Poslední benefit: outplacement. Jak vám pomůže?

Málokdo se s tímto fenoménem setkal tváří v tvář, na obrazovce už jej ale viděly miliony lidí. Třeba v americkém thrilleru Den před krizí. Strhující drama ze světa velkých peněz začíná rozhovorem analytika investiční společnosti s personalistkou: „Pane Dale, nacházíme se v nezvyklé situaci, jak sám dobře víte.“ „Nerozumím vám.“ „Většina lidí z tohoto patra byla dnes propuštěna.“ O pár minut poději už odchází Eric Dale z kanceláře jen s krabicí s osobními věcmi a nefungujícím firemním mobilem. Je konec, od této chvíle už není zaměstnancem investiční společnosti, podobně jako desítky dalších.

„Ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je pro odcházející pracovníky zpravidla neočekávané a zastihne je nepřipravené. Proto se zpočátku objevují převážně negativní reakce jako odpor, nepřijetí, rozčarování, které člověka mohou brzdit v jakékoli aktivitě,“ říká Jana Vávrová, projektová manažerka personální agentury Grafton Recruitment.

U malých firem se rozvázání pracovního poměru odehrává v kanceláři majitele či vedení. Zpravidla mezi čtyřma očima. Větší společnosti s moderním způsobem řízení, které propouštějí více lidí najednou nebo uvolňují manažerská místa, si ale na tuto práci najímají externí personální agentury, které odcházejícího zaměstnance provedou celým procesem. U sdělení, že v práci končíte, to celé teprve začíná.

Kdo půjde z kola ven?

Pro anglický výraz „outplacement“ v češtině zatím jednoznačné slovo neexistuje, a tak jej všelijak opisujeme. Nejčastěji jako „umístění uvolněného pracovníka jinam“. S nadsázkou se dá říct, že je to poslední benefit, který může firma svému zaměstnanci dát. I když je tato služba určená především propouštěným, je to firma, která ji pro své odcházející lidi objednává.

Kde se bude propouštět? A kdo nové pracovníky hledá?

„Organizační změny je nutné strategicky promyslet a dobře naplánovat. Management firem v takové situaci může ocenit pohled zvenčí. Vedle konzultací k reorganizacím nebo radám, jak výpovědi zaměstnancům oznámit, zahrnují služby outplacementu i vítanou administrativní podporu,“ říká Ondřej Wysoglad z personální společnosti Manuvia.

Takové služby podle něj zahrnují přípravu pracovněprávních dokumentů jako výpovědi, dohody, vypořádání odstupného, oznámení pro úřady práce a další agendu, na kterou firmy uprostřed organizačních změn nemají kapacity.

V ideálním případě by měl outplacementový poradce člověka doprovázet od momentu výpovědi přes hledání dalšího pracovního uplatnění až do úspěšného získání nové práce. Záleží, kolik chce stávající společnost do služby investovat. Na trhu nabízejí agentury outplacement za několik desítek tisíc, osekané služby se vejdou i pod deset tisíc.

Poradenství se připravuje vždy na míru té které společnosti. V praxi tak může outplacement vypadat různorodě. „Pomáhá propuštěnému zaměstnanci najít vlastní silné stránky, uvědomit si, v čem je dobrý, co ho baví a kde by se mohl uplatnit. Naučí se napsat atraktivní životopis a připravit se na pohovory,“ přibližuje Ondřej Wysoglad.

Právě člověk z outplacementu může být ten, který vám nedobrou zprávu oznámí jako první. „Propouštění může a nemusí sdělovat externí poradce. Poměrně často se například stává, že propouštění je již oznámeno zaměstnancům a teprve poté se firma rozhodne angažovat outplacementovou podporu. Každopádně je ale zásadní sdělit takovou špatnou zprávu v co nejkratším čase všem, kterých se týká, a zabránit tak velmi rychle se šířícím dezinformacím mezi zaměstnanci,“ říká Jana Vávrová z Grafton Recruitment.

Vzápětí – hned při prvním rozhovoru – by měl propuštěný pracovník získat maximum informací o podmínkách ukončení pracovního poměru. Od časové lhůty až po výši odstupného.

Zeptejte se přede všemi

I proces, jako je rozvázání pracovního poměru, může být veden jako workshop. „K individuálnímu outplacementu firmy přistupují zejména v případech, kdy se loučí s někým z managementu či z řad vyšších manažerů. Skupinové outplacementy jsou zase častější na nižších pracovních pozicích nebo při sezonních výkyvech,“ vysvětluje Ondřej Wysoglad z Manuvie. 

Děje se to obvykle při větším počtu propuštěných. „Výhodou je, že při něm může padnout širší spektrum otázek, které poradci zodpovědí, a také tam můžete navázat vztah s konzultantem, který vám bude následně poskytovat podporu,“ vysvětluje Jana Vávrová.

Do této chvíle se propouštění zaměstnanci museli nutnému kolečku kolem ukončení práce podrobovat. Teď ale přicházejí příležitosti, které je dobré vzít za pačesy. „Organizace nabízí zaměstnancům rekvalifikační kurzy v podobě počítačových nebo jazykových lekcí. Dále mohou využít poradce, který pomáhá zaměstnanci zorientovat se na trhu práce. Dostává rady, jak postupovat při hledání nové práce, jak si správně sestavit životopis, jak pracovat se sociálními sítěmi nebo jak se chovat u pracovního pohovoru. Některé společnosti pak nabízejí profil propouštěného pracovníka spolupracujícím personálním agenturám,“ říká Magdaléna Prunerová, jednatelka vzdělávací společnosti MgC Group.

Jak pokračovat dál

Ne každý je nastavený tak, aby se hned hrnul do nových výzev. Například po letech strávených v jednom podniku se těžko dokáže zorientovat na trhu práce, výpověď dokáže hodně zahýbat se sebevědomím. „Je poměrně obvyklé, že zaměstnanec obtížně pojmenovává své dovednosti a obsah práce, kterou zastával, protože zkrátka považuje náplň práce a potřebné dovednosti za samozřejmost. Je důležité umět tohle všechno popsat a pojmenovat. A příležitostí jsou právě individuální konzultace,“ poznamenává Jana Vávrová z Grafton Recruitment.

Konzultant zůstává odcházejícímu zaměstnanci po dobu několika následujících týdnů k dispozici jako podpora i jako místo, kam je možné se obrátit s různými otázkami, které se vztahují k orientaci a pohybu na trhu práce: „Viděl jsem takový a takový inzerát, co si pod tím mám představit?“, „Nabízejí mi práci na živnostenský list, mohu/mám to přijmout?“ Takovými otázkami můžete zahrnout svého poradce.

Někdy naopak zasáhne i poradce, aby klient příliš dlouho nezahálel. „Odcházející zaměstnanec se nezřídka nechá ukolébat poměrně dlouhou výpovědní lhůtou a ‚pěkným’ odstupným a zapomíná přitom na to, že hledání nového zaměstnání vyžaduje svůj čas. Není neobvyklé si říci: Teď si dám prázdniny, někam odjedu, mám čas si to všechno srovnat v hlavě,“ říká Jana Vávrová.

V některých případech – zejména při větším propouštění – firmy samy organizují pro své zaměstnance takzvané burzy práce, například tak, že soustředí na jedno místo pracovní nabídky od firem v okolí.