Práce při studiu dá víc než peníze, říkají studenti ze své zkušenosti

Poslední dobou asi často slyšíte a čtete, že nabídky brigád klesají. Zhruba od konce loňského roku se zvýšil počet povinností zaměstnavatelů i vůči lidem zaměstnávaným takzvaně na dohody, a tak by se mohlo zdát, že se firmám spíš vyplatí rozdělit práci mezi stálé zaměstnance. Přesto není nutné vzdávat úsilí, pořád totiž platí, že kdo chce pracovat, ten se uchytí.

Máte to právně správně?

Můžete namítnout, že se vás úpravy legislativy netýkají – vždyť přece, když jdete někam brigádničit, žádnou smlouvu nepodepisujete a peníze dostanete na ruku. Jenže to není „čistá hra“ ze strany zaměstnavatele. Jak by řešil například to, kdybyste se v práci zranili nebo mu způsobili škodu?

Naše zákony neznají pojem brigáda nebo brigádník. Nnejčastěji byste měli v takovém případě podepsat dohodu o provedení práce, u které je mimo jiné podmínkou, že neodpracujete víc než 300 hodin za rok. Když chcete být zaměstnáni víc, přichází v úvahu dohoda o pracovní činnosti.

Přivyděláváte si na brigádě? Může vám vzniknout zajímavá daňová vratka

I když s vámi zaměstnavatel žádnou smlouvu nesepsal, neznamená to, že nevznikl nějaký druh pracovněprávního vztahu. Pokud už jste si sjednali podmínky, nastoupili na brigádu a začali pracovat, právo to považuje za platnou dohodu. Když ale nedostanete žádný „papír“, zaměstnavatel si koleduje o postih.

Můžete začít po základce

Od kdy si lze sjednat brigádu? Hned od dovršení patnácti let – podmínkou je jenom, abyste měli ukončenou povinnou školní docházku.

Je samozřejmě jasné, že musíte zastávat činnost odpovídající věku a možnostem, neměli byste tedy skončit třeba u vysoké pece. Lindě, studentce berounského gymnázia, je sedmnáct a už má za sebou pár zkušeností s brigádami.

„Chodím na ně hlavně proto, abych si něco vydělala, ale pokaždé jde i o novou zkušenost, ať už dobrou, nebo špatnou,“ vysvětluje Linda a dodává, že rozhodující je pro ni komunikace ze strany zaměstnavatele: „Párkrát se stalo, že jsem napsala email s životopisem, o který si řekli při první schůzce, a už mi neodpověděli. Málo lidí asi chce zaměstnávat studenty pod osmnáct let.“ Starší brigádníci mohou být u některých zaměstnavatelů opravdu žádanější, třeba proto, že jako plnoletí můžou podepsat dohodu o hmotné odpovědnosti.

Známí a náhoda to jistí

Studenti středních a vysokých škol, jimž nejde nutně o praxi v oboru, který studují, si většinou hledají práci nejprve mezi známými.

Je to dobrá cesta – víte, do čeho asi jdete, a pokud budoucí zaměstnavatel zná vás nebo někoho z vašich blízkých, má určitou jistotu. Osmnáctiletý Ondřej, Lindin spolužák z gymnázia, si svou nynější brigádu našel přes otce, jehož zaměstnavatel hledal lidi. Ondřej dělal hlavně digitalizaci notového archivu, ale i jiné práce. „Byl jsem velmi spokojený. Pokud bych si hledal brigádu, ptal bych se zase přátel a známých a sledoval inzerci v lokálním tisku,“ říká.

Tím Ondřej nastiňuje další možnost, jak se studenti dostávají k práci – vytěží místo bydliště nebo okolí školy. „V minulých letech jsem například pravidelně pomáhal obci s organizací a pořádáním tradičních lidových zvyků,“ dodává Ondřej. Bral to sice hlavně jako službu svému bydlišti, ale i díky tomu získal hodně zkušeností.

Linda mluví také o náhodě, ale nazvěme to spíš „mít otevřené oči“. Přes léto pracovala v jedné restauraci jako pomocná síla v kuchyni. „Tahle brigáda byla neuvěřitelné štěstí, získala jsem ji náhodou. U nás v obci jsem našla vyvěšený inzerát, hledali obsluhu stánku s občerstvením. Místo jsem dostala, ale práce ve stánku nešla moc dohromady se školou, nevyhovoval mi čas. Šéf mi ovšem na léto nabídl místo ve své restauraci. Byla jsem tam moc spokojená, a i když práce v kuchyni není lehká, byli tam milí lidé a dobrá nálada,“ vzpomíná.

