Ačkoliv to na statistikách nezaměstnanosti zatím není moc znát, na pracovním trhu „přituhuje“. Minimálně v některých oborech totiž přibývá firem, které část zaměstnanců musí propustit. Zkrátka už si jich nemohou dovolit mít tolik. Nebo rovnou ruší třeba celou část firmy či ji přesouvají jinam, v tom nejhorším scénáři zaměstnavatel skončí úplně. V těchto případech se bude jednat o ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů. A to buď „klasickou“ výpovědí nebo dohodou. U té je však třeba si dobře ohlídat, aby v ní organizační důvody byly opravdu uvedeny. Je to důležité kvůli výši přiznávané podpory.
Výpovědní doba bude dva měsíce a zaměstnanec bude mít ze zákona nárok na odstupné ve výši 1až 3násobku jeho průměrného měsíčního výdělku. „A to v závislosti na tom, jak dlouho pracovní poměr trval. Zda méně než rok, více než rok nebo více než dva roky,“ vysvětluje advokát David Šupej z kanceláře Sedlakova Legal. Dohodnout si lze se zaměstnavatelem i vyšší odstupné, typicky to bývá v kolektivní smlouvě. Nebo i sami si v dohodě můžete se zaměstnavatelem dohodnout třeba pětiměsíční odstupné.
Přímo zákon zaručuje vyšší odstupné jen při výpovědi nebo uzavření dohody z důvodu nemožnosti dál konat práci kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání. „V takovém případě činí odstupné 12násobek průměrného měsíčního výdělku,“ doplňuje Šupej.
Žádost o důchod můžete podat i online. Kdo má letos nárok a vyplatí se počkat? |
Pokud v zaměstnání skončíte výpovědí nebo dohodou z vaší strany, nárok na odstupné nevzniká. Pro případné získání podpory v nezaměstnanosti to ale překážkou není.
Nárok na podporu není automatický
Kdo se ocitne bez práce, obvykle zamíří na úřad práce, kde lze požádat o zprostředkování zaměstnání a následně také o podporu v nezaměstnanosti. Tedy pokud splní legislativou dané podmínky, aby na ni měl nárok – především, že v uplynulých dvou letech odpracoval minimálně 12 měsíců a během této doby si platil důchodové pojištění.
Nárok na podporu tak mohou mít nejen zaměstnanci, a to včetně těch, kteří dali výpověď sami, ale také OSVČ (v případě přerušení či ukončení činnosti). Žadatel nesmí pobírat starobní důchod. „Do doby dosažení splnění důchodového pojištění lze kromě zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti započíst i například dobu osobní péče o dítě ve věku do 4 let, dobu pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně či dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,“ upřesňuje Šupej.
Zatímco třeba maminka po rodičovské dovolené nárok na podporu mít bude, u čerstvých absolventů střední či vysoké školy to bude jinak. „Absolventi středních a vysokých škol nemají na podporu nárok, pokud při studiu zároveň neodpracovali alespoň 12 měsíců za posledních 24 měsíců způsobem, z něhož by bylo odváděno důchodové pojistné. Tedy například na dohodu o pracovní činnosti s výdělkem alespoň čtyři tisíce korun měsíčně,“ vysvětluje Alena Zieglerová, specialistka na dávkový systém z Institutu sociální inkluze.
Jakou roli hraje věk
Podpora v nezaměstnanosti se všem, kteří na ni mají nárok, vyplácí od prvního dne. To je novinka. Doposud totiž platilo, že zaměstnancům, kteří dostali odstupné, odbytné či odchodné, úřad práce podporu v nezaměstnanosti vyplácel až po „vyčerpání“ odstupného. Jinými slovy, od ledna 2024 je podpora poskytována od prvního dne bez ohledu na předchozí finanční vyrovnání. Jak uvedlo MPSV, tímto se obnoví význam odstupného jako kompenzace pro zaměstnance, kteří ztratí práci z organizačních důvodů.
Hrozí ztráta konkurenceschopnosti, říkají čeští šéfové. Optimismem šetří |
„Výše podpory v nezaměstnanosti se odvíjí od předchozího výdělku zaměstnance nebo vyměřovacího základu OSVČ,“ říká Šupej. Délka tzv. podpůrčí doby, tedy doby, po kterou může být podpora vyplácena, je pak odvislá od věku uchazeče o práci (v době podání žádosti). Do 50 let věku je v délce 5 měsíců, od 50 do 55 let v délce 8 měsíců a nad 55 let věku v délce 11 měsíců.
První dva měsíce podpůrčí doby činí podpora v nezaměstnanosti 65 procent průměrného měsíčního čistého výdělku či vyměřovacího základu uchazeče o zaměstnání. Během třetího a čtvrtého měsíce se tato sazba snižuje na 50 procent a po zbytek podpůrčí doby činí 45 procent. Pokud zaměstnanec ukončil pracovní poměr sám nebo dohodou se zaměstnavatelem (z jiných než organizačních důvodů), činí výše podpory po celou dobu jen 45 procent. „Ale v případech, kdy uchazeč o zaměstnání nastoupí na rekvalifikaci, kterou zabezpečuje úřad práce, činí procentuální sazba 60 procent a vyplácí se po celou dobu rekvalifikace,“ doplňuje advokát Šupej. Maximální výše podpory je zastropovaná. Pro rok 2024 je to 25 501 korun, při rekvalifikaci 28 579 korun.
