Studií, úvah a komentářů, jak bude pracovní trh vypadat za dvacet let, je spousta. Podle jedné z tezí například zmizí až 30 % současných profesí. Podle jiné studie, té z ministerstva práce a sociálních věcí, to bude 10 % pracovních míst a u dalších 35 % míst dojde k podstatným změnám v konkrétních činnostech.
Každopádně se všechny prognózy shodují v jednom: změna bude radikální. A rychlá. „ Už v minulosti jsme byli schopni se přizpůsobit vývoji na pracovním trhu. Úředník za přepážkou v bance se stal finančním poradcem, písařky nahradily osobní asistentky a textové procesory. Rozdíl je dnes v tom, že životní cyklus dovedností je kratší než kdy dříve a ke změnám dochází ve zcela bezprecedentní míře,“ uvádí ve studii nazvané Revoluce dovedností odborníci z mezinárodní společnosti Manpower.
Svět 2038Život za 20 let U příležitosti 20. výročí iDNES.cz jsme se rozhodli podívat do budoucnosti. V uceleném seriálu článků vám po celý rok 2018 nabídneme různé pohledy, jak by mohl vypadat svět v roce 2038. Homepage projektu najdete na adrese:  |
Změny v podobě přicházejících robotů dolehnou zejména na nízkokvalifikované a rutinní profese, kde je nejjednodušší nahradit lidskou práci strojem. Dělnické profese, dnes označované odborně jako operátorské, jsou nejohroženější. „Už dnes největší změny probíhají ve výrobním odvětví. Snížila se celková zaměstnanost, zatímco celková produkce strmě roste,“ uvádí studie Manpoweru.
Očekává se také úbytek úředníků, řidičů či pokladníků. „Nebo zaměstnanců, jejichž úkolem je nakládání s informacemi a kde se dá předpokládat, že tentýž úkol zvládne algoritmus či umělá inteligence,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz. K zániku prý také míří pozice burzovních makléřů a právníků. „Ve světě práva je už nyní 60 milionů sporů mezi obchodníky na eBay urovnáno pomocí on-line nástroje pro řešení sporů spíše než prostřednictvím právníků a soudců,“ konstatuje k tomu studie Manpoweru.
V případě manažerských a dalších řídících pozic, lékařů, ošetřovatelek a sester nebo vysokoškolských učitelů se velká revoluce neočekává, byť i jejich náplň práce, a potažmo požadované kompetence se budou měnit. Ovšem úplné nahrazení jejich práce umělou inteligencí očekávat nelze, i vzhledem k široké škále měkkých dovedností, kterými musí disponovat. „Už teď v USA využije měsíčně více pacientů služeb virtuálních zdravotních poradců než kolik jich navštíví lékařské ambulance,“ podotýká k tomu ovšem studie Manpoweru.
Podle ní se na změny připravuje také finanční sektor od účetních a bankovních úředníků, kteří jsou v přímém kontaktu se zákazníkem, až po tržní analytiky. Podle odhadů může být v tomto sektoru ohroženo až 54 % pracovních pozic. A u obchodníků by bylo možné automatizovat 47 % každodenních aktivit prodejců.
Robot Standa zastane práci tří lidí
„Budoucnost je mi ukradená, hlavně že mám práci teď,“ řeknou mnozí. Ale pozor, jde to rychle. Nemusíme se dívat až do roku 2038. Zatím revoluci brzdí fakt, že nové technologie jsou nákladné a chybějí lidé, kteří by měli odborné dovednosti k jejich obsluze. Jenže prý už do dvou let budou roboti levnější, tedy dostupnější a lidé více proškolení v jejich obsluze. A dva roky rychle utečou.
Přibývá zpráv z firem, které se chlubí, jak pořídily roboty na místa lidské práce. „Pracovní nabídky nám připravují roboti,“ hlásila před pár měsíci zpráva od firmy SAP Services a vysvětlovala: „V roce 2016 personální tým vystavil více než 23 tisíc nabídek pro kandidáty ze 32 zemí. S cílem zefektivnit tuto činnost jsme se rozhodli zavést řešení robotické automatizace. Ušetříme desítky až stovky hodin lidské práce, která dříve směřovala do opakujících se manuálních úkonů. S automatizací se vyhýbáme lidským chybám,“ říká Vojtěch Švagr, který v SAP vede projektový tým. Na personalisty prý zbývá kvalifikovanější práce, například osobní konzultace s uchazeči.
