Práce do 67 let děsí 70 procent pracujících, víc investují na vlastní penzi

Podle nových pravidel, která přinesla důchodová reforma, se od roku 2030 bude zvyšovat věk pro získání nároku na odchod do řádného důchodu. Ročník 1966 tak půjde do penze v 65 letech a jednom měsíci a u lidí narozených po roce 1988 se důchodový věk zastropuje na 67 letech. Ve srovnání s jinými zeměmi, kde dochází kvůli navyšování věku odchodu do penze k protestům, by se mohlo zdát, že Češi tuto skutečnost přijímají poměrně klidně.

Průzkum však naznačuje obrovské obavy. Celkem 70 procent Čechů si nedokáže vůbec představit, že svou profesi zvládnou vykonávat i v 67 let. Jde hlavně o ty, kdo vykonávají těžkou práci v náročných podmínkách nebo ve směnných provozech. Akceptuje to jen čtvrtina lidí. Vyplývá to z prosincového průzkumu agentury STEM/Mark. Kromě fyzické náročnosti práce ve vyšším věku se lidé bojí i psychické náročnosti, vyhoření, únavy i pomalejších reakcí.

Pro předčasný důchod startuje další zpřísnění. Jak využít předdůchod

„V průzkumu zaznívaly také obavy týkající se rychlého rozvoje moderních technologií a pravděpodobné neschopnosti pracujících ve vyšším věku s nimi udržet krok,“ dodává Jitka Haiderová ze STEM/MARK.

Věková diskriminace přetrvává

Přijít o práci ve vyšším věku a sehnat si novou je už dnes problém. Velké potíže mají šedesátnici a dokonce i padesátníci. Potvrzují to konkrétní případy lidí, kteří se snažili nebo snaží najít nové uplatnění. I když mají do důchodu ještě hodně let, zažívají na vlastní kůži věkovou diskriminaci a propad svých příjmů. A často nepomůže ani rekvalifikace.

Pro představu – v evidenci Úřadu práce České republiky bylo k 31. prosinci 2024 celkem 110 759 uchazečů nad 50 let a tvořili 36,1 procenta z celkového počtu nezaměstnaných.

Ani budoucí realita nemusí být růžová. „Věk zůstává nejčastěji uváděným faktorem, který může uchazeče o práci znevýhodnit, pokud firma vybírá mezi kandidáty se stejnými dovednostmi a kvalifikací,“ poznamenává ekonomka Kamila Fialová ze Sociologického ústavu AV ČR.

Generace Z určuje nové trendy

Už dnes je podle personalistů zřejmé, že generace Z, která nastupuje na pracovní trh, představuje do budoucna velmi důležitý zdroj pracovní síly, o který se zaměstnavatelé budou přetahovat. Nakolik v této přetahované obstojí starší ročníky, ukáže čas.

Jisté je, že generace Z, tedy lidé narození v rozmezí let 1996 až 2012, již nyní určují a budou dál určovat nové trendy na pracovištích. Tato generace vyrostla v digitální době, přináší nové hodnoty a očekávání, které firmy musí vzít v úvahu, pokud do budoucna nechtějí přijít o cenný zdroj pracovní síly.

„Tato generace je samostatná, rychle se učí a preferuje flexibilní pracovní prostředí. Přináší do pracovního prostředí čerstvé pohledy a inovace. Jsou skvělými týmovými hráči, pokud vidí smysl ve své práci. Příklady z praxe ukazují, že firmy, které se přizpůsobily potřebám generace Z, zaznamenaly zvýšenou produktivitu a nové přístupy,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka společnosti ManpowerGroup.

Obstát v konkurenci těchto mladých lidí nebude pro starší generaci nejspíš vůbec snadné.

Jakou penzi očekávají aktivně pracující?

Dnešní aktivně pracující lidé se zároveň obávají, že s odchodem do penze dostanou od státu méně peněz, než by to bylo dnes.

Podle průzkumu STEM/MARK celkem 28 procent dotazovaných předpokládá, že se jejich budoucí penze bude pohybovat v rozpětí 16 000 až 20 000 korun a dalších 22 procent Čechů očekává, že od státu dostanou měsíčně 21 000 až 25 000 korun.

Vyšší penzi v rozpětí 26 000 až 30 000 korun očekává jen 10 procent lidí. Naopak 35 procent lidí si myslí, že od státu dostanou po dosažení důchodového věku od 10 000 do 15 000 korun.

Pro srovnání. Dnešní důchodci pobírají v průměru 20 680 korun měsíčně. Muži jsou na tom lépe, mají v průměru 21 937 korun, ženy pobírají průměrně 19 493 korun.

O výši státní penze rozhoduje samozřejmě i určitá zásluhovost. Kdo během aktivního věku má nebo bude mít vyšší příjmy, odvede do průběžného sytému více peněz a od státu získá i vyšší důchod. V tom se nic nezmění. Podle nových pravidel, která přináší důchodová reforma, se však mezi roky 2026 a 2035 bude snižovat výše výdělku, která se započítává do zásluhové části penze (do vyměřovacího základu). Nově přiznané penze tak budou nižší o několik stovek korun za rok.

Navyšování důchodového věku je podle odborníků nezbytné. Důchodců přibývá, dnes je ve starobní penzi téměř 2,4 miliony lidí, prodlužuje se doba dožití a rodí se stále méně dětí. Průběžný důchodový systém, který je založený na tom, že státní penze financují aktivně pracující, tak bez důchodové reformy může začít kolabovat. Deficit systému důchodového pojištění dosáhl v roce 2023 rekordních 72,8 miliardy korun.

Finanční polštář si tvoří už miliony Čechů

Mzdy a platy sice v Česku rostou a dá se očekávat, že si Češi příjmově polepší i v budoucnu. Svou roli však bude hrát také případná inflace, která v běhu času dokáže srazit kupní sílu. Vytvářet si do budoucna vlastní finanční rezervu a nespoléhat se jen na státní penzi je proto nezbytné a slyší na to stále víc lidí. Podle aktuálního průzkumu Asociace pro kapitálový trh (AKAT) se už 41 procent Čechů považuje za investory.

„Nové doplňkové penzijní spoření mají od letošního roku už více než dva miliony účastníků. Jejich počet je tedy vyšší než počet těch, kteří stále ještě zůstávají ve starém penzijním připojištění – to využívají necelé dva miliony lidí. Zvyšuje se také počet těch účastníků, kteří starý systém opouštějí a přecházejí do nového doplňkového penzijního spoření,“ říká Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR.

Obrovsky roste zájem Čechů i o další možnosti investování se státní podporou. Počet lidí, kteří se rozhodli vložit své peníze k zajištění na stáří do Dlouhodobého investičního produktu (DIP), dosáhl za první rok jeho nabízení již 116 544. Celkově mají Češi v DIP zainvestováno už přes 2,4 miliardy korun.

Zájem o investice na penzi překvapil. Loni si DIP založilo přes sto tisíc lidí

Důvod je jasný, obavy o svou finanční situaci v penzi má 80 procent aktivně pracujících. „Potřebné zajištění na penzi je pro většinu lidí velkou neznámou. Spoří si tedy částku, která jim připadá adekvátní a kterou si mohou v současné době dovolit. Otázkou ale je, jestli to bude stačit,“ uzavírá Jitka Haiderová.