Přísloví o líné hubě platí

Pokud žijete v regionu, kde je vyšší nezaměstnanost, neznamená to, že o práci nezavadíte. Choďte a ptejte se, pořekadlo, že líná huba je holé neštěstí, v tomhle případě platí.

Tereza, která studuje druhým rokem vysokou v Brně, vypráví, jak získala první brigádu: „Bylo mi šestnáct a chtěla jsem si vydělat na nové kolo. Jenže máma mě nechtěla pustit moc daleko z dědiny. Tak jsem obešla místní krámy, udělala smutné oči a v jedněch potravinách mě vzali na záskok za dovolené. Sice jsem jen rvala zboží do regálů, ale bylo to fajn. Další rok už jsem šla rovnou do nedalekého supermarketu a byla tam až do letošních prázdnin. Kdo se neptá, nic nemá. Jasně, že mi na spoustě míst řekli, že mě nechtějí, ale nakonec jsem uspěla.“

Zaměřte se také na firmy, které se vám líbí nebo nabízejí, co vám vyhovuje. I když zrovna neinzerují volná místa, možná by pro vás práci našly. Cyklistka Tereza si chce začít vydělávat jako kurýrka a rozvážet jídlo. „Láká mě, že si budu moct zvolit, který den se připojím do systému a budu pracovat,“ popisuje výhodu podobného místa.

Ptejte se na plat i podmínky

Tereza Kotková, PR manažerka Zásilkovny, zájemcům z řad studentů radí: „Zajímejte se o společnosti, které vám nabízejí transparentní jednání, od nichž obdržíte veškerou pracovněprávní dokumentaci, mají předem definovaný výdělek a pracovní náplň. Důležitými indikátory seriózních firem je také dodržování bezpečnosti práce, možná prohlídka pracoviště, adaptační plán a způsob komunikace.“

Dodává, že její firma přijímá brigádníky z řad studentů středních i vysokých škol, ale i rodičů na mateřské nebo seniorů. Nejvíc pomocníků poptává v hlavní sezoně, tedy od půlky listopadu do konce roku. To je důležitá informace – pokud se vám nedaří najít práci, zaměřte se na firmy, které potřebují výpomoc v určité konkrétní době.

I když vám možná přijde trapné ptát se hned při prvním kontaktu na výdělek, udělejte to, abyste nebyli později zklamaní.

Někteří zaměstnavatelé to uvádějí rovnou v poptávce, přímo na webových stránkách, například internetový antikvariát Knihobot zájemcům o brigádu sděluje, že dostanou 140 korun za hodinu, příplatky za práci o víkendu a ve svátek a dvacetiprocentní slevu na knihobotí knížky. Billa u nabídky pro brigádníky uvádí 139 až 150 korun za hodinu, Tesco 153, Česká pošta pro pěšího listovního doručovatele 140 a pro řidiče Balíkovny až 150 korun na hodinu. „Když mi zaměstnavatel nic dopředu nesdělí, hned se ptám. Nakonec jde o mě,“ dodává studentka Tereza.

Bonus navíc – vystoupíte ze své bubliny

Přiznejte si, že když studujete, potkáváte se pořád s těmi samými lidmi, probíráte ty samé věci. Písemka, zkouška, party… Někdy už je to trochu „pakárna“. Samozřejmě, po škole chodíte na florbal nebo sborový zpěv, takže se vám kontakty rozšíří o pár lidí a obzory o pár pojmů. Ale není to málo?

Až vplujete do pracovního procesu, bude to podobné – stále titíž lidé, ty samé náměty na hovor. Brigáda v prostředí, do něhož běžně nepatříte a které je vám velkou neznámou, vám hodně dá i po lidské stránce. Poznáte jiné zvyky, životní styly, názory. Dostanete se ze své bubliny a proniknete do jiné.

„Seznámit se s jinou skupinou lidí, než jsou studenti a pedagogové, má také svou váhu,“ souhlasí gymnazistka Linda. Studentce Tereze o něco takového vyloženě jde. „Od doby, co chodím na brigády, už nezahlížím na lidi, kteří mají úplně jiný životní styl a zastávají názory, které mě štvou. Častokrát jsem poznala, proč to tak mají. Někdy mi s nimi bylo dokonce i líp než s lidmi, mezi které takzvaně patřím,“ říká na rovinu a tvrdí, že studenti, kteří poznají i něco jiného než vlastní „hnízdo“, budou jednou vnímavější a oceňovanější kolegové, ale také šéfové.