Nový zákon o vybraných státních svátcích, na Vánoce a Velikonoční pondělí zakazuje prodej v prodejnách, jejichž plocha přesahuje 200 m2. Prodavači a pokladní z těchto obchodů musí mít volno podobně jako většina ostatních zaměstnanců.
Existuje řada profesí, kterým se ale práce o svátcích nevyhne. Zaměstnavatelé jim odpracované sváteční dny musejí kompenzovat proplaceným náhradním volnem nebo speciálním příplatkem.
Kdo nesmí a kdo naopak musí pracovat o svátcích
„O svátcích obecně platí zákaz výkonu práce. Zaměstnavatel však může zaměstnanci nařídit výkon nutných prací, které nemohou být provedeny až v klasický pracovní den,“ uvádí Ondřej Wysoglad, ředitel personální agentury Adecco ČR. Práci o svátcích se tak typicky nevyhnou například lékaři, hasiči, policisté, pracovníci ostrahy nebo řidiči městské, vlakové i letecké dopravy.
„Kromě profesí, jejichž výkon je nutný z hlediska uspokojování životních, bezpečnostních a dalších základních potřeb obyvatelstva, však do kategorie neodkladných prací mohou spadat třeba i nakládací a vykládací práce nebo inventurní a závěrkové práce,“ doplňuje Ondřej Wysoglad.
Naopak zajištění prodeje ve velkých obchodech spadá podle nového zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě mezi činnosti, které je možné odložit na běžný pracovní den, a prodavači i pokladní tak nově o vybraných svátcích pracovat nesmí. Například v obchodních centrech jsou tedy zavřené velké obchody jako Tesco nebo Datart, malé obchodní plochy ale otevřené být mohou.
Kterých svátků se to konkrétně týká?
- 1. ledna
- Velikonoční pondělí
- 8. května
- 28. září
- 28. října
- 25. a 26. prosince
- na Štědrý den mohou být obchody otevřené do 12 hodin
V ostatní svátky, jako třeba 17. listopadu, není prodejní doba v maloobchodě a velkoobchodě nijak omezena. Zákon č. 223/2016 Sb. neuvádí proč.
Může zaměstnavatel zaměstnance nutit do práce o svátcích?
O tom, zda se zaměstnance vykonávajícího neodkladnou činnost dotkne povinnost jít do práce ve sváteční den, se musí včas předem dozvědět z rozpisu směn. V případě brigád a nárazových prací pak musí být podmínky práce o svátcích upraveny v dohodě o pracovní činnosti či dohodě o provedení práce.
Všichni zaměstnanci mu dali výpověďDnes už majitel agentury ví, jak si je udržet  (Ilustrační snímek) |
„Je na rozhodnutí každého zaměstnance a uchazeče o práci, zda chce a bude chtít pracovat v takovém provozu a vykonávat takový typ činnosti, u kterého je pracovní nasazení o svátcích nevyhnutelné. Pokud na takovou pozici nastoupí, je jeho povinností plnit pracovní docházku stanovenou v rozpisu směn. V opačném případě bude mít neomluvenou absenci, kvůli které mu zaměstnavatel může krátit nárok na dovolenou až o 3 dny za každou absenci,“ upozorňuje Ondřej Wysoglad.
Zaměstnanci by tak při opakovaných neomluvených absencích mohly zůstat jen dva týdny dovolené. Nad tento limit již dovolenou nelze krátit, zaměstnavatel však při dlouhodobé či časté absenci může se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr pro hrubé porušení kázně.
Nárok na náhradní volno nebo příplatek
Zaměstnanci za dobu práce ve svátek ze zákona přísluší kompenzace ve formě placeného náhradního volna v rozsahu práce, kterou konal ve svátek. Náhradní volno musí zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek, pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel dobrovolně nedohodnou jinak. Za dobu, kdy zaměstnanec čerpá náhradního volno, mu vždy přísluší náhrada ve výši jeho průměrného výdělku.
Místo poskytnutí náhradního volna se zaměstnanec a zaměstnavatel mohou dohodnout také na poskytnutí příplatku za práci ve svátek. „Zaměstnavatel je v tomto případě povinen zaměstnanci vyplatit příplatek ve výši jeho průměrného výdělku. To znamená, že pokud si zaměstnanec v průměru vydělá 150 Kč za hodinu a ve svátek odpracoval 8 hodin, zaměstnavatel mu vyplatí odměnu ve výši 2 400 Kč namísto standardních 1 200 Kč, které by získal za stejnou práci odvedenou v běžný pracovní den,“ vysvětluje na příkladu princip odměny Ondřej Wysoglad.
