V těchto dnech řeší ministerstvo práce a sociálních věcí případ, kdy zaměstnanci hotelu v Herálci už dva měsíce nedostali od původního majitele za svou práci zaplaceno.
Každý zaměstnavatel má povinnost vyplatit zaměstnanci mzdu podle ujednání v pracovní smlouvě. Pokud tak neučiní, může se mu to zle nevyplatit a prodražit. Hrozí mu pokuta až dva miliony korun.
To je ovšem pokuta zaměstnavateli. Jak se ale mohou bránit zaměstnanci?
Zaměstnanec samozřejmě trvá na vyplacení mzdy v dohodnutém termínu. Pokud zaměstnavatel odmítá odměnu za vykonanou práci uhradit, doporučujeme zaslat předžalobní výzvu. Na tu většina dlužníků reaguje a snaží se dohodnout třeba na nějakém splátkovém kalendáři.
Pokud to však nejde „po dobrém“, může zaměstnanec podat žalobu a kromě dlužné mzdy požadovat i úroky a náhradu nákladů vymáhání. Jde především o soudní poplatek a náklady na právní zastoupení.
Může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr?
Zaměstnanec může v případě dlužné mzdy po splatnosti i „okamžitě“ zrušit pracovní poměr bez dodržení výpovědní lhůty. Ač pojem „okamžitě“ navozuje dojem rychlosti, neznamená to, že může den po nedodrženém výplatním termínu přestat chodit do práce. Například mzda za listopad 2016 je nejpozději splatná 31. prosince 2016. Nehledě na to, kdy určuje výplatní den pracovní smlouva.
Teprve nedojde-li k vyplacení mzdy zaměstnavatelem do 15 dnů po tomto termínu splatnosti, tedy v našem příkladu do 15. ledna 2017, může zaměstnanec zrušit pracovní poměr a ještě mu vznikne nárok na odstupné. Konkrétně ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby sjednané v pracovní smlouvě (tedy nejčastěji ve výši dvou měsíčních příjmů).
Nemůže však odchod z práce zvažovat neomezeně dlouho. Zaměstnanec tak musí učinit do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.
Jak může zasáhnout stát?
Pokud se zaměstnavatel dostane do insolvence, může zaměstnanci poskytnout finanční náhradu také krajský úřad práce, maximálně však do výše tříměsíčního nároku a za splnění podmínek podle zákona o ochraně zaměstnanců před platební neschopností.
Na takového zaměstnavatele lze také upozornit oblastní inspektorát práce, který mu pak uloží pokutu až do výše dvou milionů korun. Tohoto rizika by si měly být zaměstnavatelé vědomi, dotýká se totiž nepřímo i statutárních orgánů obchodních společností.