Povolání budoucnostiRedakční kolega Milan Vodička hledal ve své knize „Co s námi bude?“ odpověď na otázku, jaké profese by měly zvolit děti, které se letos narodily. Pokusil se popsat povolání, která budou nejspíš za 20 let v kurzu. Vybrali jsme z jeho výčtu deset profesí. Kdo je zvolí, nejspíš neprohloupí a neskončí na pracovním úřadu. Tedy pokud ještě vůbec takový úřad bude existovat. Digitální detektiv: Je to vlastně takový Phil Marlowe od počítače. Hledá elektronické otisky, které někdo před lety zanechal v kyreprostoru. Mohou si ho najmout zaměstnavatelé, kteří si dotyčného proklepávají, političtí protivníci, kteří na něj hledají špínu, nebo nastávající partner či partnerka, kteří pro jistotu hledají všechno. Tento člověk všechno najde. I to, o čem si myslíte, že je dávno vymazáno a pohřbeno, protože ví, kde to mají uskladněno a jak se k tomu dostat. Ale pozor, můžete si ho také najmout sami na sebe, aby vás všech facebookových hříchů z mládí a nerozvážných e-mailů konečně zbavil. Ekolog nových médií: Divný název, ale v podstatě je to člověk, který dělá všechno pro to, abyste nepotřebovali digitálního detektiva nebo aby nic nenašel, pokud ho někdo na vás nasadí. Ekolog nových médií bude školit lidi nebo celé firmy, aby po nich nezůstaly stopy, které by je mohly jednou mrzet. Denní pečovatelka: Poptávka se bude prudce zvyšovat kvůli stárnutí populace. A trochu se posune i pojetí. Nepůjde jako dnes jen o to, postarat se o staré lidi, nakoupit jim, vykoupat je nebo jim uklidit. Pečovatelé budou také dělat společnost, stanou se jakousi návštěvou, společníkem a vrbou. Ochranka: Trend je jasný: čím bude společnost modernější, tím bude zranitelnější a tím víc se bude i bát. Bude přibývat míst a lidí, jež bude hlídat ostraha. A to spíše elektronicky a v počítačovém prostotu než fyzicky. Bezpečnostní služby se budou mít dobře, i když nebudou vypadat úplně stejně jako dnešní ostraha v supermarketu. Bioinformatik: „Tak tady to máte, pravděpodobnost chorob dělá 32 procent, nízká odolnost vůči stresu je na 53 procentech a vlohy pro cizí jazyky na 67 procentech.“ Nějak takto budou vysvětlovat bioinformatici klientům výsledky jejich genetických testů. S tím, jak bude přístupnost testů stoupat, poroste poptávka po odbornících, kteří je budou analyzovat a k tomu navíc dodají, jak si má člověk počínat, aby předešel nemocem, k nimž má vrozené sklony. Bioinformatik bude vlastně genetický poradce. Pedagog virtuální školy: Konec nadávání na paní učitelku, že neumí vysvětlit látku nebo dusí nadání dítěte vyžadováním znalostí podle osnov. Po roce 2020 má udělat první krůčky školská revoluce: učit budou individuální virtuální učitelé vygenerovaní počítačem. A to, aby jejich osobnosti, učební styl, osnovy a přístup byly přesně ušity na znalosti a povahu konkrétního žáka, bude tvořit náplň zaměstnání odborných pedagogů z masa a kostí. Lékař vzpomínek: Kdo v dnešní době zažil něco traumatizujícího, může se z toho zkusit vypovídat u psychologa, utopit se v alkoholu nebo se s tím zkrátka naučit žít. V budoucnu by měli existovat specialisté, kteří vám nežádoucí vzpomínky odstraní. Stejně tak budou umět částečně odstranit špatné vlastnosti jako třeba násilnictví nebo závislost. Výrobce orgánů: Vyrobit nový článek prstu, dokonce celou končetinu nebo možná i ledvinu? Už by to mělo být možné díky pokroku v rozvoji robotiky, plastických látek a biotkání. Zjednodušeně řečeno: výrobce orgánů dostane od spolupracovníků počítačový model požadovaného kusu těla, potom vybere nejvhodnější biologický materiál, který nechá „narůst“ v jakémsi inkubátoru podle počítačově připravené šablony. Zatímco například játra nebo ledviny mohou růst samy, ke končetinám bude muset dodat robotické klouby, uměle vypěstovanou pokožku a syntetické svaly. Zní to neuvěřitelně, ale prý to tak má být. Osobní