého portfolia i třeba úzce, speciálně zaměřené fondy – od toho je tu DIP. DIP vlastně není produkt jako takový, spíše se jedná o režim produktu. V něm může být zastoupena široká škála investičních nástrojů, jako například podílové fondy, akcie, ETF, některé dluhopisy či bankovní vklady. DIP navíc mohou poskytovat nejrůznější společnosti, nejen penzijní fondy, ale i banky, nejrůznější investiční společnosti, obchodníci s cennými papíry, spořitelní družstva ale i další společnosti s registrací ČNB.

U DIPu ale není státní příspěvek, jako je tomu u DPS, jak ho tedy stát podporuje?
Ano, u DIPu není státní příspěvek, nicméně je možné využívat daňové úspory. DIP má efektivnější daňový režim, od daňového základu si můžete odečíst celou investovanou částku až do maximálního limitu 48 000 korun, který je, jak už jsem zmínil, společný pro DIP, penzijko i životní pojištění.

Střadatelé na penzi, kteří se rozhodnou čerpat daňové výhody DIPu, však musí, podobně jako u DPS, splnit dvě základní podmínky. Smlouva musí trvat minimálně deset let a peníze nesmíte vybrat před dosažením věku 60 let, jinak budete muset daňové úspory zpětně dodanit.

Na DIP stejně jako na DPS mohou svým zaměstnancům přispívat i zaměstnavatelé. I tyto příspěvky jsou daňově uznatelné, zaměstnavatelé si o ně mohou snížit daňový základ až o 50 tisíc korun.

V čem je DIP oproti DPS lepší?
DIP přináší větší flexibilitu investování. Na výběr je nepřeberné množství investičních nástrojů, různé rizikovosti a také různého výnosového potenciálu. Můžete si založit i více DIPů, počet není omezený.

Co si tedy vybrat – nové penzijko, nebo DIP? Jak to vnímat?
Nemělo by to být buď, anebo. Z mého pohledu je penzijko základ a DIP doplněk. Pokud nemám ani jedno, začal bych penzijkem. Pokud si to můžu dovolit, posílal bych si tam 1 700 korun a více, abych využíval maximální státní příspěvek 340 korun. Na penzijko můžu také využít příspěvek zaměstnavatele. Ze zákona mohou zaměstnavatele přispívat i na DIP, ale prozatím ne všichni to svým zaměstnancům umožňují.

Pokud mám možnost odkládat si na stáří ještě víc, investování mě baví a zajímá a chci své spoření na penzi ještě více diverzifikovat, tak bych už zvážil DIP, kde můžu už od první koruny čerpat daňové zvýhodnění.