Spekulanti to budou mít složitější
Těžší to budou mít ti, kteří se v evidenci úřadu práce ocitnou opakovaně. Druhá novinka, která začala platit od začátku letošního roku, totiž pravidla pro takové situace poměrně dost zpřísňuje.
„Smyslem nové právní úpravy bylo odstranit nešvar spekulativního nástupu do zaměstnání před vyčerpáním podpory v nezaměstnanosti, ale jen na zkušební dobu, ve které lze zaměstnání bez problémů opustit,“ vysvětluje Zieglerová. „Stačilo v nové práci onemocnět na jeden den, o který se tříměsíční zkušební doba podle zákoníku práce prodloužila, a pak v prodloužené zkušební době bez udání důvodu zrušit pracovní poměr. Bývalému zaměstnanci, jehož pracovní poměr trval alespoň tři měsíce, vznikl podle zákona o zaměstnanosti nárok na dočerpání podpory v nezaměstnanosti, kterou pobíral před nástupem do zaměstnání.“ Tento model byl pro nezaměstnané výhodný, protože doba pobírání podpory se jim z 80 procent započítává do důchodu.
Nově je pro získání nároku na dočerpání podpory v nezaměstnanosti nutné odpracovat alespoň 6 měsíců, tedy dobu oproti zkušební době dvojnásobnou.
Plná podpora znovu až po 9 měsících
A prodlužuje se také doba, kterou je nutné mezi jednotlivými epizodami nezaměstnanosti odpracovat, aby člověk při další evidenci na úřadě práce získal nárok na podporu v nezaměstnanosti v celé délce čerpání podle svého věku.
V Německu se podle většiny obyvatel nevyplatí pracovat, ukázal průzkum |
„Do konce loňského roku bylo možné získat opětovně celou podpůrčí dobu sezonním střídáním práce a nezaměstnanosti,“ uvedla Zieglerová. Popisuje, že někteří lidé se tak na období před zimou zaevidovali jako nezaměstnaní a po vyčerpání podpory se opět nechali zaměstnat. Stačilo jim totiž odpracovat 6 měsíců na to, aby při další evidenci opět získali nárok na plnou délku pobírání podpory.
Od ledna 2024 je pravidlo přísnější. Výdělečná činnost musí činit alespoň 9 měsíců, aby žadateli vznikl nárok na celou podpůrčí dobu. „To sice sezonní střídání práce a odpočinku značně ztíží, ale zároveň bude nově platit, že při nedočerpání podpory v předchozím období, lze už po 6 měsících práce alespoň dočerpat zbývající podporu z minulé nezaměstnanosti,“ vysvětluje Zieglerová.
Dobrou zprávou podle ní ale je, že v zákoně zůstaly výjimky, kdy se doba odpracování 9 měsíců pro nové čerpání podpory nepožaduje. Týká se to ukončení výdělečné činnosti ze zdravotních nebo organizačních důvodů nebo při porušení povinnosti zaměstnavatele vyplývající ze zákona, z kolektivní smlouvy nebo z podmínek sjednaných se zaměstnancem.
Příklady „dočerpání“ podpory z praxe
Teoreticky popsaná tato pravidla vypadají velmi složitě. V praxi tomu zase až tak není. Vezměme si například muže ve věku 42 let, který v současném zaměstnání skončí k 31. lednu. Půjde na úřad práce, po 3 měsících (od 1. května) začne znovu pracovat, ale po dalších 3 měsících se znovu zaeviduje na úřadu práce.
Tento uchazeč o zaměstnání ve věku 42 let má nárok na 5 měsíců pobírání podpory v nezaměstnanosti. „Nastoupí-li již po 3 měsících jejího čerpání do zaměstnání, které však opustí také po 3 měsících, získá nárok pouze na dva zbývající měsíce podpory, protože odpracoval kratší dobu než 6 měsíců,“ popisuje Zieglerová. Dodává, že znovu se mu zároveň přepočítá, jestli ke dni podání nové žádosti stále splňuje základní podmínku pro nárok na podporu, kterou je odpracování alespoň 12 měsíců v posledních dvou letech.
Opakovaný nárok na „plnou“ podporu v praxi
A jak bude v praxi vypadat situace, kdy člověk „vyčerpá“ celou dobu podpůrčí dobu, po ní nastoupí do práce a pak znovu přijde na pracovní úřad například po půl roce nebo po roce?
„Nezaměstnaný, který podporu v nezaměstnanosti čerpal celé období, na které měl podle svého věku nárok, a poté nastoupí do práce, která skončí za 6 měsíců, nebude mít nárok na další podporu v nezaměstnanosti. Stejné to bude, pokud toto zaměstnání nepotrvá alespoň 9 měsíců,“ říká Zieglerová. Jsou zde ale výjimky. Těchto 9 měsíců nebude muset čekat, pokud doloží, že pracovní poměr skončil ze zdravotních nebo organizačních důvodů nebo pro závažné porušení povinnosti zaměstnavatele.
„Kdyby náš modelový zaměstnanec v práci zůstal 12 měsíců, má jistotu, že nárok na celou podporu získá znovu, protože odpracování 12 měsíců v posledních dvou letech je základní podmínkou nároku na podporu,“ dodává Zieglerová. Jak už totiž bylo zmíněno, období 24 rozhodných měsíců se posuzuje vždy zpětně od podání (nové) žádosti, takže se v čase mění.
Máte strach z propouštění? Najděte si v čas novou práci na internetovém portálu jobDNES.cz |