agent: Je podobný agentovi, jakého mají profesionální hokejisté či fotbalisté. Ale tento je jako agent těch, co hrají krajský přebor. Protože v budoucnu většina lidí vystřídá za svůj život mnoho různých povolání, agent bude jejich trenérem, poradcem a hledačem příležitostí. Současně bude i hledačem talentů pro firmy. Bude svému „hráči“ pomáhat rozvíjet kariéru, zlepšovat jeho schopnosti a hledat nové uplatnění na trhu v jiném oboru. Logistický čaroděj: Je tu kvůli šetření. Protože práce, zakázky i pracovní síla jsou velmi flexibilní, firma už nemá velkou budovu s kancelářemi jako dřív. Najímá si je podle momentálního projektu. A musí to být rychle. Logistik ihned propočítá, kolik prostoru je pro plánovaný počet lidí potřeba, zjistí, kde by mohl být a jak by mohli lidé sedět tak, aby to co nejvíc podpořilo výkon týmu. Jeho práce připomíná bleskové zařizování falešné sázkové kanceláře ve filmu Podraz s Robertem Redfordem a Paulem Newmanem. |
Také Sberbank oznámila, že je mezi prvními bankami v Evropě, které využívají softwarového robota. Dostal jméno Standa a zrychlil proces čerpání schválených úvěrů. To, co lidem trvá půl hodiny, robot zvládá do pěti minut a bezchybně. „S rekordním počtem poskytnutých spotřebitelských a hypotečních úvěrů samozřejmě roste i objem prací při jejich zpracování v back office banky. Abychom udrželi kvalitu a rychlost poskytovaných služeb, rozhodli jsme se pro automatizaci některých procesů,“ vysvětluje Karel Soukeník, podle něhož Standa zastane práci tří lidí na plný úvazek.
Pokud se podíváme na ohrožená odvětví, vyplývá z toho celkem logicky jedna věc. A to, že největší problém budou mít v budoucnu lidé s nízkými dovednostmi, ti málo učenliví a bohužel ženy. Automatizace ohrožuje totiž obory, kde ženy dominují, jako jsou právě administrativa, prodej, obchod. Sice nová místa pro ně zase vzniknou, ale těch má být podle odhadů výrazně méně. Na pět zrušených míst vznikne jen jedno nové. Co jim poradit? Vrhněte se na studium technických oborů. Pak se o vás poperou.
Nejenže spousta profesí zanikne, ale spousta jich také vznikne. Někde se přece o ty roboty musí starat a obsluhovat je. A posílí profese, kde bude potřeba „lidskost“. A jsme zase u čísel. Až 65 procent nových profesí, které budou na trhu práce po roce 2030, zatím vůbec neznáme. Některé odhady se zastavily až na 85 %. „Budou vznikat především v IT sektoru, ale i v oboru HR, tedy v personalistice, která bude stále komplexnější a v níž bude třeba velmi pružně reagovat na změny trhu práce,“ odhaduje Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.
„Nikdo dnes neumí říct na sto procent, jaká pracovní místa zaniknou a jaká přibudou, takže se musíme připravit na různé scénáře,“ říká Jiří Kysela, ředitel české pobočky společnosti Dell Technologies. Ta nedávno uveřejnila studii, která má firmám pomoci připravit se na budoucnost. A také jejich zaměstnancům.
Kysela se neobává masivního zániku pracovních míst, spíše prý očekává velký přesun, který se dotkne většiny oborů. „Nejen v maloobchodě, dopravě, výrobě, v sektoru pohostinství, ale i v oborech, jako jsou překladatelské a tlumočnické služby, v právních a zprostředkovatelských službách, logistice. Nicméně věřím, že se vždy najde uplatnění pro nejrůznější typy lidí. Kromě poptávky po technicky vzdělaných pracovnících bude narůstat potřeba pracovníků zajišťujících sociální interakci, přímou lidskou účast. Tu žádný stroj řešit nedokáže,“ míní Kysela.
Stejný názor uvádějí i odborníci z Manpoweru. „Proměna práce v éře strojů nemusí nutně znamenat bitvu mezi roboty a lidmi a rozhodně bychom neměli podceňovat sílu osobního kontaktu,“ uvádějí ve své obsáhlé zprávě.
V České republice podle studie ministerstva práce bude v roce 2029 existoval 3,9 milionu pracovní míst, což je o zhruba 400 tisíc míst méně než v roce 2015.
