„V prosinci 2020 zemřel můj obvodní lékař. Než jsem si našel nového lékaře, přišel jsem do styku s nakaženou osobou a hygiena mě následně poslala do karantény. V té době jsem byl už objednán na vstupní prohlídku k nové lékařce. Ta mi bohužel odmítla neschopenku vystavit po telefonu, jelikož stále nejsem její registrovaný pacient - což chápu. Zákon ji to nenařizuje,“ popisuje čtenář Michal.
Hledáte lepší práci? Najděte ji na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz. |
Obrátil se tedy na Krajskou hygienickou stanici a následně na svého zaměstnavatele. Ten mu sice uznal na základě potvrzení od hygieny absenci, na proplacení nemocenské, kterou v prvních 14 dnech hradí zaměstnavatel, však žádá personální oddělení neschopenku od lékaře. „Potvrzení o umístění do karantény jsem zaměstnavateli včas odeslal. Ten ale tvrdí že potřebuje neschopenku k proplacení 60 procent mzdy, jinak mám smůlu,“ stěžuje si čtenář.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí jsou to však právě krajské hygienické stanice, kterým přísluší potvrzovat nařízení a ukončení karantény na předepsaném formuláři, který obsahuje všechny údaje pro zaměstnavatele nezbytné.
„Pokud bylo takové potvrzení obsahující potřebné údaje zaměstnavateli zaměstnancem předloženo, je zaměstnavatel, jsou-li u zaměstnance splněny podmínky pro nárok na nemocenské a jeho výplatu podle zákona o nemocenském pojištění, povinen náhradu mzdy poskytnout,“ říká Jaroslava Sladká z ministerstva práce.
Panu Michalovi byla totiž nařízena karanténa, nikoli dočasná pracovní neschopnost, proto mu v tomto případě má být vystaveno potvrzení o nařízení karantény.
„Pojmy neschopenky a karantény jsou v konkrétním dotazu používány nesprávně, je to způsobeno tím, že ČSSZ umožnila ošetřujícím lékařům vystavovat nařízení karantény na elektronickém formuláři neschopenky, aby je nemuseli vyplňovat papírově, když už to dělají většinou za krajské hygienické stanice. Pak si to samozřejmě pletou i zaměstnanci,“ dodává Sladká.