Studentem po celý život
Aby tuto revoluci lidé dobře zvládli a byli na trhu práce úspěšní, předpokládá to jednu zásadní věc: schopnost učit se. Práci totiž v budoucnu lidé nezískají na základě dosaženého vzdělání, ale podle toho, jak budou schopní a ochotní se dál vzdělávat. Jen pro zajímavost: světové ekonomické fórum sestavilo žebříček dovedností, které budou muset ovládat dnes desetileté děti na budoucím trhu práce. Jsou to například schopnost řešení problémů, schopnost kritického myšlení, kreativita, emoční inteligence, interakce s ostatními lidmi a vyjednávací schopnosti.
Vzdělávání se bude vyžadovat i kvůli změnám v charakteru práce. Minulostí budou smlouvy na dobu neurčitou a „práce na celý život“ u jedné firmy. Lidé budou najímáni na konkrétní projekty nebo jen na určitou dobu. Studie Manpoweru mluví o modelu „kariéra pro mě“, kdy se spolu společnosti a jednotlivci budou domlouvat na podmínkách spolupráce, které jim vyhovují v daném okamžiku. „Zaměstnavatelé se budou muset více snažit přilákat lidi, kteří nechtějí pracovat jako tradiční zaměstnanci, přičemž ti s nejžádanější kvalifikací si budou nejvíce diktovat podmínky,“ doplňuje studie.
Zatímco klasickým zaměstnancům obstará vzdělávání, rekvalifikace a školení, sama firma, ti ostatní, tedy freelanceři - pracovníci na volné noze fungující v alternativních formách práce, si budou muset vše zajistit a zaplatit sami. „Aby dostáli požadavkům kladeným na očekávané výstupy, budou muset sledovat a osvojovat si nejnovější poznatky v oboru jejich činnosti. Schopnost informaci nalézt, nacházet souvislosti a paralely mezi různými oblastmi, myšlenkami a koncepty bude stále důležitější,“ míní studie ministerstva práce nazvaná Iniciativa práce 4.0.
A je tu ještě otázka pracovní doby. Když budou více pracovat roboti, šlo by zkrátit pracovní týden? Lidé budou méně stresovaní. Takové názory zní stále častěji, souvisí totiž s technologickým pokrokem. V poválečném Československu měl pracovní týden šest dnů. Současná pětidenní pracovní doba platí téměř po celém světě, i když počet pracovních hodin v jednom dni se stát od státu liší. Radovan Hauk z poradenské společnosti BDO k tomu říká: „Zavést kratší pracovní týden by musela drtivá většina zemí, protože ty, které by na to nepřistoupily, by získaly konkurenční výhodu.“ Takže uvidíme.
Na empatii a komunikaci budeme muset zapracovat
Jak se na všechny ty změny připravit psychicky? „Naše nejlepší strategie pro takovou budoucnost musí sestávat ze dvou dovedností: umět se učit, a to celoživotně, a umět se psychologicky kultivovat. Pak tuto revoluci zvládneme,“ říká psycholog Dalibor Špok.
První dovednost vede k dobrému vzdělání a odbornosti. „Vzdělávat se budeme muset celý život, jak to už dnes dělají lékaři nebo programátoři. Ve specializovaných profesích nevystačíme s představou, že se něco naučím ve dvaceti a pak to budu celý život používat,“ míní psycholog.
Největší problém umělé inteligence: nelze zjistit, „proč“ se rozhodla |
Druhá dovednost - psychologicky se kultivovat - podle něj znamená zvládat komunikaci, vztahy se zákazníky či klienty a schopnost řešit konflikty a problémy s druhými lidmi. „A oblasti lidských vztahů, empatické komunikaci, pomoci druhým, se můžeme a musíme také učit. Není to něco, co přichází automaticky nebo co je nám snad vrozené. Především lidé, kteří dnes pracují v profesích, kde postačuje nižší nebo střední vzdělání, mohou očekávat, že po nich bude požadován čím dál větší přesun do pracovních rolí s menší mírou operování s věcmi, ale s větší mírou vztahu k lidem,“ říká psycholog.
Podle něj daleko více zodpovědnosti zůstane na každém z nás, kam jít dále, jak se dále vzdělávat, do kterého oboru vstoupit. „Protože nikdo neví přesně, co budoucnost přinese, je jedinou jistotou naše schopnost změny. A ta opět musí být celoživotní. Kdo si představuje dospělost jako stabilní každodenní neměnnou rutinu, pohoří. Budeme muset být ochotni vstupovat do nových rolí, testovat, zda se na ně hodíme, aktivně pátrat a hledat vlastní cestu a opouštět to, co už v práci nefunguje nebo o co není zájem. Nemyslím si, že taková vize je strašidelná nebo by měla být doprovázena strachem. Naopak, představuje velkou svobodu,“ uzavírá psycholog Špok.
